Česká pošta na začátku léta přišla s hrubými obrysy toho, jak chce modernizovat svůj provoz a dohnat konkurenci. Kromě zrušení sedmi tisíc pracovních míst má dojít k rozdělení podniku na tři divize. V září vedení pošty oznámilo, že ve svých pobočkách začne zavádět samoobslužné kiosky, jež by měly ušetřit peníze a nahradit chybějící pracovníky.
Podnik je již čtyři roky v provozní ztrátě. Pošta to přiznala až letos, v minulosti si finanční bilanci vylepšovala prodejem majetku. Jenom loni pošta prodělala miliardu korun. Zdroj dobře obeznámený s děním uvnitř společnosti MF DNES navíc řekl, že letos pošta může prodělat až tři miliardy.
Válka balíků. Soukromé firmy chtějí část byznysu České pošty |
Podle podkladů, jež má MF DNES k dispozici, vedení pošty již před 12 lety tušilo, že podnik nesrovnal krok s dobou a hrozí mu propad do červených čísel. Již tehdy byl na stole návrh na vytvoření tří jednotek, navíc bylo zřejmé, že přechod na digitální komunikaci ukousne poště část tržeb, které za listovní službu inkasovala.
Dokument nadto varoval před příchodem soukromých balíkových společností, které pružněji reagují na požadavky klientů a vytvoří lépe fungující logistickou síť. „Pošta nedokázala zachytit trend masivního nástupu e-shopů a soukromých doručovatelů,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.
Lidé se nehrnou
Dnes má pošta problémy. Objem listovních zásilek klesá ročně v průměru o 10 procent, nicméně tento menší objem musí podnik nadále ze zákona doručovat i do nejzapadlejších koutů republiky, a to do druhého dne od odeslání. Tomuto luxusu se říká univerzální služba a stát ji poště kompenzuje zpětně. Od letoška může činit výše kompenzace až 1,5 miliardy korun ročně, záleží na Českém telekomunikačním úřadu, který musí náklady uznat.
Pošta čeká na miliardy od státu, co jí dluží. Podnik zhubne o 7000 lidí |
S tím, že by podnik ušetřil rušením husté sítě poboček, se proto počítat nedá. Zákon vyžaduje, aby v Česku bylo 3 200 pošt. Podnik nyní zpracovává projekt, který má v mezích zákona nevýdělečnou službu nastavit tak, aby dopisy nemusely chodit každý den.
„Klient by si mohl vybrat, zda bude chtít, aby jím odeslaný dopis byl adresátovi doručen buď následující, nebo až druhý den po odeslání. Listovní zásilka, která by se doručovala obden, by byla levnější. V současné době ještě probíhají výpočty nového rozložení okrsků,“ řekl MF DNES generální ředitel pošty Roman Knap. Za doručení druhý den si tak Češi nejspíš brzy připlatí.
Nyní na poště pracuje kolem 30 tisíc lidí. Restrukturalizační plán počítá s tím, že do roku 2024 jejich počet klesne o sedm tisíc. „Řada z nich odejde do důchodu, řada přirozeně opustí Českou poštu a další přejdou na jiné pozice, například na balíkové doručování. Přirozený úbytek chceme do budoucna nahradit větší automatizací,“ tvrdí Knap.
S balíkem bez front. Česká pošta chce zavést automatizované kiosky |
Na některých málo využívaných poštách se zřídí samoobslužné kiosky, z nichž bude v případě potřeby možné požádat o radu vzdáleného úředníka z některé menší pošty. Další lidi má pošta ušetřit větším podílem strojově tříděných zásilek.
Do velkého třídicího centra a do vybavení pro logistickou síť po celé republice proto bude směřovat velká část nákladů na restrukturalizaci pošty. Ty mají dosáhnout sedmi miliard korun. Na pomoc s projektem modernizace logistické sítě si pošta plánuje najmout soukromé firmy.
Podle informací redakce plánuje pošta snížením stavu personálu po roce 2022 ušetřit až 2,5 miliardy korun. Ve stejném období by chtěla být na černé nule.
Prodají i svoje sídlo
Ze zmíněných tří divizí, na něž se Česká pošta rozdělí, má jedna provozovat univerzální službu, druhá obstarávat logistiku a třetí bude mít na starosti finanční služby a prodej. „Rozdělení České pošty na tři samostatné obchodní jednotky ukáže, které služby jsou výdělečné a které ztrátové. To bude univerzální služba, kterou Česká pošta musí podle platné legislativy provozovat,“ naznačil Knap směr, jak chce pošta oddělit komerční a dotované aktivity.
Pošta se znovu snaží prodat klášter, který vypadá jako z Harryho Pottera |
Otázkou zůstává, čím Česká pošta hodlá své plány zaplatit. Jednou z cest je prodej nemovitostí, pro které nemá využití. Aktuálně největší z těchto nemovitostí je areál bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově, který se podniku nedaří prodat už několik let. Naposledy ho minulý měsíc pošta nabídla ve veřejné aukci za 350 milionů korun. Bez výsledku.
Knap uvedl, že se pošta zbaví také svého sídla v Jindřišské ulici v blízkosti Václavského náměstí. Za to by mohla podle realitních odborníků inkasovat miliardy.
Pomoci by státnímu podniku mohla i vláda. Ta počítá s tím, že poště doplatí částku, kterou dosud nezaplatila za provoz univerzální služby. „V tuto chvíli jí stát dluží 3,3 miliardy korun,“ uvedl premiér Andrej Babiš. Věc ale bude ještě muset posoudit Evropská komise, aby nešlo o takzvanou nedovolenou podporu. „Je to podmíněno souhlasem komise. Předpokládám, že k tomu dojde a pošta tyto peníze příští rok obdrží,“ dodal Babiš.
Pošta chce postavit novou centrálu, cílem je ušetřit peníze za provoz |
Peníze by podle něho měly být určeny především na platy zaměstnanců. „Nyní je nutné, aby pošta transparentně prodávala majetek, úsporně zadávala tendry a modernizovala svoje služby tak, aby byla schopna reagovat na extrémní konkurenci prostředí doručovatelů balíků a zásilek,“ dodal předseda vlády.
Zda půjdou plány tak hladce, není jisté. „Když pošta před lety oznamovala start pošt Partner, tedy spolupráci se soukromými subjekty, také to mělo zpoždění. Jedná se o klasický neduh státního podniku. Stávající plány jsou přitom ještě ambicióznější,“ uvedl Lukáš Kovanda.
