Podle ředitele odboru odpadů MŽP Jaromíra Manharta by zálohový systém řešil jen malé množství odpadů. Zálohový systém prosazuje iniciativa Zálohujme složená ze zástupců Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod (KMV).
„Ze 33 zemí světa se zálohovým systémem se pouze v šesti z nich dosahuje devadesátiprocentního sběru PET lahví, většina zemí toho nedosahuje. Výpočty iniciativy Zálohujme jsou chybné a míchá dohromady živnostenský a domovní odpad,“ uvedl jeden z autorů studie Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz vypracovanou pro MŽP.
V Evropě jsou podle Karlovarských minerálních vod zálohy úspěšné z padesáti procent. „Studie už neuvádí, že pět z deseti evropských zemí se zavedenými zálohami devadesáti procent sběru dosahuje. A na druhou stranu ze zemí, které zálohový systém nemají, této úrovně nedosahuje žádná?“ řekla PR manažerka KMV Andrea Brožová.
Má cenu třídit? Toto dělají s plastem ze žlutých popelnic (10. 10. 2018)
SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle studie by zavedením zálohového systému pokleslo třídění ostatního materiálu, v Německu podle autorů kleslo třídění o jedenáct procent. „Zálohy by omezily třídění komunálního odpadu u tří procent spotřebitelů, což ve výsledku činí úbytek o 8200 tun ročně v třídění sběru. V případě německého scénáře by to bylo o 59 200 tun méně,“ řekl Rod.
Podle výsledků studie zálohový systém neřeší problém pohozeného odpadu v přírodě, takzvaného litteringu. Autoři studie zhodnotili, že záloha tři koruny za PET lahev nezmění chování znečišťovatelů a v litteringu budou pokračovat. „Velkým problémem jsou černé skládky a další nezákonné nakládání s odpady a nelze očekávat, že toto by zálohový systém zlepšil,“ dodal Rod.
Systém by podle iniciativy Zálohujme byl financován mimo jiné z nevyplacených záloh. „To ale způsobí, že čím bude systém efektivnější, tím se dostane do větších finančních problémů. Pokud nevrácené zálohy budou činit deset procent, jak tvrdí iniciativa, budou příjmy při dosažení devadesátiprocentního sběru kolem 468 milionů korun. Při 92 procentech klesnou příjmy na 374 milionů. Pokud by se vysbíraly všechny PET lahve na trhu, tak příjmy klesnou na nulu,“ vysvětlil Rod. Nevrácené zálohy by podle iniciativy Zálohujme pokryly provoz zálohového systému, například nákup automatů na zpětný odběr.
Podle autorů studie iniciativa Zálohujme nepočítá s dodatečnými náklady na dopravu, hygienu, infrastrukturu a další. Systém je například podle Roda také složité zrušit, pokud by nefungoval. Muselo by dojít k jeho přeměně, což by s sebou neslo další náklady.
PŘEHLEDNĚ: Barvy, lepidla, fólie. Co komplikuje recyklaci plastových lahví |
„Ročně vznikne v Česku 1,2 milionů tun obalů. Z nich je 250 tisíc plastových a z těch je jen 51 tisíc tun z PET. Systém tedy pokryje malou část odpadu,“ řekl Manhart. Podle MŽP je nutné zahustit síť pro třídění odpadu a zavést principy odpovědnosti výrobce vzhledem k novým směrnicím omezujícím jednorázový plast.
Česko má podle MŽP jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů a plastů v Evropské unii. V roce 2018 bylo, jak tvrdí Smrž, z 51.200 tun PET lahví zpětně vybráno 81 procent.
Z vyhozené lahve pásek. Takto se vyrábějí věci z odpadu (18. 3. 2019)
