Evropská studie ukázala, že v Česku se dá takzvaná výdělková propast mezi muži a ženami vysvětlit jen z necelé pětiny rozdílnou zaměstnaností, odpracovanou dobou a dalšími faktory. Víc než čtyři pětiny tak představuje nevysvětlitelný rozdíl.
Platová nerovnost naruby. Google platil některým ženám víc, než mužům |
Údaje Eurostatu o odlišných průměrných výdělcích mužů a žen se týkají firem s deseti a více zaměstnanci. Za rozdílem je to, že ženy pracují v hůře placených odvětvích a na nižších pozicích, mívají také kratší úvazky. Vzdělání mívají naopak vyšší než muži. Roli hraje péče o děti. Většinou s nimi zůstávají doma matky. Česko má jednu z nejdelších rodičovských, školek je ale nedostatek. O stárnoucí rodiče se pak starají také většinou ženy.
Na vysvětlitelné a nevysvětlitelné rozdíly se zaměřili vědci. Ve výpočtu zohlednili délku pracovní doby, vzdělání, práci na smlouvu, velikost podniku, pracovní zkušenosti a řadu dalších parametrů.
V Česku se dá vysvětlit celková propast mezi výdělky mužů a žen podle těchto ukazatelů z necelé pětiny. Zbytek činí nevysvětlitelný rozdíl. V něm je zahrnuta i diskriminace, uvedli autoři. Podle nich se očekává, že ženy budou vydělávat méně a jejich pracovní zkušenosti, vzdělání a další charakteristiky jsou méně hodnotné než u mužů.
Horší to mají jen Estonky a Němky
V sedmadvacítce se v průměru hrubý hodinový výdělek žen a mužů liší o 14,8 procenta. Průměrný nevysvětlitelný rozdíl v unii činí téměř třetinu. Hůř než Češky jsou na tom s odlišnou hodinovou částkou Estonky a Němky. Ženy v Estonsku dostávají v průměru o 22,7 procenta hrubého méně, ženy v Německu o 20,9 procenta.
Těsně před Českem skončilo Rakousko s rozdílem 19,6 procenta a Slovensko s 19,4 procenta. Evropská komise před několika dny oznámila, že chystá pro členské země návrh závazných pravidel, která by přispěla k odstranění výdělkové propasti.
Nastal den, odkdy ženy pracují vedle mužů zadarmo. Berou o pětinu méně |
Zákonná či jiná opatření k větší transparentnosti a zajištění rovného odměňování přijalo podle další studie, kterou zveřejnil Evropský parlament, několik unijních států.
Právo požadovat informace o výši výdělků mají zaměstnanci a zaměstnankyně třeba ve Finsku, zprávy o průměrných výdělcích mužů a žen musí zveřejňovat firmy v Rakousku, Francii, Dánsku, Itálii a Belgii.
V některých zemích mají zaměstnavatelé povinnost provádět mzdové audity. Propaguje se i kolektivní vyjednávání o rovné odměně. Česko patří ke státům, které žádný z těchto čtyř kroků nepodnikly, uvádí studie.
