Pětatřicetiletý levý obránce fotbalové Olomouce zažil veletoč.
Trenér Látal matadora na podzim čtyřikrát ani nenominoval k utkání a zdálo se, že Sigmu opustí.
Teď má však místo v sestavě zpátky a navíc sveřepý holohlavý zadák v sobě objevuje netušené ofenzivní sklony. Z posledních čtyř zápasů připravil spoluhráčům čtyři góly, minule dva proti Opavě a pořád ukazuje, že na ligu stačí. Před koncem smlouvy si říká o novou.
Nestáváte se na závěr kariéry ofenzivním obráncem?
To je podle větru. Jak mě zavane.
Teď vás zavane do pokutového území soupeře častěji než dřív.
Dostávám se tam teď častěji – buď zavírám šestnáctku, nebo sbírám odražený balon.
Změnil jste po návratu do sestavy něco ve své hře?
Spíš to vyplyne ze situace. Kolikrát se dá předpokládat, že centr tam může projít. Ale když je to zavřené, je zbytečné tam jít za každou cenu, jen abych měl čárku a splašeně otevíral obranu. To je pak lepší si počkat, posbírat odražený balon a zůstat na půlce soupeře.
Už třikrát spoluhráči dorazili do sítě vaši ránu.
No právě, kdyby to skončilo rovnou, tak by to bylo veselejší! Ne, já jsem rád, že ty góly k něčemu jsou. Teď jsme vyhráli po dlouhé době.
Výhře 4:1 nad Opavou jste výrazně přispěl. Chválily vás dcerky?
Dcerky mě zdrbou, že jsem nedal gól. Když jim řeknu, že jsem dva připravil, opáčí: Hm, to je málo! Máš dát gól. Zlobí pořád. Je fakt, že si nepamatuji, když jsem měl tolik asistencí, jestli vůbec. Martin Hála mi říkal, že jak dám gól, tak už můžu kariéru zabalit.
Napadlo vás to? Po sezoně vám končí smlouva. Vnímáte, že hrajete o další budoucnost v lize?
Snažím se na to nemyslet. Začnu to řešit později, teď tomu ještě nechávám volný průběh. Jestli smlouva bude v Olomouci, nebo jinde.
 |
Máte se sportovním manažerem klubu Ladislavem Minářem nějakou domluvu?
Říkali jsme si, že si sedneme a pobavíme se co a jak. Jaký má on na to názor, jaký já. Buď se někde potkáme, nebo nepotkáme.
Fyzicky se cítíte dobře, což?
Nemám problém s fyzickou přípravou. Akorát mě v poslední době limitovaly achilovky, ale teď už je to jakž takž dobrý, takže se na tom dá pracovat.
A stíháte i rychlostně, byť naháníte sprintery o deset let mladší.
Jako jsou už kluci rychlejší, to je jasný. Když jsou o polovinu mladší, tak se to už blbě nahání. Musíte hrát víc hlavou, zaujmout jiné postavení, být u něj třeba dřív, anebo si počkat, až si míč navede, a zpomalit ho. Je to spíš o chytrosti, o zkušenostech.
Hráči po třicítce říkají, že si užívají každou minutu na hřišti a nejsou už tolik pod stresem. Máte to stejně?
Jo, takhle to je. Jsem rád za každou minutu, co tam jsem, jsem rád za to, že jsem ještě platný pro tým. Je to víc bez stresu, v životě jsou důležitější věci, není to jen fotbal.
To vám ukazuje i koronavirus?
Šílená doba, hrozné co se děje.
Výuka dětí online?
Však slyšíte, ne? Mladší chodí do školky, starší je ve třetí třídě, takže má online výuku. To je na palici, ale je s ní hlavně žena, takže mě se to až tak moc nedotýká. Odpoledne chodíme na procházky, když je sníh, bobovat. Snažíme se být co nejvíc venku.
Jak moc na palici bylo období, kdy jste byl místo na hřišti na tribuně, neboť vás trenér Látal čtyřikrát ani nenominoval?
Těžce jsem to kousal. Byl to pro mě nezvyk. Možná chyběla komunikace směrem od trenéra, ale to už jsme si vyříkali a jedeme dál.
Jak blízko byl odchod do Brna?
Reálná varianta to byla, ale rychle to Sigma zamítla, že nikoho pouštět nebude, takže jsem zůstal. Jsem rád, že teď nastupuju. Já jen toužil po tom, abych věděl, na čem jsem, abych mohl případně počítat s něčím jiným.
Pořád máte touhu hrát, což?
Chci hrát co nejvíc, dokud zdraví a výkonnost bude dobrá. Zatím myslím je. Ještě minimálně další rok můžu v lize být.
Jste takový olomoucký Limberský.
Teď jste mě rozesmál!
Oba jste leví obránci, co stále odolávají mladším vlčákům. A oba zanecháte v mateřských klubech znatelnou stopu. Posouváte se v žebříčku startů v Sigmě.
To vůbec nevím. Akorát kluci mi říkali, že mám přes dvě stě startů v Sigmě, ale na statistiky já nejsem.
V Sigmě jste jako odchovanec celou kariéru, klubu jste trefil ve finále poháru proti Spartě první trofej. Za legendu se můžete pomalu považovat, ne?
Absolutně to neřeším. Myslím, že tam byli jiní kopáči. Ale je pravda, že být celou kariéru v jednom klubu není obvyklé. Každej chce utíkat, ale pak chlapci rychle zjistí, že je to tady ještě hodně dobré.
Utekl vám tahoun Šimon Falta do Plzně. I bez něj si troufáte na boj o poháry?
Šimon už změnu potřeboval, pomůže mu. Fotbalista je dobrej, rychlej, umí obejít hráče a tvrdě vystřelit. U nás zase dostal šanci mladý Kryštof Daněk, moc se mi líbí. Je správně drzý, fajn kluk, žádný machýrek. Myslím, že má velkou budoucnost. Může hrát na více postech. Něco jako Pablo González, volný hráč, který dokáže obejít soupeře, je taky rychlý. Ale o poháry hraje letos hodně týmů, je to tam našlapané. Bodové rozdíly jsou minimální, stačí dvakrát vyhrát a dostanete se na třetí místo. Nebo dvakrát prohrajete a budete se trápit dole. Navíc padají tři mužstva. Tento ročník bude napínavý až do konce.
A v pátek v Mladé Boleslavi?
Jsou dole, potřebují se zvednout. Teď remizovali s Brnem, pak prohráli na Spartě, kde hráli velice dobře, aktivně, líbili se mi. Ale je to více méně o nás, co soupeři dovolíme. Hlavně je to o našem pohybu – když ho máme a dokážeme dát balon na zem, tak jsme vždycky silní.
