Pochopitelně nejvýš v žebříčku obav je aktuálně zdraví, milovaných lidí i vlastní. Následující zdroje úzkosti už se týkají převážně ekonomických dopadů krize, obav o živobytí.
Lidé, kteří častěji myslí především na své blízké, jsou na tom v průměru finančně lépe. Převládající životní okolnosti skupiny, která se o sebe často bojí, napovídají, že k tomu mají minimálně z ekonomického hlediska důvody.
Skoro polovina z nich patří k nízkopříjmové části obyvatel a práci, i za normálních podmínek, hledá obtížně. Nejistota, jestli budou mít na další nájem peníze, jestli jim výdaje nepřerostou přes hlavu, pak výrazně ovlivňuje jejich emoce.
Z čeho strach pramení?
Průzkum rozdělil potřeby respondentů na „klíčové“ a „nenaplněné“, v závislosti na tom, co je pro dané lidi důležité a v životě jim to aktuálně chybí. Anketa tak odhalila souvislosti mezi strachem o sebe sama a deficitem ve třech hlavních oblastech: finančním zajištěním, bezpečím a jistotou.
Pro 41 procent lidí, kteří často zažívají strach o sebe, je klíčové, aby věděli, že budou mít kde bydlet a za co jíst, zároveň ale mají pocit, že finančně zajištění nejsou. Stejně tak je tomu u pocitu bezpečí. Až 39 procent lidí prožívá pocit, že nejsou dostatečně v bezpečí, i když je to pro ně jedna z nejdůležitějších potřeb. Také 36 procent lidí, kteří se o sebe hodně bojí, potřebují znát svou aktuální životní situaci. Potřebují v životě jistotu, ale té se jim nyní nedostává.
Přes 30 procent respondentů uvedlo, že v poslední době často zažívají strach o své blízké a stres. Až 26 procent z nich zároveň
Vláda nezvládá? Podle dvou třetin Čechů neumí obhájit boj proti koronaviru |
cítí nejistotu a nespokojenost.
Názor na to, jak se vládě daří o občany postarat, se mezi první a druhou vlnou prakticky obrátil. Zatímco v březnu mělo ještě 59 procent populace pocit, že se vládě daří krizi krotit, v říjnu už si dvě třetiny myslely opak.
Psychosomatické dopady strachu
S vyšší hladinou strachu proto zažívají lidé také další pro ně neblahé fyzické dopady. Více než polovina respondentů, kteří o sebe mají často strach, špatně spí, je pořád unavených a jsou často nervózní. Až 41 procent ostatních respondentů uvádí, že je snadno něco rozhodí a přes 30 procent z nich často trápí bolest hlavy.
Lidé se ale samozřejmě strachu snaží bránit. Na 62 procent Čechů pracuje se strachem tak, že si představí ještě mnohem horší scénář. Polovina si ráda povídá s někým blízkým. Ubezpečují se tak, že nejsou na všechno sami. Čechům také pomáhá dozvědět se o problému co nejvíc informací, nastudovat ho. A zaměřit se pouze na ty aspekty, které dokážou bezprostředně ovlivnit. Meditační a zklidňující techniky pak zkouší 13 procent populace.
Pozitivní pocity z populace nevymizely
Navzdory nepříjemné situaci průzkum ukázal, že se život ani v takzvaném lockdownu nezastavil a kromě strachu a stresu zažívají lidé i příjemné emoce. Přes 40 procent respondentů uvedlo, že v poslední době zažívají radost a pocit, že někomu na nich záleží. Až 36 procent lidí také zažívá spokojenost.
Výzkum společnosti Behavio vznikl pro projekt Nebát se od Skautského institutu. Online se ho zúčastnilo tisíc respondentů. Sběr dat probíhal od 9. do 13. října 2020.
Nový ministr zdravotnictví Blatný vyzval k jednotě při boji s pandemií:
29. října 2020 |
