Na konci roku 2019 žilo v Německu 1,83 milionu uprchlíků. V roce 2020 jich už bylo 1,77 milionů, vyplývá z údajů ministerstva vnitra, která si vyžádala levicová strana Levice (Die Linke).
Okolo 1,31 milionu uprchlíků má v zemi zabezpečené bydlení, přibližně o 50 tisíc méně než v předchozích šesti měsících, podotýká stanice Deutsche Welle. Asi 450 000 lidí má status uchazeče o azyl nebo tolerovaného jedince. I jejich počet je nižší ve srovnání s předchozím rokem o 15 000 lidí.
Podle ministerstva vnitra k poklesu došlo především proto, že některým lidem byl jejich ochranný status zrušen, stažen nebo vypršel. „Značný počet těchto lidí už není v Německu,“ uvedla mluvčí ministerstva. Svoji roli hrála i cestovní omezení zavedená v reakci na pandemii koronaviru, která zabránila některým uprchlíkům se dostat do Německa.
Ulla Jepkeová, mluvčí Levice pro domácí záležitosti, údaje ministerstva vnitra silně zkritizovala. „Cestovní omezení v důsledku pandemie zajišťují, že se do Německa dostane jen několik lidí, kteří hledají ochranu. Suma sumárum, v Německu žije méně, nikoliv více uprchlíků,“ řekla Jepkeová.
Levice požaduje po německé vládě, aby přijala migranty, kteří jsou v evropských zemích, jako je Itálie, Řecko či Španělsko. „Máme místo, čísla to ukazují. Zároveň desetitisíce lidí, kteří usilují o ochranu, uvízly v první evropské hostitelské zemi v nedůstojných podmínkách,“ stěžuje si Jepkeová.
Migrace je stále obtížným tématem
Diskuze o přijímání uprchlíků se v Německu znovu rozpoutala v souvislosti s požárem uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos. Tisíce demonstrantů napříč zemí na konci září demonstrovalo za přijetí migrantů se slovy „Máme místo“. Několik starostů německých měst požádalo vládu o převezení uprchlíků z Řecka do Německa.
Evropu čeká další a mnohem větší vlna migrace. Do pohybu se dá miliarda lidí |
Berlín souhlasil s převezením více než 1 500 migrantů z Morie. Do Německa už dorazilo 139 dětí z Morie a jejich rodinných příslušníků. Podle německé kancléřky Angely Merkelové šlo o akt soucitu, který nelze považovat za „udržitelné řešení problému“.
Merkelová je „vděčná“ za nedávný návrh Evropské komise (EK) nového azylového a migračního systému, do něhož by se měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie. Členské státy budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl, případně jinak pomáhat.
Návrh se pokouší nahradit neúspěšný systém povinných kvót, proti nimž vystupovaly především země Visegrádu (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) za podpory Rakouska. Ani nový balíček je však nepřesvědčil, vadí jim část o povinné solidaritě, kterou by EK uplatňovala v krizových situacích. Brusel by nařídil členské zemi s ohledem na výkon ekonomiky a velikost populace přijmout část běženců či zařídit jejich návrat domů.
V4 se na řešení migrační krize neshodne nejen s Bruselem, ale ani s Berlínem. Představitelé zemí Visegrádu vyčítají Merkelové, že bez konzultace s ostatními státy otevřela v roce 2015 během vrcholu migrační krize hranice Německa pro migranty.
Merkelová v souvislosti s pětiletým výročím od otevření hranic krok hájila. Jednala by prý stejně. „Když lidé stojí na německo-rakouské nebo rakousko-maďarské hranici, musíte se k nim chovat jako k lidským bytostem,“ vysvětlila kancléřka.
