Kroky ke zlepšení situace žen obsahuje Pekingská deklarace, která byla přijata před 25 lety na konferenci Organizace spojených národů (OSN) o ženách. Zaměřuje se na 12 oblastí. Zpráva popisuje čtyři z nich, a to chudobu, násilí, ekonomické nerovnosti a podíl na rozhodování. Zmiňuje i dopady epidemie.
Zpráva poukazuje na to, že ženy v Česku stále vydělávají v průměru o pětinu méně než muži. Mají kvůli tomu také menší důchody. „Bohužel téma snižování platových nerovností mezi muži a ženami nezískalo na vládní úrovni vyšší podporu,“ uvádí zpráva.
Ve vládní koncepci rodinné politiky se počítá se zahájením diskuse o nerovném odměňování v tripartitě. Nízké důchody se navyšují jednorázově, chybí systémová řešení, píše se ve zprávě.
Dokument zmiňuje obtížnou situaci samoživitelek i pochybnosti o tom, zda zákon o náhradním výživném v navržené podobě pomůže. Nedostatečná je i podpora rodin. Chybí školky, možnost práce na částečný úvazek a sociální bydlení. Chystané sloučení dvou dávek na bydlení do jedné dopadne na chudé i střední vrstvy, uvádí zpráva.
Rozdíl o 20 procent. Česko je v odměňování žen třetí nejhorší v Evropské unii |
Poukazuje na to, že ženy pracují v hůř placených oborech a na nižších pozicích. „Jeden z největších problémů je přetrvávající segregace pracovního trhu. Máme silně rozdělený pracovní trh na ženské a mužské profese, čemuž předchází i genderově segregované předchozí vzdělávání,“ řekla jedna z autorek publikace s názvem 25 let od Pekingské akční platformy Šárka Homfray.
K nejvýrazněji feminizovaným odvětvím patří sociální služby, služby, školství či nelékařské obory ve zdravotnictví.
Dokument připomíná vliv mateřství a dlouhé rodičovské na profesní dráhu žen. „Na vyšších úrovních nacházíme méně a méně žen, než jak by odpovídalo jejich celkovému zastoupení v oboru,“ uvádí zpráva. Připomíná i nízký podíl žen v Parlamentu.
Nerovnosti ukázala i epidemie koronaviru
Podle dokumentu opatření na podporu rovného zastoupení rovnost neporušují, ale mají ji naopak zajistit. Pro vládu je téma rovnosti žen a mužů dál podružné, prosazuje se jen nahodile, a to v „nejměkčích podobách“, jako jsou akční plány a vzdělávací aktivity, píše se v materiálu.
Nerovnosti podle něj ukázala i koronavirová epidemie. Zmiňuje vznik Národní ekonomické rady vlády (NERV) původně bez žen. Nyní tvoří asi 12 procent jejích členů. Podle dokumentu přitom téměř tři pětiny absolventů Vysoké školy ekonomické jsou ženy.
Devadesát procent lidí je zaujatých vůči ženám, včetně jich samotných |
Po uzavření škol kvůli nákaze zůstaly s dětmi doma také většinou ženy. V některých oborech tak hrozily potíže kvůli výpadku personálu, třeba ve zdravotnictví a sociálních službách.
Zpráva poukazuje i na přetrvávající násilí na ženách a nedostatek zařízení pro oběti. Zmiňuje případy znásilnění. Připomíná přijetí takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí. Podle dokumentu se z ní stalo v Česku politické téma.
