„Při aktuálních cenách plynu odhadujeme, že dotčené domácnosti si připlatí 400 až 800 korun ročně,“ uvádí Martin Hanák, ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD).
Změna, která ruší výjimku z daně ze zemního plynu, je součástí vládního balíčku, který mj. zvedá spotřební daň na alkohol či tabák. Opatření se dotkne pouze kotelen v bytových domech. Jednotlivé domácnosti či rodinné domy, které mají vlastní plynový kotel, zůstanou i nadále osvobozeny. Návrh nyní leží ve Sněmovně, nová pravidla by měla platit od ledna.
Novela je pod palbou kritiky. „Kdyby měl každý byt vlastní kotel, tak výjimka zůstane zachována. Ale když je stejný dům napojen na plynovou kotelnu, která vytápí soubor domácností, tak jim stát osvobození sebere. Nepřijde mi to koncepční,“ říká Hanák.
Společenství vlastníků jednotek (SVJ) jsou totiž podle něj pouhým souborem domácností, jelikož nevytváří zisk. Svaz proto ve své připomínce k daňovému balíčku navrhoval, aby se výjimka zrušila pouze kotelnám, které jsou „předmětem podnikání“.
Centrální dodavatelé tepla naopak s vládním krokem souhlasí. „Jde nám o to, aby zdanění fosilních paliv, která využívají jak teplárny, tak lidé, co si domy vytápějí sami, bylo srovnatelné. Protože jinak tady fakticky vzniká diskriminace jedné skupiny obyvatel,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Teplárny totiž do svých cen promítají i náklady, které provozovatelé domovních kotelen platit nemusí. Kromě daně ze zemního plynu jde například o nákup emisních povolenek.
Drahé emisní povolenky
Zjistěte možnou úsporu za energie. Máme aktuální ceníky všech dodavatelů. |
Povolenky musejí velcí výrobci tepla nakoupit za každou tunu emisí CO2, kterou vyprodukují. Tato povinnost podle zákona neplatí pro zařízení s tepelným příkonem nižším než 20 MW, a tudíž se domovních kotelen netýká.
„Nerovnováha je zde už od roku 2008, ale dokud byla cena povolenky na zhruba pěti eurech, tak to nebylo tak dramatické. Nyní se však už těžko dá individuální výrobě tepla z plynu konkurovat,“ říká Hájek. Za pět eur se povolenky prodávaly ještě v roce 2014, od té doby cena stoupla na téměř šestinásobek.
Zrušení výjimky pro domovní kotelny podpořilo i ministerstvo životního prostředí. „Ozývají se nám obce, ve kterých se kupí žádosti na odpojování od centrálních zdrojů tepla a výstavbu malých domovních kotelen. To pro ně představuje především problém z pohledu zhoršení kvality ovzduší,“ uvedl minulý týden ministr Richard Brabec (ANO).
Problémem je podle něj to, že domovní kotelny vypouštějí emise přímo do „dýchací zóny“, zatímco systémy centrálního vytápění mají vysoké komíny. Podle Brabce se to projevuje zejména při smogových situacích. „Z ekologického pohledu bude příznivější, pokud centrální zásobování teplem zůstane v Česku funkční a dojde k jeho modernizaci,“ tvrdí Brabec.
S tím souhlasí i Hájek. „Je to o tom, jestli chceme mít ve městě jeden 24 hodin denně hlídaný komín s monitoringem, nebo tisíce malých komínů bez čehokoliv,“ říká.
Přínos centrální soustavy vnímá i SČMBD. „Neznám předsedu SVJ či bytového družstva, který by si chtěl přidělávat práci s provozem vlastní plynové kotelny. Pokud systém funguje dobře, není důvod se odpojovat,“ říká Hanák.
V minulosti byl však trend odpojování od centrálních tepelných systémů značný. Podle Hanáka to zhruba v letech 2008 až 2013 souviselo s chováním některých dodavatelů tepla a vysokými cenami. Poté se však situace zlepšila, paradoxně i kvůli rostoucí konkurenci v podobě individuálních domovních kotelen.
Vládní postup kritizuje také Český plynárenský svaz (ČPS). „Záměrem výjimky bylo motivovat lidi k přechodu od tuhých paliv k ekologičtějšímu plynu,“ říká za ČPS Veronika Vohlídková. Ředitelka ČPS Lenka Kovačovská už v minulosti označila vládní krok za facku SVJ a bytovým družstvům, které z těchto důvodů své staré kotle nahradila.
