Tamara K. se necítila několik dnů dobře a měla pocit, že ji dostihla angína, v horším případě zápal plic. „Měla jsem podezření, že mi nachlazení přechází do zánětu průdušek, nebo zápalu plic, chtěla jsem jít ke své praktické doktorce,“ popsala šestadvacetiletá žena. Z dřívějších návštěv věděla, že stačí zavolat v daný den ráno a lékařka jí řekne, že má přijít na určitou hodinu. Jenže to se tentokrát nestalo.
„Při telefonátu jsem se dozvěděla, že respirační onemocnění se vůbec neordinují a že mám napsat e-mail s tím, co mi je. A pak že mi paní doktorka znovu zavolá,“ řekla. Instrukce Tamara splnila, e-mail sepsala a poslala své lékařce. Popsala v něm příznaky, uvedla, že v zahraničí nebyla, a pro jistotu dodala, že ani neví o nikom pozitivním na covid-19 ve svém okolí.
Stalo se i vám, že vás praktický lékař odmítl vyšetřit z obav z koronaviru?
„Skutečně jsem asi za hodinu měla telefonát, že můžu přijít, ale že jakmile budu před budovou, mám zavolat, ony si nasadí štít a další ochranné pomůcky. Zajistí, abych rovnou prošla do ordinace a nezdržovala se v čekárně, a teprve pak můžu vstoupit do budovy. S tím jsme se prozatím rozloučily,“ popisovala Tamara K. Jenže za dalších deset minut volala doktorka znovu, že si e-mail přečetla ještě jednou a že raději chodit nemá. Místo toho jí pošle SMS e-recept a vystaví neschopenku online.
„Přišlo mi to postavené na hlavu, protože zubaři ordinují úplně v klidu s rouškou a štítem, když už se jdou ponořit do výkonu,“ dodala. Tamara nebyla jediná, kdo se s podobnou situací v posledních týdnech setkal.
Jde o zavedený postup
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se jedná o domluvený a zavedený postup. „Pravda je taková, že pokud se jedná o pacienta s respirační infekcí či s příznaky respirační infekce, skutečně se tyto pacienty snažíme ošetřovat distančně,“ řekl předseda s tím, že skoro všem těmto pacientům předepisují testy na covid.
Částečné vyšetřování na dálku praktici dělají zejména proto, aby pacienti nepřicházeli do kontaktu s dalšími v čekárně, aby se tak infekce nešířila dál. „Všichni se snažíme trvat na tom, aby pacienti skutečně nepřicházeli do ordinace tak, jak byli v minulosti zvyklí, tedy bez předchozího ohlášení a bez objednání,“ poznamenal Šonka.
Už v polovině září epidemiolog a exšéf pracovní skupiny resortu zdravotnictví Rastislav Maďar narážel na to, že praktičtí lékaři pcienty místo vyšetření posílají automaticky na test na covid-19. „Prosím kolegy praktické lékaře, aby když už řeší pacienta s horečkou přes telefon, neposílali všechny automaticky na test a nechtěli je vidět až potom,“ napsal na Twitter. Například u angíny se u pacientů hraje o čas. Pozdní nasazení antibiotik totiž může vést u lidí ke komplikacím.
Prosím kolegy praktické lékaře, aby když už řeší pacienta s horečkou přes telefon, neposílali všechny automaticky na test a nechtěli je vidět až potom. Taková angína je zjevná od pohledu a pozdní nasazení ATB může vést ke komplikacím. Otázka na bolest v krku by měla zaznít hned.
Posílají pacienty napřed na testy
Podobné zkušenosti potvrdili i další lidé. „Tohle se stalo mojí ženě. Chudák trpěla o dva dny navíc s jasnou angínou, protože jsme nutně čekali na výsledky covid testu. A ani poté ji lékařka nechtěla vidět,“ napsal pod příspěvek Maďara uživatel Martin.
Šonka nevidí velký problém v tom, pokud lékař i u angíny daného člověka pošle na test na koronavirus. V nejlepším případě by však měl praktik angínu poznat už jen z popisu od pacienta.
„Pokud pacient řekne, že má 38 horečku a má mandle jako tenisáky a nemůže polykat, tak se z toho dá samozřejmě usoudit, že má angínu, že to nejsou typické příznaky pro covid a mohou si ho do ordinace normálně pozvat a vyšetřit si ho,“ prohlásil.
Na jaře jste nám tleskali, teď však žádáme víc, píší lékaři z první linie |
U příznaků zápalu plic se podle něj ve většině případů v současné době jedná o zápal covidový. „Tam jsme s pacienty v kontaktu, pokud jsou jejich obtíže tak závažné, že to nesnese odkladu do druhého dne, tak to snad už není na ordinaci praktika, ale na nemocnici,“ dodal Šonka s tím, že vždy však záleží na konkrétním praktikovi a jeho komunikaci s pacientem.
Podle ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Mariána Hajdúcha, který vede laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví, právě praktičtí lékaři v poslední době posílají na testy mnohem více lidí, než samotné krajské hygienické stanice.
„Pokles trasování povede k poklesu počtu indikovaných testů přes KHS, k růstu indikací od praktiků a k růstu procenta pozitivních v laboratořích. Roste nám nálož v populaci, jen ji pořádně nevidíme,“ napsal Hajdúch na Twitteru. Důkazem je podle něj i zhruba třetinový nárůst hospitalizací ve srovnání se začátkem září.
