Dosud zmapovanou škodu odhadují vyšetřovatelé i městská část na 47 milionů korun.
„Vycházíme především z podané obžaloby. Mimo podklady z trestního řízení je zatím zadán jeden znalecký posudek na zakázky a připravují se další,“ uvedl pro MF DNES advokát Brna-střed Radek Ondruš.
Dodal, že přesnou výši škody upřesní před zahájením soudního líčení, které začíná 21. září. Jednacích dnů je nařízeno devět a poslední hlavní líčení má být 10. prosince.
Kromě zmiňované opravy Tržnice se mezi zakázkami objevuje také zpackaná modernizace funkcionalistické zastávky na Obilním trhu. Firma Štuk Helma, která vyhrála soutěž s nabídkou 1,6 milionu a měla tak rekonstrukci původně na starosti, se nedržela projektu a zabetonovala část střechy.
Odborníci poté zjistili, že společnost odvedla 95 procent práce špatně. Radnice vybrala firmu Tocháček, která musela velkou část zbourat a začít znovu. Práce vyčíslila na 2,2 milionu.
„Co tam bylo nekalého, musí dokázat policie. Každopádně zakázka byla velmi nešťastná. Firma Štuk Helma, která uspěla v soutěži, dílo nejen že nedokončila, ale provedla takové věci, že jsme zastávku museli vlastně nechat postavit znovu. Tím pádem ztratila statut kulturní památky, což nás strašně mrzí. Prováděli kroky, na kterých se s našimi kontrolory nedohodli,“ přiblížil tajemník Brna-střed Petr Štika.
Inventura bytů za 36 milionů
Na seznamu figuruje také obří zakázka za 36 milionů na „inventuru“ bytů, o níž již MF DNES informovala. Brno-střed si najalo architekta Michala Kristena, který byl jedním ze tří uchazečů. Už dříve přitom zaznívala kritika, že tendr je asi čtyřnásobně předražený. Vítězný architekt argumentoval tím, že jde o rozsáhlé mapování městských bytů a musel si na něj najmout na 120 lidí.
Navíc garantoval vytvoření přehledného elektronického systému, prostřednictvím něhož budou mít úředníci informace „po ruce“.
Že se takzvaná pasportizace bytů nakonec přece jen objevila ve výčtu podezřelých prací, Kristena překvapilo. „Nevím o tom nic a neříkám na to nic. Vůbec mě to nezajímá. Policie mě nekontaktovala,“ reagoval Kristen stručně na dotazy redakce.
Mezi podezřelé tendry vyšetřovatelé zařadili i montáž bytových vodoměrů, kde v soutěži uspěla firma AGO-TOP s cenou přes 40 milionů. Dále se jedná o zakázky v řádech několika milionů na výměny oken, opravy fasád či bytů v různých městských domech, například v ulicích Orlí, Beethovenova, Solniční či Starobrněnská.
„Policie má k jednotlivým zakázkám důkazy. Nemusíme si dělat znalecké posudky, ale aspoň u Tržnice na Zelném trhu chceme mít něco v ruce. Jde o největší zakázku, kde se náklady z původně odhadovaných 45 vyšplhaly až k 70 milionům,“ vysvětlil Štika.
Mezi stíhanými se přitom zatím objevuje jen zlomek stavebních firem, jichž se vytipované zakázky týkají. Konkrétně třeba Kros-stav či MTC-stav.
„Zatím policie obvinila jen společnosti či jednatele, u kterých již byly vhodné podmínky. Můžete být totiž v situaci, kdy svědci tvrdí s jistotou, že peníze pochází od konkrétní firmy, ale nevíte, kdo je převzal. A druhá věc je, že nebylo zatím možné kapacitně rozšiřovat množství stíhaných firem. To však neznamená, že se dalšími policie nezabývá,“ uvedl státní zástupce Radek Mezlík, který případ dozoruje.
Koho pohltí třetí větev kauzy?
Zmiňované zakázky jsou součástí takzvané první větve kauzy Stoka, ve které již státní zastupitelství obžalovalo 11 lidí a firem.
Před několika dny pak policisté obvinili dalších 26 lidí a firmu v druhé větvi. Jde především o stavebníky a živnostníky, kteří poskytovali úplatky v letech 2015 až 2019. Podle vyšetřovatelů si členové Švachulova gangu v těchto případech přišli na dalších zhruba 20 milionů korun.
Zároveň se hovoří rovněž o třetí větvi, kde by měli být obviněni další lidé. Týká se zakázek městských firem jako Teplárny Brno, kde vyhrávaly tendry již zmiňované firmy podezřelé z korupce. K návrhu na uznání škody by se tak výhledově mohlo připojit také město.
Podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka ale zatím nedisponuje potřebnými informaci, aby mohlo začít činit konkrétní kroky.
„Proto zatím nepočítáme s tím, že se v rámci soudního jednání připojíme s nárokem na náhradu škody. A to také s ohledem na skutečnost, že městské společnosti jsou samostatnými subjekty oprávněnými uplatňovat samy své nároky,“ prohlásil.
