Nedělní odpoledne v Bruselu. Mike Teunissen je ve žlutém trikotu těsně před startem týmové časovky zjevně nervózní. Tony Martin k němu přijde a uklidňuje ho: „Užívej si, že ho na sobě máš.“
Jednadvacet týmů už je buď v cíli, nebo na trati. Zbývají pouze oni, žlutočerná sestava Jumbo Visma.
Po 10 kilometrech ztrácejí odpadávajícího Dylana Groenewegena, který si ještě líže rány ze sobotního pádu. S tím počítali. Zároveň se z vysílaček dovídají: „Vedete o 10 sekund!“
Zpráva jim vžene další energii do žil. Sedm zbylých mužů Jumba letí, překonávají se.
„Původně jsme si mysleli, že před cílem ztratíme i George Bennetta, protože on je na tuhle disciplínu moc malý,“ zasměje se po závodě Teunissen. „Ale on jel výborně a pomáhal až do konce.“
Druhý mezičas a náskok 14 sekund. Parta Ineosu, která startovala do časovky jako první a dvě hodiny už v cíli okupuje židličky ve stanu pro vedoucí tým, výrazně zbystří.
Jumbo je nezastavitelné.
Tour de FranceSpeciální příloha |
Desítky hodin v aerodynamických tunelech, dokonale propracovaná strategie etapy i souhra, kterou už v předchozím týdnu nacvičovali v Nizozemsku, se teď proměňují ve skvostný čas.
„Panzerwagen“ Tony Martin, 34letý německý matador ukazuje, jak je důležité mít do týmové časovky právě jeho, čtyřnásobného mistra světa v té individuální.
„Tony Martin a Wout van Aert byli supersilní. Práce nás ostatních byla jednoduchá: držet s nimi vysokou rychlost a dávat pozor na detaily,“ řekne Laurens De Plus. Když pohlédne za jízdy na Teunissena, pomyslí si: Šlape s takovou lehkostí, žlutý trikot s ním něco provedl.
Také Martin si toho všimne. „Dnes nás jelo devět, ne osm,“ poví. „Mikův žlutý dres mu totiž dodával křídla, ten dres jako by se stal naším jezdcem navíc.“
Loni ztratili v týmové časovce Tour v Choletu 1:10 minuty. Jenže tentokrát se hraje u bruselského Atomia úplně jiný mač.
Cíl a vztyčené pěsti. Vzápětí hromadné klubko objetí bojovníků z Jumba. To jsme jim to nandali!
Vyhráli o 20 sekund před Ineosem!
„Já věděl, že pojedeme rychle, ale přijet s 20 sekundami náskoku, to je neuvěřitelné,“ jásá Bennett. Vtípky létají na všechny strany. Když jdou na pódium, Teunissen říká: „Není pro nás všechny dost široké, já tam s vámi nemusím, já už tam stál včera.“
Vejde se nakonec samozřejmě i on. Načež mu dopřejí opět sólo při dekorování muže ve žlutém.
Van Aert, tolikrát v životě oslavující triumf coby cyklokrosař, ujišťuje: „Nikdy jsem si nedovedl představit, jaké je to vyhrávat s týmem na Tour - a je to úžasné.“
Dokonce i Tony Martin, který už toho tolik zažil, je viditelně dojatý, lesknou se mu oči. „A to je u něj co říct,“ glosuje Teunissen a na Twitter k fotografii jásajícího týmu napíše jedinou větu: Sen pokračuje.
„Plujeme tu na vlně,“ říká Martin.
Mají dvě etapy, žlutý, zelený a bílý trikot, vedou klasifikaci týmů. „Už jsme vyhráli 10 procent ze všech etap na téhle Tour,“ směje se De Plus.
Vlastně jim momentálně chybí do sbírky jen puntíkatý dres nejlepšího vrchaře, jenž v sobotu uzmul Greg van Avermaet z CCC. Že by jej Teunissen a Van Aert vyzvali v pondělním klasikářském dějství k souboji o puntíky?
„Ten dojezd v Epernay bude Woutovi sedět,“ věští Martin.
Zatímco se jejich žlutočerná parta stále ještě zpovídá reportérům, jezdci Ineosu už se s týmovým autobusem vydávají na hotel. Ve vlastní oslavu na pódiu doufali marně a už potřetí v historii stáje skončili v týmové časovce Tour druzí, ovšem z dlouhodobé perspektivy mohou být s vyzněním belgické neděle nadmíru spokojeni.
POD ATOMIEM. Geraint Thomas a Ineos.
Ano, při porovnání lídrů pro celkovou klasifikaci ztratili nějaké ty sekundy na Stevena Kruijswijka z Jumba, ale jen na něj. A skutečnost, že Jumbo teď nejspíš bude pár dní hájit žlutý dres, Ineosu vyhovuje.
„Velmi dobrý výsledek, obzvlášť pro náš vrchařský tým,“ zhodnotí etapu sportovní ředitel Nicolas Portal.
Egan Bernal souhlasí: „Najeli jsme nějaký čas na spoustu soupeřů, to je perfektní.“ Geraint Thomas se svým velšským nadhledem přidává: „Dvacet sekund ztráty je dostatečný rozdíl, abychom si nemuseli vyčítat, že nás jedna nebo dvě chybičky stály vítězství. Prožili jsme pozitivní den.“
Výborný výkon Sky byl očekávatelný, stejně jako v podání třetího Deceuninck-Quick-Stepu. Překvapení dne hledejme jinde.
PIC OF THE DAY Powered by @century21fr #TDF2019 - © A.S.O / Gruber https://t.co/4gVxr0OOnB
Kaťuša pátá? Jen o šest sekund pomalejší než druhý Ineos? To skutečně čekal málokdo.
„Ilnur Zakarin pořád neví, jestli tu dokáže jet na celkové pořadí. Snad mu dnešní výsledek dodá odvahu,“ říká Jens Debusschere z ruské stáje.
Také v osmé Groupamě-FdJ jsou s výsledkem navýsost spokojeni. Jen 32 sekund za Jumbem! Trápení z časovek předchozích let je zapomenuto.
„Předpovídali nám, že ztratíme minutu, ale my se na dnešek speciálně připravovali,“ povídá Thibaut Pinot. Příchod Stefana Künga, světového šampiona v této disciplíně, je pro tým elixírem. „Dal nám spoustu rad, jak týmovou časovku jezdit,“ povídá Pinot.
Pravda, mladík David Gaudu těsně před cílem toto snažení málem pokazil, když ztratil kontakt i rovnováhu, ale naštěstí byl v tu chvíli poslední ve vláčku a nikoho dalšího s sebou na zem nevzal.
Mezi silnými týmy, jejichž skalp si Groupama-FdJ připsala, figuruje i kazašská Astana, která však slaví 10. místo a 41sekundovou ztrátu pomalu jako vítězství. Po sobotním Fuglsangově pádu a při jeho zjevných potížích s kolenem byla neděle o limitování škod.
„Očekával jsem, že se jen povezu vzadu v našem vláčku, ale byl jsem nakonec schopný šlapat bez větší bolesti a několikrát jsem potáhl i špici,“ spokojeně říká Jakob Fuglsang. „Pořád mám velké plány na této Tour.“
ČESKÁ STOPA. Roman Kreuziger (úplně vlevo) a jeho Dimension Data během týmové časovky.
Rovněž Roman Kreuziger po 14. místě Dimension Data relativně spokojeně pronáší: „Jumbo vyhrálo o třídu, klobouk dolů před nimi. K těm ostatním nejsme daleko. Udělali jsme, co jsme mohli.“
Zato jedenáctý Mitchelton-Scott býval zvyklý na jiné výsledky v týmové časovce. V Nice 2013 ji ještě coby Orica vyhráli, loni v Choletu dojeli čtvrtí.
„Ale je dobré, že přežíváme bez zranění. Neztratili jsme zase tak moc,“ tvrdí Adam Yates. „Tohle bude ještě dlouhá Tour a cokoliv se může stát už v prvním týdnu. V něm naberete minutu jakoby nic.“
U TRATI ČASOVKY. Každý fandí po svém.
Najít tři nejvíce poražené týmy dne není složité.
Sedmnáctý Movistar s Nairem Quintanou, Mikelem Landou a Alejandrem Valverdem ztratil hned na úvod Tour 1:05 minuty.
Osmnáctý Trek s věčným čekatelem Richiem Portem a Bauke Mollemou zaostal o 1:18 minuty.
A devatenácté AG2R s domácí nadějí Romainem Bardetem zapsalo ztrátu 1:19 minuty.
Movistar v minulosti dokázal občas vyprodukovat i velmi dobré týmové časovky, jenže nyní pociťuje, jakou ztrátou byl odchod tahouna Jonathana Castrovieja před loňskou sezonou do týmu Sky.
„Není to nejlepší výsledek, ale věděli jsme, že dnes ztratíme,“ hodnotí bruselskou snahu týmu Nairo Quintana.
„Je to tolerovatelná ztráta,“ dodává Mikel Landa. „Náš tým je letos ještě více než obvykle orientovaný na hory a vrchaře, z tohoto pohledu jsme zajeli slušně.“
V Treku ani zdaleka takové smíření s předvedeným výkonem nepanuje. „Čekali jsme, že ztratíme tak 45 sekund. Minuta a čtvrt je moc,“ uznává Bauke Mollema.
„Hodně nepříjemný start do Tour,“ hodnotí sportovní ředitel Steven De Jong a vypočítává: „Koena De Korta omezovaly následky sobotního pádu a Toms Skujinš má žaludeční problémy. To nám bralo sílu i rychlost, nebyli jsme schopni držet tempo. Ztratit tolik času je zklamáním.“
#TDF2019 @richie_porte is giving everything he has! https://t.co/HgfodgesZL
Jako by Richiemu Portovi ani v dalším týmu jeho kariéry nebylo přáno prolomit bránu k úspěchům na Grand Tour. Přesto je to tentokrát on, kdo burcuje tým: „Nikdy není příjemné ztrácet takhle čas. Ale není to nic tragického, Pyreneje budou letos tvrdé a Alpy brutální. Až tam se rozhodne.“
Což si uvědomuje i Romain Bardet. Sestava AG2R pro týmovou časovku se bortila ještě dříve, než Tour začala. Chyběly motory Silvan Dillier a Pierre Latour, kteří se po zranění do týmu nevešli, navíc po sobotních pádech odstartovali Alexis Vuillermoz a Benoit Cosnefroy řádně zabandážovaní.
„Měli jsme od startu velký handicap. Přesto, v minulosti jsme v týmových časovkách ztráceli i ještě více času,“ pronáší šéf týmu Vincent Lavenu.
Ta slova jsou slabou útěchou. Naději naopak může probouzet pohled na jih.
„Už Vogézy a Centrální masiv nadělají u řady našich soupeřů mnohem větší škody,“ doufá Lavenu.
