Začíná boj o použité PET lahve. Budou se používat na výrobu nových

  5:00aktualizováno  5:00
Z použité plastové lahve od coly či mattonky se stává s nadsázkou řečeno cennost. Zatímco Evropa se snaží omezovat plastový odpad, v pozadí začíná boj o to, kdo získá materiál pro recyklaci. Nové cíle Evropské unie totiž stanoví, že do roku 2025 se má v lahvích používat 25 procent takzvaného rPET a do budoucna ještě víc.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Dosud se k výrobě PET lahví používal hlavně nový plast vyrobený z ropy, takzvaný panenský. Už nyní však výrobci začínají používat zčásti i ten „starý“ zrecyklovaný a do budoucna se možná poměr převrátí úplně. Ozývají se tak už i hlasy, že se úplně změní poměry na recyklačním trhu.

KVÍZ: Co znamená BRKO, ZEVO a TAP? Otestujte se, kolik víte o odpadu

Zatímco kobereček do auta, jenž se dnes vyrábí z recyklovaných lahví, bude třeba v budoucnu z původního materiálu, pít budeme z několikrát zrecyklovaných lahví. Když se pomine filozofická debata, co je lepší, a ekonomická, která zatím příliš na stole není, zůstává zásadní otázka, kde vzít dost prázdných lahví.

„Vyrobit regranulát je jednoduché, investujete řádově několik desítek milionů eur, postavíte linku a vyrábíte, ale podstatou věci je zajištění si vstupu, tedy použité PET lahve. A to je v současné době, ale i do budoucna, největší výzva – dostat se k PET lahvím,“ potvrzuje Pavel Filip za společnost Alpla. 

Ta má po světě 176 závodů na recyklaci a v mateřském Rakousku či nedalekém Polsku i linku na výrobu regranulátu do petek. Ten musí splňovat vyšší nároky než vločky či granulát, které jdou potom do nepotravinářských věcí.

„V lahvích má být 25 procent regranulátu do roku 2025, ale na trhu v Česku, Polsku, Slovensku a v Evropě vůbec je flašek málo,“ říká zástupce další recyklační firmy.

Poptávka převyšuje nabídku

Cenu vysbíraného PET podle něj určují třídírny, poptávka převyšuje nabídku a nikdy neví, jestli budou mít dost materiálu a za kolik ho koupí. Podle odhadů organizace Plastics Recyclers Europe zastupující recyklátory se kapacita výroby rPET do lahví zvedne z nynějších odhadovaných 350 tisíc tun za rok do roku 2030 na skoro trojnásobek. „Jediný způsob, jak se tam dostat, je větší sběr lahví,“ uvádí viceprezident Casper Van de Dungen. Devadesátiprocentní cíl sběru lahví stanovila Evropská komise na rok 2029.

Podle odhadů některých evropských producentů citovaných ISIC, organizací zajišťující data z petrochemického průmyslu, by se už letos mohla poptávka po rPET proti loňskému roku zdvojnásobit.

Co se v Česku recykluje.

Otázkou, kterou nyní spousta lidí v recyklačním i nápojářském byznysu řeší, tak je, jak si do budoucna zajistit surovinu. Několik firem zaměřených na recyklaci, které MF DNES oslovila, vyjádřilo připravenost investovat zde do nové linky, která by byla schopná vyrábět potravinářský rPET. Všichni ale zdůraznili, že bez toho, že budou vědět, že mají zajištěný přísun materiálu, se do ničeho pouštět nebudou. Výrobci nápojů nyní dováží většinou už hotové preformy (z kterých se vyfukují lahve) s nějakým podílem rPET z okolních států, jako je Rakousko, Slovensko či Polsko, kde podobné linky jsou.

Jak si tedy surovinu zajistit? Jedním ze způsobů, které se využívají třeba ve Slovinsku, ale i jinde, je vytvoření aliance mezi výrobcem, recyklační firmou a autorizovanou společností, co zajišťuje sběr plastů. Vznikne vlastně uzavřené kolečko, kdy vysbírané petky dané značky se použijí zpět pro nové lahve stejného výrobce.

U nás je jedna společnost, co sběr zajišťuje, Eko-kom, a ta podle lidí z byznysu k tomuto způsobu svolná moc není. Otázkou je, zda ministerstvo životního prostředí udělí další autorizaci, žádosti má tři. Už v roce 2016 o ni požádala například společnost Rema AOS, kde jsou z nápojářů akcionáři Kofola, KMV či Hanácká kyselka.

„To, že po téměř třech letech nejsme na konci, považujeme za velmi nestandardní. V současnosti se konečně nacházíme v relativně konstruktivní diskusi jak s ministerstvem, tak se současnou monopolní autorizovanou obalovou společností,“ popisuje vývoj David Vandrovec, generální ředitel společností Rema.

PŘEHLEDNĚ: Do žlutého, nebo hnědého kontejneru? Vše o třídění odpadu

Poměry na trhu s materiálem by změnil i zálohový systém na petky, který nyní usilovně prosazuje společnost Karlovarské minerální vody, s velkým náskokem největší výrobce nápojů, ale hlavně vod v Česku.

Nyní jsou vysbírané petky majetkem obcí a svozových firem, což je trnem v oku výrobcům, kteří si stěžují, že jen platí a nemají nad nimi žádnou kontrolu. V novém systému záloh by sebrané petky patřily společnosti, která by jej organizovala a jejímiž zakladateli by zřejmě byli výrobci nápojů. Ti by tak měli pod palcem materiál, kteří někteří recyklátoři označují za nové zlato.

Zájem o zavedení záloh však zatím v Česku má jen největší výrobce Mattonky, ostatní jsou buď úplně proti jako Ondrášovka, nebo jsou přinejmenším hodně opatrní. Náklady na zavedení systému se pohybují v řádu několika miliard a každý rok by si žádaly poplatky od výrobců na dorovnávání bilance. Provedené analýzy totiž předpokládají, že tržby z prodaného materiálu a nevybraných záloh by nepokryly náklady obchodníků, které by bylo třeba proplatit, a na svoz.

Putování po celé Evropě

Kromě zpětného návratu do lahví se dnes zpracované petky používají na výrobu střiží, folií, pásků či třeba plenek. Žádná oficiální statistika neexistuje, ale v Česku patří podle odhadů k největším zpracovatelům petek společnost Silon. Ta se orientuje na tesilová vlákna, která se dále používají do aut či ve stavebnictví. 

Nejlepší recyklátoři obalů v Evropě.

„Nakupujeme surovinu z celé Evropy, objem nakupované suroviny odpovídá řádově tisícům tun ročně,“ uvádí za Silon Jana Kadlecová. Podobně situaci řeší i další výrobci, které MF DNES oslovila, a recyklační linky. Část PET nakoupí v Česku, pokud vůbec, zbytek dovezou. Podle studie Institutu pro cirkulární ekonomiku, vytvořené pro KMV v souvislosti se snahou podpořit zavedení zálohového systému, sjede v Česku z třídicích linek zhruba 31 tisíc tun PET lahví, z nich se pět tisíc vyveze, ale dalších více než 31 tisíc tun se doveze.

Že PET putuje po celé Evropě sem a tam, a mnohdy i dále, potvrzují i výrobci a recyklátoři. Na druhou stranu musí být dovoz stále ekonomický, aby se zpracování vyplatilo. Podle jednoho z recyklátorů je navíc problém, že třeba z Anglie, kde je údajně po uzavření čínského trhu PET dost, se dováží balíky mnohem hůře vytříděných petek, než je tomu u nás či na Slovensku. Jejich zpracování se pak dále prodraží, protože se musí vybírat odpad, co mezi ně nepatří nebo není vhodný. A ten poslat do spalovny či na skládku, kde se za něj platí.

VIDEO: Toto dělají s plastem, který vyhodíme do žlutých kontejnerů

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv

Nejčtenější

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Nezaúčtoval koláč, dostal pokutu 11 tisíc. Soud se teď prodejce zastal

293 milionů účtenek se již do včerejška vydalo.

Soud se zastal prodejce, který nevystavil EET účtenku za desetikorunový koláček. Místo původní pokuty 11 tisíc korun...

Mince s nulovou hodnotou. Blýskavá past na penzisty má stovky obětí

Sběratelská plaketa s hlavou princezny Diany v nabídce Českého mincovního...

Je to šlendrián, který v Česku běží už léta. Do schránky přijde leták se zdánlivě výhodnou nabídkou lesklých...

Češi prodali radar na nespokojené klienty. Mění call centra po celém světě

Ilustrační snímek

Čeští investoři v čele s Jakubem Havrlantem prodávají zlaté startupové vejce jménem Brand Embassy. Úspěšný nástroj péče...

Další z rubriky

Počítače proti pančování: v aplikaci zjistíte, odkud pochází vaše jídlo

Ilustrační snímek

Olivový olej, ikona moderního stravování, se pančuje. A nejen on. Společnosti Belucci a Oracle nabízejí řešení:...

TEST DNES: Chutný chléb umí i velká pekárna, nemusí stát více než 40 korun

Ilustrační snímek

Pamětníci žehrají na kvalitu chleba a mladí si raději pečou doma vlastní. Je opravdu ten kupovaný tak špatný? Test DNES...

Stejný obal, jiné složení. EK dosáhla kompromisu, dvojí standard zůstává

Ilustrační snímek

Po úterním souhlasu příslušného výboru europarlamentu je téměř u konce snaha prosadit úplný zákaz dvojí kvality...

Najdete na iDNES.cz