Podle dubnové analýzy Evropského parlamentu je průměrný hrubý hodinový výdělek žen o 20,1 procenta nižší než ten mužský. Ze států Unie patříme v tomto ohledu do nejhorší trojky. Větší rozdíly v platovém ohodnocení mužů a žen lze nalézt jen v Německu a Estonsku. Unijní průměr rozdílu činí šestnáct procent.
Mezeru mezi platy mužů a žen sleduje dlouhodobě Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho dat činil medián mezd v posledním čtvrtletí loňského roku 33 814 korun u mužů a 28 481 korun u žen. Zajímavé je, že tak zvaný pay gap mezi Češkami a Čechy podle údajů ČSÚ neklesá, ale naopak se v posledních letech mírně prohlubuje.
Zatímco v posledním kvartálu roku 2006 činil rozdíl v mediánech mezd obou pohlaví 3 650 korun, v letech následujících se pohyboval nad čtyřmi tisíci a v roce 2018 přesáhl částku pěti tisíc korun.
Problematikou se nyní zabývá projekt Ministerstva práce a sociálních věcí nazvaný 22% k rovnosti. Za cíle si klade snižení rozdílu v odměňování žen a mužů v tuzemsku ale i zvýšení povědomí o samotné existenci problému. Jedním z výstupů programu je Mzdová a platová kalkulačka, která zjišťuje výdělky a jejich rozdíl u žen a mužů podle zadaných kritérií jako je profese, místo práce či věk.
Projekt mimo jiné nabízí základní právnické informace pro ženy, které se do práce vrací z mateřské či rodičovské. Právě odchod na mateřskou dovolenou je podle Alžběty Honsové, marketingové manažerky personálně poradenské společnosti Randstad, jednou z příčin platové nerovnosti.
Dobře placenou práci najdete na jobDNES.cz |
„V kvalifikovaných pozicích muži kontinuálně rostou, co se týče platu. Jenže ženy mají v průběhu kariéry mezeru a pak jim zase dlouho trvá, než se vyškrábou na onen pomyslný kopec. Ženy, které získaly potřebnou kvalifikaci a vypracovaly se na nějakou pozici, začínají po mateřské dovolené z hlediska platu skoro od znova,“ uvádí Honsová.
Investice do rodiny
Z analýzy agentury Randstad z roku 2018 vyplývá, že naprostá většina pracovních nabídek se soustředí na plné úvazky. Flexibilita zaměstnání je přitom jedním z hlavních požadavků žen s malými dětmi. Nemožnost využití flexibilní práce je pak podle průzkumu platformy Byznys pro společnost z téhož roku hlavní překážkou návratu matek z mateřské či rodičovské dovolené do zaměstnání.
„V budování kariéry a zlepšování svého pracovního ohodnocení jsou ženy oproti mužům v nevýhodě. Čas, který mohly věnovat samy sobě, investovaly do péče o své blízké. Pečující ženy se potýkají s malou nabídkou flexibilních úvazků. Samostatnou kapitolou jsou pak ženy samoživitelky, které nemají na trhu práce jinou možnost, než přijmout pozici s nižším ohodnocením ale s flexibilitou,“ uvádí Lenka Vokáčová z personální společnosti Manpower Group.
Dalším faktorem, který způsobuje rozdíl ve výdělcích mužů a žen, je nedostatek žen v určitých typech profesí a na určitých pozicích. „Nejvyšší platy jsou v informačních technologiích. I přesto, že počet žen v těchto profesích stoupá, pořád je dost nízký,“ komentuje Honsová.
„V technických oborech bývají ženy diskriminovány již při výběrovém řízení a často nastupují na stejnou práci za jiných (nižších) mzdových podmínek. Ženy v menší míře usilují o vedoucí pozice, nejsou obecně v kariérním postupu tak dravé a často si nedokážou říci o vyšší plat,“ doplňuje Vokáčová.
Jak s platovou nerovností zamává pandemie
Otázkou je, co s problematikou nerovného odměňování udělá koronavirová pandemie, respektive následný ekonomický útlum. Podle studie think-tanku IDEA při společnost CERGE-EI dopadají ekonomické a sociální problémy spojené s koronavirem víc na ženy než na muže. Ženy totiž častěji pracují ve službách a cestovním ruchu, musely se během uzavření škol starat o děti a čelily rostoucímu domácímu násilí, píše IDEA.
Vyhoření a nespokojenost. Pětina Čechů se nebojí změnit práci. Krizi navzdory |
Podobně uvažuje i Vokáčová z Manpower Group. „Globálně se ukazuje, že krize pandemie koronaviru dopadá více na ženy, neboť pracují v ohrožených odvětvích, na nižších pracovních pozicích, staraly se navíc v době epidemie o děti, učily je a vařily a pro zaměstnavatele nemohly odvést práci v plné míře a kvalitě. Teď mohou doplatit na to, že zůstaly dlouhé měsíce doma na ošetřovném,“ říká Vokáčová.
Nicméně podle Alžběty Honsové nelze o koronaviru mluvit jako o faktoru, který by pay gap rozšiřoval. „Byla bych s tím opatrná. Spíš upozorňujeme na to, že pandemie má negativní vliv na určité profese. Do budoucna budou hodně v ohrožení absolventi všeobecných oborů. Firmy s nedostatkem lidí dříve akceptovaly i nulovou zkušenost, to se nyní může změnit.“
Zatímco pracovní pozice ve službách a cestovním ruchu trpí, v jiných pozicích, kde pracují zejména ženy, je situace stabilní. „Ve školách a v ošetřovatelských profesích možnosti klesat nebudou,“ doplňuje Honsová.
