Fabia ve své první generaci navazovala na model Felicia, která byla evolucí Favorita, jehož kořeny sahají do hloubi 80. let. Také jméno odkazovalo počátečním písmenem F na předchůdce.
První Fabia se stala prvním moderním vozem značky v segmentu malých aut a vznikla už plně pod taktovkou Volkswagenu. Dostala ve své době nejmodernější koncernovou platformu pro malá auta označovanou PQ24.
Šlo tedy o skutečně zbrusu nový model, který měl v porovnání s předchůdci jak novou techniku, tak samozřejmě design. Stojí za zmínku, že evoluční verze PQ 25 a PQ 26 této platformy tvoří základ aktuální fabie třetí generace. Její nástupkyně už bude kompletně postavená na nejaktuálnější architektuře koncernu.
Zadání bylo tehdy v polovině devadesátých let zdánlivě jednoduché. „Dostali jsme základní rozměry a technické požadavky vyplývající z platformy, naším úkolem bylo nakreslit moderní, ale stále poměrně konzervativní malé auto,“ vzpomíná Václav Capouch, který v designovém týmu Škody zastával funkci koordinátora designu exteriéru (exkluzivní rozhovor s Václavem Capuchem čtěte zde).
Nakonec paralelně vznikly tři varianty designu. Kromě té od Václava Capoucha, vznikly také verze Belgičana Luca Donckerwolka a Brazilce Raula Pirese.
Tři různé interpretace od tří různých designérů tehdy přinesly první představu o budoucím modelu, přičemž společné jim bylo, že především v zadní části střechy a oblasti zadního okna byla karoserie výrazně zaoblenější než v konečném provedení.
Ačkoli se jednotlivé návrhy lišily, přece jen v nich lze vypozorovat i několik společných prvků: výraznou linii boků s čistou a rovnou plochou nebo oddělení boků vozu jednou výraznou linkou, která se táhne od předního nárazníku až po zadní světlomety.
Tvar první generace modelu vznikal v týmu asi dvou desítek designérů. Byl složený ze zkušených odborníků i mladých nadějí, přičemž jeho členové pocházeli doslova ze všech koutů světa.
Šéfem designu automobilky byl tehdy Dirk van Braeckel, funkci koordinátora designu exteriéru zastával Václav Capouch, který předtím doprovázel do výroby „Bertoneho“ Favorit i jeho nástupce, model Felicia. Vedle něj, Luca Donckerwolka a Raula Pirese na interiéru pracoval například Kanaďan se slovensko-českými kořeny Martin Uhlárik. Deriváty modelu jsou pak z velké části dílem Daniela Petra, který působí v oddělení designu Škodovky dodnes.
Automobilka zprvu nechala rozvíjet vizi vozu všechny tři designéry. Taková interní soutěž je v těchto případech zcela obvyklá a má pomoci přinést více nápadů a zhodnotit některé možnosti vývoje designu. Navíc se postupně objevují připomínky a požadavky od vedení.
„Na počátku jsme na to tolik nemysleli, ale v průběhu vývoje se například objevil požadavek design chystaného modelu provázat s modelem Octavia, který Fabii předcházel, a vlastně tak definovat designový jazyk automobilky. Proto dostala Fabia svou charakteristickou čelní masku,“ popisuje Václav Capouch.
Z interní soutěže vyšla vítězně verze Brazilce Raula Pirese, která se nakonec realizovala. Přesto vůz nese i rukopis Václava Capoucha a dalších členů týmu. „Návrh auta je samozřejmě týmovou prací, každý přispívá k některé z částí vozu. Já jsem tehdy pracoval například na světlometech. Jednotliví designéři ale obecně rozpracovávají detaily jako třeba kliky, kola, nárazníky a další,“ vysvětluje Capouch.
Jedním z těch, kdo tyto různé detaily řešil, byl tehdy stále poměrně nováček v týmu, Daniel Petr. Měl například na starosti přípravu sportovní verze RS. „Už tehdy tu byla myšlenka, že bude Škoda s modelem Fabia závodit ve WRC, takže jedním z úkolů bylo dostat auto přes hranici čtyř metrů, která byla tehdy homologační podmínkou,“ vzpomíná designér na důležitý detail zadání. „Přepracovával jsem proto přední nárazník, který je u RS oproti standardnímu provedení delší,“ vysvětluje.
Zaměření na sportovní provedení vozu přivedlo Petra také k vytvoření dvou nakonec nerealizovaných verzí modelu: provedení GTC Coupé a GTC Roadster, u kterých bylo v podstatě hned jasné, že jde jen o cvičení. „Při vývoji jsme se vydali praktičtějším směrem, jasná byla příprava provedení kombi, tato varianta existovala už u předchozích modelů,“ nastiňuje tehdejší směřování Daniel Petr. „Trochu překvapením pak byla verze sedan, která navázala na podobná cvičení z dob modelu Favorit s tím, že kategorie malých sedanů se tehdy zdála být perspektivní,“ dodává.
„Existují i skici vozu ve variantě pro značku Volkswagen. Koncern koketoval s myšlenkou, že by v této verzi model vyráběl a prodával v Mexiku,“ vzpomíná Daniel Petr.
Design fabie první generace dodnes nezestárl. „Auto dostalo jiný střih, než veřejnost očekávala, ale líbilo se. A líbí se vlastně pořád. Já ho stále považuji za celkem stylové. První Fabia podle mě vypadá i dnes moderně. Má čisté plochy, ostré hranky a velkou nadčasovost,“ hodnotí Daniel Petr vzhled s odstupem času.
Připouští však, že jsou samozřejmě na voze detaily, které by i tehdy šly udělat jinak a dnes by možná působily lépe. „Někdy chcete změnit detail, ale na to musí navázat další a další změny v ostatních částech vozu,“ popisuje úskalí případných pozdních úprav designu Václav Capouch.
Auta podle něj ale z hlediska vzhledu zastarávají i co do použitých technologií, právě ty první verzi fabie nejvíc odlišují od nejmodernějších aut. „Design auta dneska dělají světla a kola. Hlavně u světel jsme tehdy neměli takové možnosti, jakými technika disponuje nyní,“ naznačuje Václav Capouch. Podobné srovnání má i pro interiér: „Tehdy přístrojová deska s jednoduchou kompozicí a jasnými tvary vypadala moderně, z dnešního pohledu je to řešení možná až naivně jednoduché,“ hodnotí kabinu první generace.
