V newyorské čtvrti Queens čekají lidé v nouzi osmihodinové fronty na potraviny, zatímco farmáři v Kalifornii musí zaorávat saláty, ve státě Washington hnije ovoce pod stromy, popisuje agentura Bloomberg. V Ugandě se na trzích pod širým nebem kupí banány a rajčata, které si místní nezaměstnaní nemohou dovolit ani za ty nejnižší ceny. To je jen pár příkladů paradoxní situace, kdy potravin sice přebývá, ale do žaludků hladovějících lidí se stejně nedostanou.
Podle každoroční potravinové studie Organizace spojených národů bude do konce tohoto roku hladovět kvůli důsledkům pandemie 83 až 132 milionů lidí. V nejhorším možném scénáři počítá OSN s tím, že dostatek potravin nebude mít desetina světové populace. I v těch pozitivnějších předpovědích však zaznívá, že se pandemie z tohoto hlediska promítne do celého nadcházejícího desetiletí. Počet podvyživených by mohl v roce 2030 dosáhnout čísla 909 milionů, tedy o 68 milionů lidí víc, než OSN předpovídalo před pandemií.
„Jizvy po této krizi uvidí i příští generace,“ míní ředitelka Centra pro komunity bez hladu na Drexelově univerzitě ve Filadelfii Mariana Chiltonová. „Bude se o tom mluvit i za sto let,“ dodává.
V ostrém kontrastu k tomu je situace samotných potravin. Nejen kvůli uzavřeným restauracím, snížené kupní síle domácností a zastaveným dodavatelským řetězcům se hovoří o masivních přebytcích jídla. Zatímco tuzemští pivovarníci museli vylévat pivo, farmáři v jiných koutech světa likvidovali tuny plodin.
Polovině zemědělské půdy hrozí vodní eroze. „Zabetonovaly“ ji traktory |
Farmář Don Cameron z Kalifornie daroval své vypěstované zelí místním potravinovým bankám. Stálo ho to kvůli nákladům na přesunutí zásob ale víc, než kdyby plodiny nechal uhnít na poli. I přesto musel zlikvidovat padesát tisíc tun zelí, protože místní potravinové banky mohou přijmout jen omezené množství této zeleniny.
Jiní farmáři prostředky na přesměrování svých produktů do charitativních organizací či obchodů s potravinami nemají a samotné znehodnocení plodin je pro ně finančně nejvýhodnější. Podle americké asociace mléčných farmářů vylili v dubnu tamější producenti až čtrnáct milionů litrů mléka denně, napsal deník The New York Times. V Belgii posloužilo 750 tisíc tun brambor, ze kterých by se za normálních okolností staly hranolky, jako krmivo pro zvířata či jako základ k výrobě bioplynu.
Rok 2015 ukončil pozitivní vývoj
Přesunu potravin do oblastí, kde je jich nedostatek, však brání vysoké náklady a logistika. „Je těžké vzít přebytek mléka z Wisconsinu a přesunout ho do afrického Malawi. Není to realistické ani praktické,“ uvádí William Moseley z Organizace pro výživu a zemědělství při OSN.
Budou Češi platit za sběr hub? V Evropě je to běžné, říká odborník |
Jídlo je navíc kvůli problémům dodavatelských řetězců i devalvaci měn dražší. A to nejen v zemích třetího světa, ale i ve Spojených státech a Evropě. V Latinské Americe, jejíž zemědělsky bohaté oblasti exportují jídlo do celého světa, rostou podle Světového potravinového programu OSN počty hladovějících nejrychleji, Venezuela je dokonce na pokraji hladomoru.
Světový hlad vyhodnocuje již od 70. let Organizace pro výživu a zemědělství při OSN. Současná data nicméně nelze srovnávat s roky před začátkem druhého tisíciletí a to kvůli změnám v metodice, uvádí Carlo Cafier z této organizace.
Počet podvyživených lidí na světě v průběhu let podle specializované agentury OSN Organizace pro výživu a zemědělství.
Podle něj však lze sledovat obecné trendy. Počty hladovějících se za posledních několik desetiletí snižovaly, zlom nastal v roce 2015. Změny klimatu a světové konflikty tehdy obrátily pozitivní vývoj a křivka od té doby stoupá nahoru. Organizaci Spojených národů se proto z největší pravděpodobností nepodaří dosáhnout jednoho ze svých cílů udržitelného rozvoje. I kvůli současné pandemické situaci představuje vymýcení hladu do roku 2030 nesplnitelný úkol.
Češi jsou na tom zatím dobře
Tuzemské potravinové banky zatím významně zvýšený zájem o své služby nepociťují. „Situace zatím není vůbec akutní. Předpokládáme však, že zvýšená poptávka teprve přijde a to na konci září nebo na začátku října,“ komentuje ředitelka Federace potravinových bank Veronika Láchová.
„Zatím se mírně zvyšují počty klientů, kteří řeší důsledky ekonomických problémů provázejících koronavirus, například nedostatek příležitostí na pracovním trhu některých sektorů. Nicméně jde o klienty, kteří nejsou v akutní situaci. Rovněž je vyšší poptávka ze strany charitativních organizací, neboť se připravují právě na další měsíce,“ dodává Láchová.
