Ovzduší prospívá vítr, letadla znečišťují méně než auta, říkají meteorologové

  11:05aktualizováno  11:05
Povinná obměna technologií a domácích kotlů by v Česku měla přinést výrazné zlepšení kvality ovzduší, věří Pavel Machálek. S emisemi skleníkových plynů je to však horší. „Kvůli kůrovci ubývá lesů, které by pohlcovaly oxid uhličitý,“ varuje Eva Krtková. Oba vědci pracují v úseku kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu.

Pavel Machálek a Eva Krtková | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Zpráva o stavu ovzduší, kterou každoročně vydává ministerstvo životního prostředí, není moc povzbudivá. „Opatření se přijímá mnoho, určitě se to zlepší,“ říká Pavel Machálek (PM), z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který se zabývá měřením emisí škodlivin v ovzduší. Podle slov jeho kolegyně, expertky na emise skleníkových plynů Evy Krtkové (EK), jsou problémem hlavně plyny, jako je oxid uhličitý.

V poslední zprávě o životním prostředí z roku 2017 se uvádí, že se kvalita ovzduší nezlepšuje, navzdory klesajícímu množství emisí znečišťujících látek. Je to varovná zpráva, nebo se to dalo očekávat a lepší už to nebude?
PM: Situace se určitě zlepšuje, ale pořád se nedostáváme pod úroveň imisních limitů, které nařizuje evropská legislativa. Kvalita ovzduší závisí na množství emisí – to je to, co vyjde z komína, a na tom, jak se to do ovzduší rozptylují. Pokud meteorologická situace přeje rozptylu, tedy fouká v zimních měsících, kdy bývají imisní koncentrace nejhorší, tak se to nemusí ve spadu emisí projevit tak významně. Imise je to, co pak dýcháme.

Pavel Machálek a Eva Krtková

Pracují pro úsek kvality ovzduší ČHMÚ, který sleduje úrovně emisí skleníkových plynů a základních znečišťujících látek v ovzduší. Vykazuje je podle požadavků mezinárodních organizací a podílí se na kontrole dodržování imisních limitů, které stanovuje evropská legislativa. Po celé republice má síť měřicích stanic, kde se monitorují imise znečišťujících látek. Vydává ročenku Znečištění ovzduší na území České republiky, která vedle statistiky škodlivin zahrnuje také informace o skleníkových plynech.

Co se se škodlivinou ve vzduchu stane dál?
PM: Prach se škodlivinami se deštěm dostane na půdu a tam vyschne a částečky prachu se zase přes resuspenzi – rozfoukání větrem – znovu objeví v ovzduší. Část se spláchne do řek a pak odchází pryč. Co se týká chemických škodlivin – oxidy dusíku, síry – ty zreagují na sírany, dusičnany a objeví se v pevné složce znečištění ovzduší a mohou se srážkami dál reagovat. Kyselé deště vznikaly z oxidu siřičitého, vytvářela se kyselina siřičitá až sírová a ta likvidovala lesy v 70. letech. Kyselé deště už zmizely, možná přetrvávají někde v Číně.

Zmizely díky lepšímu čištění spalin, nebo změnou skladby paliv?
PM: Uhlí se spaluje téměř ve stejném množství jako dříve, ale všechny významné zdroje musely instalovat moderní technologie, a to už v několikáté generaci. Poslední zpřísnění „nejlepších dostupných technik“ (anglická zkratka BAT, pozn. red.) nařídila evropská směrnice o průmyslových emisích v roce 2016. Teplárny nad 50 MW příkonu, které dodávají většinu svého tepla městům a obcím, mají odklad do poloviny roku 2021. Větší teplárny do 200 MW až do konce roku 2022. Do té doby musí emise snižovat postupně a nepřerušit dodávky tepla. Například změní palivovou základnu – nahradí některé uhelné kotle kotli na biomasu, kde nebude tolik síry. 

EK: Dochází k plynofikaci zdrojů, kdy se přechází z uhlí na zemní plyn. Tam není sirnatá složka. Emise skleníkových plynů ze zemního plynu je asi poloviční oproti uhlí. V kategorii největších elektráren je vidět zhruba od roku 2014 mírný pokles v tuhých palivech, hlavně uhlí, a nárůst zemního plynu a biomasy.

Elektrárny Počerady a Chvaletice požádaly o výjimky z instalace nejlepších dostupných technik. Ekologické organizace proti tomu píší petice, burcují občany v sousedství. Na čem udělení výjimky záleží?
PM: Nejdůležitější slovo má krajský úřad, který vydává takzvané integrované povolení. V něm musí být zakotveno, že zdroje jsou povinny pravidelně modernizovat a vždy od určitého data nasadit nejlepší dostupné technologie.

PŘEHLEDNĚ: Boj se skleníkovými plyny. Česko čeká výrazné osekávání emisí

Ekologické organizace také varují před stavbou nových spaloven, které by v Česku mohly nahradit postupně zavírané skládky. Jak velké riziko představují pro ovzduší spalovny?
PM: Daleko větším problémem než to, co vychází z komína spalovny, je doprava odpadu do ní – záleží, jestli tam denně budou jezdit stovky aut nebo jestli je doprava vedena po železnici. Obtěžovat mohou případné pachové vjemy z odpadu, který je tam nějakou dobu skladován, než je spálen. Zajímal bych se o to, jestli je zajištěné, aby spalovna měla plně vytíženou kapacitu. Plně vytížené zdroje jsou schopny podkračovat předepsané limity prachu či škodlivin o 50–70 procent, což se běžně děje u elektráren, naopak v režimu, kdy je odpadu málo, a nedochází k optimálnímu využití kapacity, se mohou emise pohybovat na hranici limitů.

Jak je zaručena kontrola těchto limitů?
PM: Důležité emise jsou kontinuálně monitorovány provozovatelem, jeho přístroji zabezpečenými tak, aby se nedalo do režimu zasáhnout – je to podobné jako dnes STK pro auto. U ostatních emisí, například těžkých kovů, se dělá jednorázové několikahodinové měření dvakrát do roka, na to si provozovatel najme firmu, která má autorizované měřicí přístroje, a které by mělo prokázat, že v ustáleném stavu zdroj limity plní.

Máte případy, kdy si lidé stěžují a mají podezření na nadlimitní znečištění?
PM: Opakovaně se řeší stížnosti v Praze 5 a 6 na provozovnu VAFO v Chrášťanech, kde vyrábí zvířecí krmiva a ze zdroje jdou pachové vjemy. Ale z hlediska koncentrací nic překračováno není. 

EK: V Chrášťanech je dobře znát vliv meteorologických podmínek – je to cítit například po dešti, kdy je vlhký vzduch, a to i v místech, kde o této výrobě jinak nevíme.

Dá se proti páchnoucímu provozu nějak právně bránit?
PM: Takové zdroje by se neměly povolovat tam, kde je nějaká obytná zástavba. Je to ale stejné s jakýmkoliv zemědělským podnikem na kraji vesnice, který může někoho obtěžovat, nebo s kompostárnami či bioplynovými stanicemi, pokud se neprovozují v technologicky správném režimu. 

EK: Přesunutím páchnoucí výroby do polí by vznikla zase jiná zátěž – museli by se tam dopravit zaměstnanci a závod dopravně obsluhovat. 

PM: Zákon je na zápach nedostačující. ČHMÚ dokáže odebírat a analyzovat organické látky. Byl tu velký projekt, který řešil problém přeshraničního přenosu zápachu z chemičky Litvínova do Německa přes Krušné hory. Určitě se tam něco přenese, ale aby z toho umírali lidé, jak se prezentovalo v německém tisku, taková situace nebyla.

Polovina evropských firem neřeší snižování emisí, i když je ohrožují

Podle zprávy o životním prostředí jsou lokální topeniště, tedy vytápění domácností, zodpovědné za 60 procent prachových částic PM10 a PM2,5 (velikost v mikrometrech). Můžete srovnat znečištění z domácích komínů s elektrárnami?
PM: Na emise z elektráren a průmyslových zdrojů se pohlíží legislativně daleko přísněji. Problém domácích kotlů je, že jsou často předimenzované a spalovací režim je neefektivní. Rodinné domy se stavěly s předpokladem dvou obsazených bytových jednotek, takže se v zimě topilo ve všech pokojích, dnes tam bydlí dva lidé nebo někdo sám, a nebude si vytápět všechny místnosti. Obyvatelé si jednorázově zatopí, pak kotel přidusí, aby nemuseli chodit do sklepa přihazovat uhlí nebo dřevo, a takový spalovací režim vede k velkým emisím prachu, těkavých organických látek a navíc kouř není dostatečně horký, aby se dobře rozptyloval. Navíc vytápění domácností produkuje emise téměř do dýchací zóny – komíny jsou 4 až 6 metrů vysoko a emise končí ve vesnici, zejména když je inverzní stav a nedochází k rozptýlení vlečky. Když je vesnice v dolíku, znečištění je vidět pouhým okem. Toto znečištění je spolu s koncentrovanou dopravou ve velkých městech největší problém.

Pomůže výměna domácích kotlů podpořená kotlíkovými dotacemi?
PM: Zákonem z roku 2012 se nastavily podmínky nejen pro kontrolu domácích kotlů, ale také pro jejich obměnu – ta by měla vyvrcholit po 10 letech, v září 2022 by měly být vyměněné nejhorší kotle, tedy 1. a 2. emisní třídy. Lepší kotle, 3. emisní třídy, už by nemusely způsobovat taková rizika. Jsou to automaty, které dávkují palivo v určitém režimu, do dávkovacího nástavce už se teoreticky nedají vhodit odpadky. Počítá se nadále se spalováním uhlí i biomasy.

Jak se zkontroluje, že lidé už netopí ve starých kotlech?
PM: Od roku 2012 je povinnost, aby si každý provozovatel kotle pozval oprávněnou osobu s pověřením od výrobce kotle k tomu, že zkontroluje technický stav kotle – nejprve byly kontroly po dvou letech, pak se interval prodloužil na tříletý. Kontrolor by měl upozornit provozovatele, že pokud má kotel 1. či 2. emisní třídy, bude ho muset vyměnit a uvede to do protokolu.

Řada lidí navzdory dotacím nemá peníze na výměnu kotle a kontrolu si nezvou. Jak se v takovém případě mohou sousedé domoci čistšího ovzduší?
PM: Úřad reaguje na stížnosti občanů, které obtěžuje kouř a může si vyžádat protokol o kontrole. Když ho nedostane, upozorní na porušení povinnosti a na nutnost nápravy. Po dvou výzvách se může úředník dožadovat vstupu a prohlídky kotle a příslušenství. Obě upozornění ale musí proběhnout ve stejném roce.

Je horší pálit uhlí nebo dřevo?
PM: Při spalování biomasy vzniká méně skleníkových plynů, ale když se nedokonale spaluje, tak je horší než dobře spalované uhlí. Záleží na druhu kamen – jsou i zplyňovací kotle, které vydestilují ze dřeva spalitelné složky. Není správné spalovat dřevo v kotli, který je určen na koks. Po zatopení dřevem se do spalovacího prostoru okamžitě dostane prchavá hořlavina, zreaguje na škodliviny ale nestihne se spálit na CO či CO2 a odejde komínem.

Zatím jsme mluvili o průmyslu a vytápění, k emisím ovšem přispívá také chov hospodářských zvířat. Do jaké míry?
EK: Co se týká emisí skleníkových plynů, za celé zemědělství včetně hnojení půd představuje sedm procent na celkových emisích Česka. Spadá tam chov dobytka, zpracování hnoje, hnojení půd minerálními hnojivy. 

PM: Z pohledu znečišťujících látek uniká amoniak, který z 95 procent produkují zemědělské podniky – uvolňuje se při živočišné výrobě, hnojení statkovými a minerálními hnojivy, menšími zdroji jsou spalovací procesy a doprava.

Emisní limity nás ničí, úpí automobilky pod tlakem elektromobility

Do jaké míry pomáhá elektromobilita snížit znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů? Častý argument je, že se elektřina vyrobí na jiném místě, kde k těm emisím dojde?
PM: Pokud se bude elektřina vyrábět v elektrárně, která má nastavené přísné limity a kontinuální měření, je povinna používat nejlepší technologie (BAT), a má 300 metrů vysoký komín, tak emisí se vyprodukuje méně a rozptýlí se do většího prostoru. Elektroauto, které pak jezdí po městě, bude produkovat už jen emise jemných částic z brzd, pneumatik, otěru vozovek a bude vířit prach stejně jako ostatní auta. Nebudou tam nebezpečné složky jako těžké kovy, organické látky, benzen. Díky efektivnějšímu spalování při výrobě elektrické energie dojde také k nižší emisi skleníkových plynů.

Říká se, že letecká doprava v Evropě způsobuje vyšší emise CO2, než evropská silniční doprava. Je to změřené?
EK: Počítali jsme to s jedním studentem a při přepočtu na přepraveného člověka jsou emise skleníkových plynů z letadla nižší než z auta. Auto používáte na jinou vzdálenost, je tam jiná efektivita spalování. Emise z letadel se neměří, zjišťují se výpočtem: spolupracujeme s letišti, sleduje se spotřeba paliva, vyčíslují se i přelety. V Česku se v roce 2017 vyprodukovalo necelých 130 194 tisíc kilotun ekvivalentu oxidu uhličitého, letecká doprava činí 1,5 tisíc kilotun, pozemní osobní a nákladní doprava 18 tisíc. 

PM: Když doplním emise znečišťujících látek, tak se vyčísluje jen vzletový a přistávací cyklus do výše jednoho km. To se považuje za emisi, která může mít vliv na kvalitu ovzduší. Z hlediska škodlivin to nejsou nejvýznamnější emise.

Jakou roli hraje výsadba zeleně proti znečištění ovzduší?
PM: Úřad může producentovi znečištění nařídit jako kompenzaci například v kamenolomu, kde jsou prašné technologie, aby vysázel hradbu zeleně, která směrem k obytné zóně omezí dopad znečištění. 

EK: U skleníkových plynů je to jasné – s tím, jak probíhá fotosyntéza, dochází k pohlcování CO2. Při inventuře skleníkových plynů se za území, kde se pěstují nějaké plodiny či rostou rostliny, započítávají záporné emise. V posledních letech ale kůrovec a sucho způsobují umírání lesů a do budoucna se to má zhoršovat. Daleko větším problémem než to, co vychází z komína spalovny, je doprava odpadu do ní. Jestli tam denně jezdí stovky aut, nebo jestli se vozí po železnici.

Pavel Machálek a Eva Krtková pracují pro úsek kvality ovzduší ČHMÚ, který sleduje úrovně emisí skleníkových plynů a základních znečišťujících látek v ovzduší. Vykazuje je podle požadavků mezinárodních organizací a podílí se na kontrole dodržování imisních limitů, které stanovuje evropská legislativa. Po celé republice má síť měřicích stanic, kde se monitorují imise znečišťujících látek. Vydává ročenku Znečištění ovzduší na území České republiky, která vedle statistiky škodlivin zahrnuje také informace o skleníkových plynech.

Megavysavače CO2 a stínítka. Vědci zkoušejí zastavit oteplování Země:


Autor:

Nejčtenější

Saúdská Arábie přišla útokem o polovinu produkce ropy. Cena poletí vzhůru

Ve dvou ropných zařízeních na východě Saúdské Arábie vypukl požár. (14. září...

Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh do stavu, kterého se...

VIDEO: Účtenky i krabičky na jídlo. Nejčastější chyby při třídění odpadu

Papírové kelímky, plata na vejce ani použité obaly od pizzy do modrého...

Ruličky od toaletního papíru, účtenky nebo obaly na vajíčka jsou přece z papíru, tak patří do modrého kontejneru. Věta,...

Pozor na pohádky o suchu, píše v eseji agrární analytik Petr Havel

Takto vypadá v květnu 2018 vyschlá půda v areálu Všesportovního stadionu v...

Za sucho u nás nemůže méně srážek, nedostatek dešťů je jen jednou z pohádek o tom, jak Česko brzy zůstane bez vody....

Komunistické megastavby. Stačil příkaz soudruha, na práva lidí se nehledělo

Z výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Stanislav Mihal, Jan Dvořák a Dušan...

Budování dálnic, elektráren či ropovodů v dobách socialismu nekomplikovaly stížnosti sousedů ani dohadování o ceně za...

Chceme dobýt malá města, říká šéf KFC. Řetězec se rozrůstá do regionů

Šéf řetězce KFC pro Česko a Rakousko Libor Hubík

Češi si mohou v tuzemsku koupit kuřecí z fastfoodového řetězce KFC už 25 let. Španělská společnost AmRest, která na...

Další z rubriky

Šéf Ryanairu proti sobě poštval akcionáře. Na opcích může získat miliardy

Šéf irských aerolinek Ryanair Michael O'Leary

Investoři nízkonákladového Ryanairu jsou jak na trní. Důvodem je schválený plán na odměňování excentrického šéfa...

Úvěr až za tři roky. Cenová mapa ukazuje, jak se v krajích šetří na byty

Klíče od domu

Pražané vydělávají více, než zbytek republiky. U nákladů na bydlení však koukají na ostatní kraje se závistí. Na byt se...

Z vodáren odteče do ciziny přes miliardu. Některé obce se chtějí odstřihnout

Ilustrační snímek

Pitná voda vydělává, ukazuje analýza výročních zpráv zahraničních koncernů, kteří v Česku provozují vodovodní trubky a...

PŘEHLEDNĚ: E.ON pohltí innogy. Jak se obchod dotkne českých zákazníků

Logo E.ON

Brusel v úterý kývl na obří transakci mezi německými energetickými společnostmi E.ON a RWE, která značně překreslí...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz