Běžela 57. minuta nedělního zápasu Liberce se Spartou a skandální rozhodnutí jen podtrhlo, že ze šlágru kola se stala bramboračka.
Jak jinak pojmenovat prapodivnou spolupráci muže s píšťalkou a jeho kolegy u videa?
Jen fotbalový analfabet by mohl při zpomaleném opakovaném záběru přehlédnout, že nefauloval bránící sparťan Hanousek, ale útočící liberecký záložník Malinský. Julínek ale poslechl videorozhodčího Jiřího Adama, kopala se penalta, Liberec vedl 2:0 a nakonec vyhrál 3:1.
Proč, proč, proč?
Jak je možné, že ani proškolený expert u monitoru, ani zodpovědný arbitr na trávníku nerozklíčují celkem přehlednou a jednoznačnou situaci?
Těžko se to chápe.
Jílek na tenkém ledě
„Dostáváme se na tenký led, ale pro mě osobně VAR ztratil důvěryhodnost,“ vztekal se sparťanský kouč Václav Jílek.
Můžete mu vyčítat leccos, sparťanská mise mu zatím zle nevychází. Ale tahle věta se dá pochopit.
Bylo by samozřejmě špatně, kdyby měla zakrýt mizerný sparťanský výkon a odvést pozornost jinam. Je třeba jasně říct: Sparta hrála bídně a s velkou pravděpodobností by prohrála i bez tragického výkonu rozhodčího, který navíc sekal chyby na obě strany.
Ale zároveň nelze jen tak přejít, že už Julínkovo nasazení do ostře sledovaného zápasu výrazně zavánělo skandálem.
Před týdnem v domácím zápase Sparty s Ostravou on i Ondřej Ginzel, který v Liberci plnil roli jednoho z videoasistentů, také hrubě chybovali. Jen v prohozených rolích: Julínek u videa, Ginzel na trávníku. Odpustili Baníku dvě červené karty, což komise rozhodčích veřejně uznala.
Ale místo aby se vytasila s trestem, dostali chybující sudí nominaci na hit kola v Liberci.
Nedůvěra, tlak, bramboračka
Dává vám to smysl? A umíte si představit, že by se podobně zachovala komise třeba v Anglii? Německu? V kterékoli zemi, která nechce patřit mezi fotbalové banánové republiky?
To asi těžko.
Česko se vymyká a nemůže na to být hrdé. Sotva někdo zvenčí pochopí, proč si tu fotbal sám dává facky.
Copak šéfa komise Jozefa Chovance a místopředsedu Martina Wilczeka nenapadlo, že by si měli raději Julínek a Ginzel od soudcování odpočinout? Nebo aspoň to, že když už je trestu ušetří, není zrovna vhodné je po týdnu znovu nasadit na zápas Sparty?
A to je ještě třeba říct, že Ginzel pochází z Liberce, a než se stal rozhodčím, za Slovan dokonce v mládežnických kategoriích hrával.
To vše vyvolává velkou nedůvěru a nahrává spekulacím. Ještě než se vykoplo, už jste se na zápas mohli dívat skrz prsty.
A rozhodčí byli pod tlakem, aniž by se o to museli postarat domácí fanoušci, jak je kontroverzně vyzýval liberecký kouč Hoftych.
Hned po zveřejnění delegace jste mohli slyšet šuškandu, která měla dvě verze: Ti dva Spartu zase potopí! Anebo: Ti teď budou chtít chyby z minulého kola kompenzovat!
Výsledek? Celkem logicky bramboračka, o které už byla řeč v úvodu.
Nejistý a nepřesný Julínek se v rozhodování plácal: na každé straně mohl udělit červenou kartu, v případě libereckého Kačaraby to byla nutnost, i šlapák sparťana Radakoviče po ní volal. Ale dohrálo se v jedenácti na obou stranách.
Zákrok Hybše na Sáčka dva metry před libereckým vápnem nejdřív mylně posoudil jako penaltu, než ho kolega v přenosovém voze přesvědčil, že se plete.
A za pár minut z jediného (!) záběru, který mu videorozhodčí poslal, nerozlouskl, že místo penalty pro Liberec měla rozehrávat Sparta.
Proč sudí nemluvili?
Komise rozhodčích teď musí nejen trestat, ale hlavně se zamyslet sama nad sebou. V ideálním případě veřejnosti vysvětlit, jakými kritérii se řídila při obsazování.
V pondělí odpoledne ve strohém prohlášení potvrdila, že Julínek i videorozhodčí Adam chybovali, vyčetla jim tři špatně posouzené situace.
Ale také máte dojem, že transparentnost by měla vypadat jinak?
Proč například rozhodčí nebo jeho pomocníci nemluvili hned po utkání a verdikty nevysvětlili? Tahle možnost existuje, po divokém zápase se nabízela, ale podle oficiálního vyjádření sudí rozhovor pro televizi O2 odmítli „s ohledem na bezpečnostní situaci na stadionu“.
Jenže dokud zacházení s technikou nebude průhlednější, stává se z videa nástroj pro mafiány.
Bylo by špatně, kdyby se kritika svezla na systém VAR, jehož myšlenka může fotbalu skvěle posloužit. Spíš je třeba si posvítit na ty, kteří si i s videem v zádech dělají ze zápasu vlastní show. A ještě víc na ty, kteří jim to bezostyšně umožňují.
