Česká televize o víkendu uvedla, že by Blatný mohl skončit. Ve hře podle ČT je, že by resort převzal premiér Andrej Babiš (ANO) a výkonným ministrem byl současný poradce předsedy vlády a bývalý šéf ministerstva Prymula. Babiš i Prymula to ale odmítli.
„Mě to nechává poměrně klidným. Protože většina fám vždycky vede k tomu, že se to naopak v brzké době nestane,“ poznamenal ke spekulacím. „A opravdu si nemyslím, že by existoval člověk, který by to chtěl. To je spíše pozice za trest, než že by se tam někdo hnal kvůli nějakým prebendám, to určitě ne,“ doplnil.
Na dotaz, zda by se na ministerstvo nechtěl vrátit například na odbornou pozici, řekl: „Dobrovolně určitě ne.“ Podle něj část lidí reaguje na vyjádření a rozhodnutí ministerstva či vlády tak, že pořádá demonstraci například v místě, kde vládní činitelé bydlí. „Manifestují vám kolem baráku, sypou vám tam hřebíky, tak to nic příjemného není,“ konstatoval.
Podle Prymuly ale není dobře, že z ministerstva v poslední době odešli někteří odborníci. Minulý týden skončil koordinátor očkování Zdeněk Blahuta a následně úřad opustil také náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo.
„To, že odchází spousta lidí z top pozic, není určitě dobře. Dá se třeba nahradit člověk, který odejde z postu politického náměstka. Ale pokud je to odborný náměstek, který je ve státní službě, tak tam to (jeho náhrada) je otázka měsíců, pokud se mají dodržet termíny a nezkracují se. A každopádně je to mnohem větší problém,“ dodal.
Rizikový kontakt do 15 minut už neplatí
Prymula řekl, že koronavirus i po téměř roce, kdy se v Česku šíří, odborníky stále překvapuje. Přestože o něm mnohé vědí, přítomnost nakažlivějších mutací ukazuje, že některé věci už neplatí. V Česku se minimálně od začátku prosince objevuje takzvaná britská mutace, která se podle odborníků šíří asi o 40 procent rychleji.
„To, že jsme si mysleli, že nějaký kontakt do 15 minut by neměl být příliš rizikový, to už zdaleka také neplatí,“ řekl Prymula. Podle něj se lidé mohou nakazit i za několik sekund, pokud budou spolu bez roušek a někdo například kýchne.
Zároveň se ale podle Prymuly nedá jednoduše říci, co je v současnosti rizikový kontakt. Riziko ale zásadně snižuje to, pokud lidé mají roušku nebo respirátor. „Ukazuje se, že bariérová ochrana pomocí roušek má podstatně větší význam, než se na počátku myslelo,“ uvedl Prymula, který je nyní poradcem premiéra Andreje Babiše.
Naopak mezi opatření, která nejsou tak účinná, jak se původně předpokládalo, řadí bývalý ministr trasování a aplikaci eRouška. Důvodem neúčinnosti trasování je podle Prymuly neochota nakažených hlásit další lidi, s kterými byli v kontaktu. Nyní lidé hygienikům hlásí v průměru méně než jeden rizikový kontakt. Pomoci by podle Prymuly mohl finanční bonus pro lidi v karanténě, o kterém se nyní jedná.
Maláčová navrhla, aby lidé v karanténě měli nemocenskou plus 500 korun denně |
„Druhá věc, která se úplně nezdařila, je třeba eRouška. Protože ve snaze, aby nebyla vnímána jako jakýsi prostředek, který nás špehuje a který je průlomem do našeho soukromí, tak byl vytvořen model, který je téměř k ničemu,“ řekl Prymula. Aplikaci, která má uživatele upozornit na kontakt s nakaženým člověkem, si loni nainstalovalo 1,5 milionu lidí.
„Já sám mám eRoušku nainstalovanou řadu měsíců a musím říct, že mě ještě ani jednou neohlásila, že bych byl v kontaktu s někým pozitivním, přestože jsem se do toho kontaktu dostal už xkrát,“ doplnil Prymula.
Další problém představují mutace koronaviru pro vakcíny. Jejich účinnost totiž snižují. Je možné, že vakcíny se budou v budoucnu upravovat a už naočkované lidi bude nutné přeočkovat.
Systém PES nedává logiku, řekl Prymula. Hrozbou jsou podle něj mutace viru |
„Vakcína se opravdu může dostat do podoby, v které byla vakcína chřipková, kdy si změny vyžadují to, aby vakcína byla připravována individuálně na každou sezonu. Může se stát, že to opravdu bude jednou za rok, protože mutace viru budou tak rozsáhlé,“ uvedl Prymula.
Odborníci zatím neví, jak dlouhou ochranu budou jednotlivé vakcíny poskytovat. Takzvané inaktivované vakcíny, které zatím nejsou v Česku používány, mohou mít kratší ochranu a podle Prymuly u nich bude nutné po šesti měsících přeočkování.
Inaktivované očkovací látky používají usmrcený virus a nyní je podle článku Martiny Sittové z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně vyvíjejí například firmy Sinovac a Sinopharm. Naopak u genových vakcín, kam patří očkovací látky firem Pfizer/BioNTech a Moderna, které se nyní v Česku používají, zřejmě nebude podle Prymuly nutné přeočkování dříve než za dva roky.
