Peníze pro OSVČ a podnikatele z podpůrného programu Covid Praha se rozebraly za 10 minut. Chystá město další pomocná ekonomická opatření?
Určitě. Ale nemá smysl, aby pomoc byla plošná. Zasypávat město penězi jako z vrtulníku ničemu nepomůže. Musíme si navíc nechat peníze na důležité investice. Jenom za to, že je tady covid-19, jsme utratili už více než dvě miliardy a ta částka bude narůstat. Nyní si musíme říct, jakou chceme Prahu jinou a lepší. Lepší ve smyslu kvality života.
Peníze z Covid Praha se rozebraly za deset minut |
Například?
Já jsem zároveň starosta Lysolají, kde je teď absolutní klid, protože tu nelétají letadla. O nové ranveji pražského letiště, která by měla být necelé dva kilometry blíže do centra města, se vede dlouhá diskuze.
Všude ve světě se letiště rozšiřují směrem ven. U nás by nová ranvej postihla desetitisíce dalších lidí. Bavme se o tom, zdali potřebujeme rozvoj letiště pro 30 milionů cestujících. Já říkám, že nepotřebujeme. Navíc po tom, co letecká doprava značně klesne.
To nepochybně a Prahu to bude jenom na ztrátách z turistického ruchu stát spoustu peněz.
V tom vidím potenciál pro změnu. Tím, že teď turisté nejsou, se nám uvolnilo 14 tisíc bytů v centru města, které sloužily pro krátkodobé pronájmy. Tím se nám vyřešila část bytové politiky v Praze a ani jsme pro to nemuseli nic udělat. Zmizely pivní koloběžky a další negativní jevy spjaté s levnou alkoholovou turistikou. V tomhle lze jít dál. V centru města jsou nyní zavřené masážní salony či desítky obchodů s matrjoškami.
To jsou ale soukromníci. Město jim asi nebude říkat, jak mají dělat svůj byznys.
Byznys pro specifickou klientelu, která sem letos nezavítá. Praha dlouho nebyla tak atraktivní pro Čechy, jako je nyní. Možná k nim byla až nepřívětivá, a to nejen kvůli tomu, že byla drahá. To se nyní může změnit. Město může krátkodobě podržet podnikatele, kteří budou na takové klienty cílit. Mluvil jsem s asociací průvodců, hoteliéry či restaurátory a oni jsou na jiné klienty připraveni.
Takže chcete v létě dostat Moraváky do Prahy?
Trochu v nadsázce ano. Do Prahy může v létě přicestovat jeden milion Čechů, ale i sousední Poláci nebo Slováci. Pokud se brzy uvolní hranice země, mohou přicestovat sem. Možná ani nebudou moct nikam dál jet. To jsou potenciálně miliony turistů, kterým může město vyjít vstříc.
Jak?
Pražská zoo zavede slevy pro celé rodiny, ty může zavést i muzeum. Divadla, která podporujeme stamiliony ročně, můžou hrát na otevřených scénách. Lidé, kteří sem přijedou za kulturou, tady i přespí. To by mohlo turismus v Praze podržet a možná i změnit nahlížení na místní cestovní ruch jako takový. Město to nemůže samo řešit, ale může být dostatečným motivem pro další podnikatele. V cestovním ruchu je zaměstnaný každý desátý člověk v Praze.
A co ten zbytek? Na začátku rozhovoru jste řekl, že plošná opatření nepomůžou.
Je potřeba počkat na to, jaká další opatření zavede vláda a stát. My od podnikatelů nyní potřebujeme slyšet, kde je pálí pata. Chci spustit informační linku pro podnikatele. Na tu potom navázat burzou práce, která propojí podnikatele, kteří využili současné situace a lidé naopak nabírají. Nevidím to až tak katastrofálně.
Má současná situace v Praze nějaké srovnání z minulosti?
Úplně ne. Krizové plány, které jsme měli, byly modelovány na povodně nebo chemické útoky. Nyní tu máme nehmatatelného nepřítele, na kterého jsme jako nikdo na světě nebyli připraveni. Ale například po povodni v roce 2002 také centrum města uzavřelo a chyběli v něm turisté. Spousta domů byla navíc zničených nebo v dezolátním stavu. A město se z toho vzpamatovalo.
To se stane i nyní. Stavební firmy budou nabízet práci, protože jim část pracovníků kvůli koronavirové krizi odešla. Infrastrukturní projekty pojedou dál. V některých městských částech chybí kanalizace, kterou je potřeba dostavět. Velký počet homeofficů navíc ukázal na to, že je ve městě potřeba dostavět optické sítě. Myslím, že to zvládneme. Jen je důležité zvládnout to rychle.
