Zatímco kolem uhlíkové daně pro menší emitenty se opatrně našlapuje, systém emisních povolenek pro velké, kteří jsou zodpovědní za polovinu tuzemských emisí CO2, už funguje skoro 15 let. Cena přitom za poslední rok skokově vzrostla, což výrobci promítají do cen, například tepla.
Nákup emisních povolenek je v Česku povinný pro 267 velkých podniků a kvůli evropské směrnici se od příštího roku pravidla zpřísňují. V Poslanecké sněmovně se na podzim bude ve druhém čtení projednávat novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami.
1. Co se ohledně emisních povolenek změní
Na evropské úrovni se už teď vydává stále méně povolenek, čímž roste jejich cena, a tím i motivace pro podniky snižovat emise skleníkových plynů. Počet povolenek má klesat ještě rychleji. Aby to tolik nebolelo zejména nové státy Evropské unie, jako je Česko, vznikne pro ně takzvaný Modernizační fond. Do něj půjde část výnosů z povolenek a další peníze z EU. V letech 2021 až 2030 by z něj Česko mělo mít možnost získat přes sto miliard korun.
O dotace z fondu budou s projekty na snižování emisí soutěžit podniky a města a obce. Bude možné z něj podporovat například změny kotlů z uhlí na plyn a biomasu či odpady, rozvoj obnovitelných zdrojů, projekty na akumulaci energie, energetické úspory či bezuhlíkovou hromadnou dopravu. Z fondu si také půjde brát půjčky na spolufinancování ekologických projektů z evropských fondů.
Další změnou je zavedení kompenzací za zvýšenou cenu elektřiny (kvůli ceně povolenky) pro velké spotřebitele elektřiny. Jde o ocelárny, cementárny a chemičky, které jsou kvůli drahé elektřině nejvíc znevýhodněné před konkurencí ze třetích zemí. Některé členské země už kompenzace poskytují, Česko se k nim připojí. Může na to použít až 25 procent výnosu z aukcí emisních povolenek a půjde o 1,5 až dvě miliardy ročně, částku stanoví vláda.
2. Kolik musí emitenti kupovat povolenek?
Provozovatelé monitorují své emise, které vykazují každoročně ministerstvu životního prostředí. Podle toho, kolik tun oxidu uhličitého daný rok vypustí, tolik povolenek musí odevzdat. Část povolenek dostanou bezplatně, zbytek si mohou koupit na trhu nebo v aukci. „Minulý rok byly emise českých podniků v ETS (Evropský systém obchodování s povolenkami, pozn. red.) celkem kolem 66 milionů tun CO2 a bezplatná alokace činila kolem 20 milionů tun povolenek,“ uvedl vedoucí oddělení obchodování s emisemi ministerstva životního prostředí Jan Tůma.
3. Pomáhají povolenky skutečně snižovat emise?
Provozovatel při investici nebo rekonstrukci zdroje musí zahrnout do výpočtů i rostoucí cenu povolenky a to ho vede k tomu, že zvolí variantu, která produkuje méně emisí skleníkových plynů. „Investice do velkých energetických a průmyslových zařízení se dělají na desítky let, provozovatel se tedy musí rozhodnout, jestli se v tu dobu ještě vyplatí spalovat například uhlí,“ říká Tůma.
4. Jak se projevuje cena povolenky na ceně energie?
Povolenky loni zdražily čtyřnásobně a například teplárny teď postupně promítají náklady na jejich nákup do cen tepla. „Lze očekávat, že většina tepláren promítne do cen v příštím roce většinu nárůstu nákladů na povolenky,“ říká Martin Hájek, předseda Teplárenského sdružení ČR. Výše zdražení podle něj záleží na jednotlivých teplárnách, přičemž růst cen tepla bude významně tlumit snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 procent. Rozdíl si teplárny ponechají.
5. Kdo systém s povolenkami provozuje?
Systém obchodování s emisemi Evropská unie zavedla v roce 2005. Jedna emisní povolenka představuje právo na emisi jedné tuny skleníkových plynů. Povolenky se draží vaukcích, které probíhají každý týden. Jednotlivé státy nabízejí nové povolenky podle předem stanoveného víceletého plánu. Nakupují je velkoobchodníci a ti je pak prodávají na burze, jednotlivým emitentům.
6. Co z toho má státní rozpočet?
Výnos z dražby nových povolenek jde jednotlivým státům. Loni Česko takto získalo 15 miliard korun, což bylo o devět miliard korun více, než se plánovalo. Letos to bude pravděpodobně ještě více. Část peněz jde na dotace na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, část jde na program Zelená úsporám, který podporuje zateplování, obnovitelné zdroje a pasivní výstavbu. Co se vybere nad 12 miliard, jde do státního rozpočtu.
7. Co mají povolenky společného se znečišťováním ovzduší?
„Skleníkové plyny (oxid uhličitý, oxid dusný a fluorované uhlovodíky) nemají s pojmem znečištění ovzduší nic společného. Škodí klimatu,“ upozorňuje Pavel Machálek, z oddělení emisí a zdrojů Českého hydrometeorologického ústavu a má na mysli globální oteplování. Limity pro znečišťující látky (prachové částice, benzoapyren, oxidy dusíku...) ošetřuje jiný zákon, ten o ochraně ovzduší.
