Hlavní diskuse čeká Evropu příští rok, nicméně v tuzemsku se o problematice hovoří již nyní. Česko v současnosti vybere kolem 80 procent PET lahví uvedených na trh. Ministerstvo životního prostředí se k zálohování „PETek“ staví spíše skepticky. Systém žlutých popelnic podle něj dnes funguje dobře – loni se podle údajů společnosti Eko-kom vybralo 82 procent PET lahví uvedených na trh.
Na druhé straně se objevují iniciativy nápojářských firem. Pionýrem jsou Karlovarské minerální vody, které letos oznámily, že budou prosazovat vratné PET lahve, a nechávají si k tomu udělat odbornou studii. MF DNES se pokusila zmapovat pro a proti zálohování.
1. Jak si oběh vratných PET lahví představit?
Obchody by si musely pořídit výkupní automaty. „Aby automaty mohly lahve identifikovat (podle tvaru lahve či kódu na etiketě), je nezbytné, aby byla lahev do automatu vložena v původním tvaru, tedy nesešlápnutá, včetně etikety, jinak ji automat nevykoupí,“ tvrdí ministerstvo životního prostředí.
Po vykoupení by automat lahev slisoval a obchod by je musel odděleně skladovat. Následně by se vozily na recyklační linky (kam dnes putuje obsah žlutých popelnic), kde by se rozdělovaly podle barev a odstraňovaly se z nich případné nečistoty. Malé obchody by se obešly bez automatů, ale lahve by musely skladovat v pytlích zabezpečených proti krádeži a pak je převážet do výkupny.
2. Kolik by vybudování systému stálo a kdo by ho platil?
Hrubý odhad z trhu zní dvě miliardy. Ty by zaplatili výrobci nápojů a obchodníci a pravděpodobně by je promítli do cen nápojů. „V současné době nelze náklady vyčíslit, záleželo by na nastavení systému,“ uvedla Andrea Brožová z Karlovarských minerálních vod. Nejdražší by byly zálohové automaty a manipulace s PET odpadem, včetně jeho dopravy na třídící linku.
Recyklace PET lahví v Česku82 % celkového objemu PET obalů, které byly uvedeny v roce 2017 na trh, se vybralo zpět. 87 % vybraných PET obalů se následně recyklovalo. 71 % objemu PET obalů, které bylo uvedeno na trh, se podařilo recyklovat. Zdroj: Eko-kom |
„Zálohové systémy jsou obecně velmi drahé,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj nemáme problémy se sběrem PET lahví a síť sběru je nejdostupnější v rámci celé Evropské unie. „Na plechovky se sběrná síť také zahušťuje,“ dodává.
„Cíle evropských směrnic o odpadech včetně návratnosti 90 procent PET nápojových obalů je podle našich analýz možné splnit kombinací sběru a dotřídění odpadů,“ říká Lukáš Grolmus, mluvčí firmy Eko-kom, která pro výrobce zajišťuje zpětný sběr vyprodukovaných obalů prostřednictvím známých barevných popelnic.
Institut cirkulární ekonomiky (podílí se na vypracování studie pro Karlovarské minerální vody) je méně optimistický. Statistiky Eko-komu považuje za nadhodnocené a tvrdí, že bez zálohování PET se směrnici nepodaří splnit.
3. Co se děje s vytříděnými PET lahvemi?
Vytříděné lahve nejsou dostatečně čisté, aby byly vhodné pro styk s dalšími potravinami. Dělají se z nich proto textilní vlákna na výrobu oblečení nebo technických tkanin pro autoprůmysl. Zálohované PET lahve by pro použití v potravinářství dostatečně čisté byly. Systém zálohování funguje například v Německu či ve Skandinávských zemích.
4. Pro koho by bylo zálohování výhodné?
Recyklovaný PET využijí nápojáři, kteří ho chtějí nebo budou muset přidávat do takzvaného panenského PET při výrobě lahví, podle podoby přijaté směrnice. Navíc by ubylo odpadu v přírodě, neboť podle studie ministerstva životního prostředí z roku 2007 jsou PET lahve nejčastěji pohozeným odpadem, který tvoří co do hmotnosti asi 30 procent. Pravděpodobně by se zálohovanými lahvemi také méně zatápělo v domácích topeništích. A část lidí by si možná nákup nápojů v zálohovaných plastových lahvích rozmyslela a začala by pít vodu z kohoutku.
5. Může mít zavedení třídění vedlejší negativní efekt?
Některé odpadové společnosti a zpracovatelé PET by přišli o část byznysu. Odhaduje se, že PET lahve tvoří zhruba 40 procent obsahu popelnice na plasty. Jsou ze všech plastových odpadů nejlépe zobchodovatelné. Odpadové firmy argumentují tím, že by lidem po zavedení záloh nestálo za to třídit jiné plasty. „Obcím se následně nevyplatí třídit a hrozí, že přestanou mít o třídění zájem,“ tvrdí Pavla Ivácková ze společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, která spoluvlastní recyklační firmu PETKA CZ.
