S tím, že pro nadcházející sezonu se mu bude angažmá v extralize hledat obtížněji než dřív, byl hokejista Tomáš Svoboda smířený už před časem.
„Pro extraligu je moje tabulková cena na hranici milionu a čtvrt. Jakmile hráč překročí hranici třiatřiceti let, stojí ale jen 350 tisíc. Nebo musí odehrát 600 zápasů a taky je za 350 tisíc korun. Ale já jsem v obou případech těsně pod touto hranou. Když to podtrhnu a sečtu, tak klub, který by si mě teď koupil, by za 10 měsíců prodělal 900 tisíc,“ říká Svoboda realisticky.
Z Chomutova, kde zažil sestup z nejvyšší soutěže a byl tam na hostování z Komety Brno, se tak vydal úplně novým směrem: do EBEL. Trojnásobný medailista z extraligy a nejlepší střelec play off v roce 2012 je dosud nejznámější posilou Znojma pro novou sezonu.
Proč právě tam?
Kromě věku a odehraných zápasů si musím nalít čistého vína i v tom, že moje minulá sezona byla špatná. Těžko bych někoho někde přesvědčoval. Znojmo jsem měl v hlavě delší dobu, protože bydlím v Pohořelicích, což je odtud kousek. Je to na každodenní dojíždění. Čas od času jsem s tím koketoval, že bych tuto soutěž chtěl zkusit, lákalo mě zkusit něco nového. Až jsem se dostal do kontaktu s (majitelem znojemského klubu) Pavlem Oherou. Jeden den jsme si zavolali a druhý den jsem už podepisoval smlouvu.
Co kromě možnosti být doma vás na EBEL zaujalo?
Že mě Znojmo chce. Mluvil jsem jak s panem Oherou, tak s trenérem Fryčerem, a oba měli zájem. To je příjemnější než podepisovat smlouvu někde, kde vám papír na stůl položí sekretářka. Tento zájem považuji za nejdůležitější.
Víte o EBEL něco víc? Ti, co ji zažili, mluví o podobnosti se zámořskou AHL.
V Kanadě jsem hrál tři roky, takže vím, do čeho jdu. (Svoboda nastupoval v mládežnické QMJHL) Viděl jsem i některé zápasy ve Znojmě, kde jsem byl na hokeji, když tam hrál můj kamarád Ondra Šedivý. Bude to jiné, styl hry si budu muset osvojit, po dvanácti letech v extralize je to změna. Jsem na to zvědavý a těším se na to.
Potěšil vás trenér Fryčer tím, že vyznává útočný hokej?
Vím, že ho má raději. Věřím, že to bude zajímavé. EBEL je zajímavá soutěž, kolikrát to může být pěkný blázinec, jsou schopni dát tři góly v jednom střídání. To kdyby se stalo v extralize, tak je oheň na střeše.
Pokud se budeme bavit o tabulkovém odstupném, které by za vás klub hrající českou soutěž musel letos zaplatit, tak se zdá, že jsou vám bohaté zkušenosti spíš na překážku než k dobru.
Takhle přímo bych to neřekl. Nějakou roli to určitě hrálo, ale já jsem věděl, že když mi bude dvaatřicet, tak to letos bude těžší. Teď mě nikdo nebude kupovat za cenu, kterou příští rok ztratím. Každopádně se pod tím podepsalo hlavně to, jak dopadla moje sezona, a to jak v kanadském bodování, tak i s ohledem na sestup s Chomutovem.
Jaké to tam bylo?
Ten půlrok byl hodně těžký. To, co se tam událo, už se v novinách otevřelo. (Chomutov neměl peníze, klub dlužil hráčům za několik měsíců) Ke konci už tam vládl hrozný chaos. Největší problém jsem spatřoval v tom, že majitelé dva a půl roku nebyli na stadionu, takže netušili, co se děje na stadionu. S námi se neviděli. Pak se strašně táhla jednání mezi organizací pana Soukupa, který chtěl do tamního hokeje vstoupit, a panem Veverkou jako šéfem. Kdyby se to dotáhlo po Vánocích, na začátku roku, tak věřím, že šance zachránit sezonu byla velká. Když jsem tam přišel já, ztráceli jsme šestnáct bodů na Karlovy Vary. Nakonec jsme to stáhli na dva body. Mohli jsme je přeskočit, ještě jsme s nimi hráli ve skupině play out.
Změny v kádru OrlůPřišli: Dominik Groh (brankář, Moravské Budějovice), Antonín Bořuta (obránce, AZ Havířov), Ondřej Mikliš (obránce, Prostějov), Kevin Tansey (obránce, Toledo Walleye), Petr Beránek (útočník, MsHK Žilina), Philip McRae (útočník, Schwenninger Wild Wings), Parker Bowles (útočník, Lillehammer), Tomáš Svoboda (útočník, Chomutov). Odešli: Tomáš Halász (brankář, MAC Budapešť), Jan Lattner (obránce, Innsbruck), Patrik Parkkonen (obránce, zatím bez angažmá), Mikko Vainonen (obránce, zatím bez angažmá), C. J. Stretch (útočník, Vídeň), Allan McPherson (útočník, zatím bez angažmá), Marek Kalus (útočník, Linec), Nicolas Hlava (útočník, Karlovy Vary), Erik Němec (útočník, Vítkovice), Marek Špaček (útočník, HC Poruba). |
Proč se to nepodařilo?
Když to vezmu víc zeširoka, jaro v Chomutově mi ukázalo, o čem je tým. My jako kádr jsme se strašně semkli. Dva tři měsíce, než začal play out, jsme hráli bez peněz i bez informace, jestli chce Chomutov vůbec v nejvyšší soutěži pokračovat. Nikdo s námi nemluvil, nikdo nic nevěděl. My jsme se semkli, dotáhli jsme Vary na dva body a byli jsme reálně ve hře. Právě tam nastal zlom. Začalo se řešit, co a jak, klub nám něco slíbil, to se ale nepodařilo dodržet, a tam vidím důvod celého toho chomutovského pádu. Pak už tam nebyl ten morál, kdy hráč potřebuje v zápase zatáhnout, zabrat tou morální stránkou. Někteří kluci už v té situaci byli tři roky, a já se divím, že ještě hrají hokej. Osobně jsem po půl roce v Chomutově byl rád, že přišlo volno, protože jsem byl vyždímaný a zralý na to skončit s hokejem.
Víc psychicky, nebo fyzicky?
Oboje. Psychicky to bylo hrozné, ale materiálně taky. Člověk je pryč z domova, má svoje poplatky, nejde zůstat bez peněz. Pár týdnů bez výplaty v hokeji zažijete, stane se, že se čeká. Tři měsíce jsou už hrozné. Copak já, který má za sebou dvanáct let kariéry a něco má v záloze. Ale jsou tam mladí kluci. Probírali jsme, jak jim pomoct, ale on jim člověk ani nějak velice pomoct nemůže. Snažili jsme se, aby zaplatili aspoň jim. Ti kluci se v pěti lidech domlouvali, jak pojedou na trénink, protože neměli na naftu.
Může vám pomoct hráčská asociace?
Samozřejmě jsme to s ní řešili a nadále i řešíme, protože situace není komfortní. Ani pro tu asociaci to není lehké, protože se s ní nikdo bavit nechce. Všechno musí projít papírováním, trvá to. Nikdy jsem nezažil, abychom jako hráči museli po klubu požadovat bankovní garance, což se v Chomutově dělo.
Podepisovalo se to i na trenéru Růžičkovi? Změnily ho tyto problémy?
Nejen na něm to bylo vidět. Na všech to tam nechalo stopy. Každý týden to na někoho přišlo, že to na něm bylo vidět víc. Vláďu nevyjímaje, on ty peníze taky neměl. Neminul den, aby se někdo neptal, co je nového, co kdo ví. Denně se to řešilo, tři měsíce těchto starostí jsou dlouhá doba. Vždycky to v někom explodovalo, a pokud se to stalo v den zápasu, bylo zle. Všude se říká, že hlava dělá 60 procent výkonu, a my jsme hlavou byli úplně jinde.
Věříte, že se ke svým penězům ještě dostanete?
Rozloučím se s nimi, až budu vědět, že je to definitivní. Malinko se toho obávám. Jako hráči musíme být jednotní, každého zvlášť by smetli ze stolu. Někteří kluci ještě v Chomutově mají smlouvu, takže ti věří, že všechno bude v pořádku. Nás osmnáct, kteří jsme pryč, se snažíme řešit to společně. Je to škoda, protože stadion, zázemí i všechno kolem je v Chomutově super. Je mi líto, jak to dopadlo, a kdo ví, co tam vůbec bude.
