Stát dluží České poště 3,3 miliardy korun. Jejich vyplacení je podmíněno souhlasem Evropské komise a očekává se v příštím roce. Po jednání s generálním ředitelem pošty Romanem Knapem to uvedl premiér Andrej Babiš.
Podle Knapa jde o úhradu tzv. univerzální služby, tedy základních poštovních služeb, které si stát u pošty objednává. Za loňský a letošní rok je tato částka okolo 1,5 miliardy za každý rok a z minulých let stát podniku nedoplatil 300 milionů Kč.
Babiš v pátek s Knapem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem jednal o chystané restrukturalizaci podniku. Jejím výsledkem má být to, že se v roce 2021 dostane zpátky k zisku, loni vykázal miliardovou ztrátu. Podnik by měl snížit počet zaměstnanců z 29 tisíc až o 7000 a zavést nové formy obsluhy zákazníků a distribuce. Dostupnost služeb by se ale neměla omezovat.
Prodej miliardového majetku
Poštu čeká v příštích třech letech prodej zbytného majetku za zhruba 2,7 miliardy korun. Výnos z prodeje zejména nepotřebných nemovitostí chce použít na investice do nových technologií. Pošta se už několik let snaží prodat klášter na Praze 5 a uvažuje o prodeji své centrály v Jindřišské ulici.
Podnik se má v rámci restrukturalizace rozdělit na tři samostatné divize zajišťující služby pro stát, logistiku a finanční služby a prodej. Každá obchodní jednotka bude mít samostatné účetnictví a zodpovědnost manažerů za jejich hospodářské výsledky.
Vedení pošty počítá se zachováním 3200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí a byla efektivnější. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1300 poboček nabídne samoobslužnost. Počítá se zhruba 1500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být obslouženi personálem.
Česká pošta má podle ekonoma Lukáše Kovandy jednu z nejhustších sítí kamenných poboček na světě. „Hlavně v malých obcích by mohly poštovní služby více provozovat prodejci potravin nebo suvenýrů, v rámci programu Pošta Partner. Tak to už funguje v několika západních zemích. Je to něco na způsob partnerského byznysu,“ podotkl.
Od srpna platí novela poštovního zákona, podle které bude moci pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půl miliardy. Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl Hamáček, protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy ročně.
Česká poštaStátní podnik Česká pošta (ČP) byl založen 1. ledna 1993 rozdělením Správy pošt a telekomunikací Praha na Českou poštu a České telekomunikace (SPT Telecom). Pošta plní takzvanou poštovní povinnost, musí tedy zajistit dostupnost všech základních služeb na celém území ČR. Za poskytování univerzální služby má pošta nárok na kompenzaci od státu. Do konce roku 2012 měla ČP monopol na doručování dopisů a dalších adresných listovních zásilek do 50 gramů; od roku 2013 může tyto služby nabízet i konkurence, která se ale zaměřuje hlavně na zásilky od firemních klientů. Na trhu balíků má pošta v posledních letech podíl kolem 40 procent, přičemž mírně klesá. Česká pošta loni poprvé od svého vzniku v roce 1993 vykázala ztrátu, a to 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů korun; skutečná provozní ztráta bez započítání pohledávky vůči státu za univerzální službu byla 1,075 miliardy korun. Podnik má zhruba 30 000 zaměstnanců. Dlouhodobě se potýká s nedostatkem lidí i jejich vysokou fluktuací. Důvodem je nízká nezaměstnanost a také donedávna nízké platy, které pošta nabízela. |
