Dočkáme se záloh na PET lahve? Je to drahé a složité, ukazují Slováci

  10:18aktualizováno  10:18
Zatímco u nás se debaty o možném zálohovém systému na PET lahve teprve rozbíhají, na Slovensku už jsou minimálně o dva kroky dále. Podle analýz, které zde byly vypracovány loni, bude vytvoření celého systému stát v přepočtu 2 až 3,5 miliardy korun a každý rok bude zhruba 128 milionů korun v minusu.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Tím, kdo by měl platit, jsou výrobci nealkoholických nápojů a vůbec všech dalších nápojů uváděných na trh v PET lahvích a plechovkách. S výjimkou těch od mléka, džusu a oleje, které se většinou mezi zálohované neřadí z hygienických důvodů. Tamní ministerstvo životního prostředí už sepsalo návrh zákona počítající se zálohami do paragrafů a nyní se připomínkuje.

Zatímco dnes platí výrobci do systému sběru odpadu zhruba 0,4 centu za PET lahev (zhruba desetník), v zálohovém systému by to bylo podle zveřejněných studií až pětkrát více.

Zálohovat budou všechny obchody, vykupovat jen ty s plochou nad 300 metrů čtverečních, což zatím navrhuje nový zákon. Ve studii Institutu pro environmentální politiku (IEP) se počítalo s plochou 400 metrů, takže náklady budou zřejmě ještě vyšší.

Náklady dvě miliardy

Podobný model by zřejmě fungoval i v Česku, pokud by se k zálohám přistoupilo, protože většina států se inspiruje skandinávským příkladem, kde zálohování funguje nejdéle.

„Zavedení zálohování na Slovensku by si vyžádalo investiční náklady přibližně 80 milionů eur (zhruba dvě miliardy korun), z čehož skoro 62 milionů eur budou tvořit náklady na nákup, instalaci a servis strojů na zpětný odběr,“ píše se ve slovenské studii IEP. Druhá studie počítá s náklady 140 milionů eur (3,5 miliardy korun).

Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“

Kromě úvodních nákladů, které se rozpočítají mezi výrobce nealko nápojů (původce PET lahví a plechovek), studie odhaduje, že systém bude každý rok v minusu zhruba pět milionů eur a ty budou muset uhradit také výrobci. Hlavní příjmy přinesou nevybrané zálohy a cena za prodaný PET materiál a plechovky. Mezi největší náklady patří přeprava (lahví z prodejen do meziskladů a odtud do třídícího centra, které je na Slovensku v Žilině) a náklady obchodníků na výkup lahví.

Výtky k zálohovému systému jsou hlavně ze strany výrobců, ale i dalších stran velké. Výrobci je shrnuli v dopise, který poslali už před Vánocemi na ministerstvo.

„Zavedení záloh bude o mnoho dražší, než předpokládají analytici, protože nebyly započítané významné položky nákladů. Bude nutné stavebně přebudovat tisícovky obchodů, aby byly připravené na výkup lahví. Obchody budou muset vytvořit prostory na sběr, ale i uskladnění vykoupených lahví a plechovek, což bude časově i finančně náročné,“ uvádí zástupci asociací sdružující jak nealko výrobce, tak třeba výrobce obalů.

Podle ředitele firmy Ondrášovka Libora Duby by zálohování plastových lahví byl nepotřebný a nesystematický krok, který by přinesl naopak řadu negativních vlivů. „Zálohový systém se zaměřuje pouze na jeden druh plastového obalu, nápojové PET lahve, paradoxně na ten nejčastěji tříděný. Procento sběru ostatních plastů by se ale právě zavedením záloh na PET lahve značně snížilo. V přírodě by tak přibylo odpadků,“ poznamenal Duba.  

Záloha na PET lahve

„Neexistuje jedno univerzální řešení, jak zvýšit sběr. A proto je nutná věcná a konstruktivní diskuse, jak cílů dosáhnout co nejefektivněji,“ dodává Lucia Morvaiová za slovenskou Asociaci výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod.

Paradoxně je zálohový systém tím dražší, čím je úspěšnější, tedy čím více se skrze něj vysbírá petek. Čím více petek zákazníci vrátí, tím méně vybraných záloh totiž zůstane na pokrytí nákladů. Naopak snížit či vymazat ztrátu mohou rostoucí výkupní ceny PET. 

Na druhé straně je nespornou výhodou záloh zvýšení sběru petek a plechovek. To se prokázalo v Německu nebo i v dalších zemích Evropy, kde byl zaveden. Ekonomická motivace na vrácení lahví funguje a dokáže z trhu vrátit zpět i Evropskou unií cílených 90 procent. Na druhou stranu některé země po zavedení zálohového systému musely čelit poklesu třídění zbylého plastu, například Německo podle dostupných informací o dvacet procent.

Za vratnou zálohu by PET lahve vracelo devět z deseti Čechů

Přínosem zavedení záloh je podle studií i úbytek volně pohozených lahví a plechovek a těch, co dnes končí ve směsném odpadu a na skládkách. „Jen u PET lahví by mělo jít o 0,9 milionu kubických metrů, což odpovídá náměstí Svobody v Bratislavě zaplněnému lahvemi do výšky 22 metrů,“ odhadli analytici IEP.

Záloha do tří korun

Plusem sběru lahví skrze zálohy je i to, že by se vracely z oběhu relativně čisté, a ne jako dnes, kdy jsou ve žlutých popelnicích na jedné hromadě s dalším plastovým odpadem. Čistší pak s sebou nese menší náklady.

Měly by být v Česku zálohovány PET lahve?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 10. února 2019. Anketa je uzavřena.

Ano 6738
Ne 1982

Výše možné zálohy na Slovensku v zákoně stanovena není, to bude až na správci celého systému, což bude buď jeden, či nějaké sdružení výrobců obalů. Podle studie poradenské firmy Ekos Plus je ale dostatečně motivační a zároveň neodrazující od nákupu výše zhruba tří korun.

Slovensko dnes dokáže vysbírat 60 procent jednorázových PET lahví. „Zvýšení tohoto podílu je možné dosáhnout zefektivněním tříděného sběru při zvyšování poplatků za skládkování, zavedením enviromentálních daní na obaly nebo zavedením systému záloh,“ shrnují autoři studie IEP.

Debaty se vedou také o plastových taškách. Výroba papírových škodí přírodě dokonce víc než těch plastových:

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Inspekce zveřejnila tři restaurace s podivným původem hovězího masa

Ilustrační snímek

Od propuknutí kauzy s nevyhovujícím hovězím polským masem provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)...

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Máme o 30 procent hostů méně, podáme dvě žaloby, říká restauratér Moťovský

Restaurace U Moťáka v pražském Karlíně. (7. února 2019)

Pražská restaurace U Moťáka se chystá na dvojitou odvetu za to, že se její jméno objevilo v kauze dovozů pochybného...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Husákovy hradby. Symbol minulého režimu poskytl domov milionům Čechů

Sídliště na Slezském předměstí v Hradci Králové (5.2.2019).

Pozůstatek minulého režimu v podobě rozsáhlých betonových sídlišť bývá často kritizován jako nevzhledné, nekvalitní či...

Další z rubriky

Američané sevřeli ekonomické srdce Venezuely, utahují ropné kohoutky

Bez ropných věží by Venezuelská ekonomika byla dávno mrtvá.

Spojené státy zmrazí účty ropné společnosti Petróleos de Venezuela (PDVSA), dokud se ve Venezuele neuspořádají...

Křetínský dokončil koupi francouzských časopisů včetně Elle

POD DOHLEDEM. Spolumajitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský sleduje na Letné...

Miliardář Daniel Křetínský prostřednictvím své mediální skupiny Czech Media Invest (CMI) dokončil nákup časopisů...

Brusel podezřívá Saúdy z praní špinavých peněz a financování terorismu

Berlaymont, sídlo Evropské komise

Evropská komise zařadila Saúdskou Arábii na černou listinu 23 států, u nichž vidí vyšší riziko praní špinavých peněz...

Najdete na iDNES.cz