S jakými obtížemi k vám nejčastěji míří pacienti po covidu?
V současnosti nejčastěji přicházejí s dušností a nadměrnou únavou. Velký problém představuje také nemožnost dodechnutí. Proto pak mají obavu podstupovat jakoukoliv námahu, udržet například běžný chod domácnosti je pro ně velmi obtížné.
Jak jim pomáháte?
Pacienty nejprve vyšetříme a následně jim nastavíme rehabilitační plán. Mluvíme zejména o plicní rehabilitaci. V rámci respirační fyzioterapie provádíme měkké techniky k uvolnění hrudníku a zad pomocí manuálního tlaku, míčkování a aktivního protahování.
Následně nacvičujeme správný dechový stereotyp. Provádíme mobilizaci žeber a hrudní páteře k odstranění blokád. Ve chvíli, kdy je hrudník připraven a uvolněn, začínáme s aktivním cvičením. Soustředíme se na dýchání do určité části trupu a na směr dýchání.
MUDr. Monika Hliněná
|
V jakém stavu se k vám pacienti dostávají?
Je to různé. Třeba nedávno přišla paní, která se nakazila během vánočních svátku od svých dětí. Po čtyřech dnech se u ní dostavila bolest hlavy a kloubů, bolest za očima, měla ale také žaludeční obtíže.
Zatímco pacienti s covidem-19 mají obvykle respirační obtíže, u některých se v průběhu onemocnění objeví příznaky gastrointestinální včetně průjmu, zvracení a bolestí břicha. To se stává u lidí, kteří se nakazí přes trávicí trakt. Například se dotknou příboru, kterého se dotkl někdo již nakažený.
Ve velkém množství k nám chodí také pacienti, kteří byli pro své dechové obtíže hospitalizovaní na lůžkách JIP a podle CT či rentgenu plic jim byla diagnostikována virová pneumonie, většinou oboustranná. Byli saturování kyslíkem a léčeni i kortikoidy.
Vím, že to záleží asi případ od případu, ale jak dlouho k vám průměrně pacienti docházejí, než se jejich stav zlepší?
Pacienti, kteří prodělali lehčí průběh onemocnění, jsou schopni se zlepšit i za tři týdny. U pacientů s těžším průběhem nemoci, kteří k nám přicházejí s dechovými obtížemi a podstupují BCR terapii mikroproudy (terapie typu elektroléčby, pozn. red.), fyzioterapii a infuzní terapii (infuze vitamínů a minerálů, pozn. red.), je to tak za měsíc či dva.
A potom už se vrátí zpět do normálního života, mohou třeba chodit do práce?
Ano, to už většinou zvládnou. Ale je pravda, že v poslední době jsme u nás měli spíše více seniorů, kteří do práce již nechodí. Lidé v produktivním věku většinou přicházeli po lehčí formě onemocnění covidu-19, a tak jejich uzdravení proběhlo relativně rychle.
Kolik pacientů už u vás prošlo rehabilitací?
Myslím, že už jsme vyléčili kolem dvou desítek pacientů. Během první vlny se lidé obávali docházet do zdravotních zařízení. Nyní máme pacientů se zájmem o rehabilitaci mnohem více.
Zájem pacientů se tedy zvyšuje?
Ano, ale stále velký problém představuje nedostatečná osvěta. Lidé po onemocnění covid-19 nemají dostatek informací, kam se se svými postcovidovými obtížemi následně obrátit. Většina z nich spíše leží doma a odpočívá, ale tím se jejich dechové obtíže nelepší.
Je vhodné postupně zvyšovat svou zátěž a obnovovat správný dechový stereotyp. Bezpříznakoví pacienti mohou začít s pohybem nízké až střední intenzity týden po ukončení izolace, pacienti s mírně výraznými projevy o týden později. Ideálně s dohledem lékaře či fyzioterapeuta v rehabilitačním zařízení.
Lidem s potížemi po prodělaném covidu pomohou nemocnice i lázně |
Testujete nějak příchozí pacienty, zda stále nejsou infekční?
U nás pacienty netestujeme. Pacient by k nám měl přijít již s negativním kontrolním testem. Většina doporučení po propuštění z nemocnice je deset dní v karanténě, a pokud jsou bezpříznakoví, mohou se vrátit do běžného života.
Hradí rehabilitaci po koronaviru zdravotní pojišťovny?
My jsme soukromé zařízení. Péče u nás není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V zařízeních na pojišťovnu jistě ano, ale bohužel nemám informace o konkrétních nabídkách.
Existují lázeňská zařízení, kam jezdí pacienti na komplexní léčbu v kombinaci s plicní rehabilitací u stavu po onemocnění plic. V ambulanci jsem se však doposud nesetkala s nikým, kdo by měl lázeňský pobyt po covidu-19 indikován na pojišťovnu.
