Začínají hnízdit vlaštovky. S jejich počítáním v Praze můžete pomoci i vy

Ačkoliv lze vlaštovku obecnou v Praze stále řadit mezi relativně běžně hnízdící druhy, i zde její počty několik desetiletí výrazně klesají. Měnící se podoba metropole ovlivňuje jejich hnízdění. Proto ornitologové mapují jejich aktuální hnízdní kolonie. Pomoci můžete i vy.

S mapováním výskytu pražských vlaštovek začala Kroužkovací stanice Národního muzea již v loňském roce a dílčí data ukazují, že hnízdní páry mizí z centra Prahy. Jejich nejvyšší počty byly naopak pozorovány v okrajových čtvrtích se starou zástavbou. Právě tam vlaštovky pravděpodobně ještě nacházejí dostatek létajícího hmyzu, tedy své potravy.

Jak hnízdí vlaštovky obecné

Vedle hnízdní lokality je pro vlaštovky velmi zásadní i dostupnost vhodného nocoviště. Společná nocoviště jsou pro vlaštovky typická a na příhodných lokalitách se mohou soustředit jedinci ze širokého okolí. Obvykle větší zatopená rákosina slouží k nocování jak mladým ptákům po vyvedení z hnízda, tak dospělcům, kteří nocoviště využívají i v době krmení mláďat.

Cílem projektu je zmapování hnízdních kolonií i nocovišť, aby bylo jasné, kde v současnosti pražské vlaštovky mají útočiště. Posléze to napomůže efektivní ochraně vlaštovčí populace.

Jak mapovat místa hnízdění i nocoviště vlaštovek?

Pozorování můžete zadat přímo do databáze pozorování ptáků České společnosti ornitologické, lze si stáhnout i aplikaci pro Android nebo zasílat na e-mail.

U každého hnízdiště je důležité uvést počet hnízdících párů a typ prostředí - chov koní, průmyslová hala a podobně. V případě nocovišť je důležité pokusit se odhadnout počet nocujících vlaštovek. Z tohoto důvodu je dobré navštívit lokalitu několikrát, počet nocujících jedinců se v průběhu léta mění.

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) je poměrně drobný pták v černém kabátku, ovšem s červeným hrdlem a bílým bříškem. Typický je pro ni dlouhý vidličnatý ocas, delší než má podobná jiřička. 

Vlaštovky za sezonu vyvedou mláďata až třikrát

Vlaštovky v Česku stihnout zahnízdit za sezonu až třikrát. Pokaždé snesou do hnízda v podobě hluboké misky ze slin a bahna nalepené na stěně 4 až 6 vajíček (v denních intervalech).

Mláďata se začínají líhnout po dvou týdnech sezení na vejcích, poté je rodiče tři týdny krmí na hnízdě. To už jsou plně opeřená a mohou ho opustit. I poté je ovšem rodiče ještě dokrmují.

Vlaštovky jsou velmi čilé a většinu času tráví lovem létajícího hmyzu. Za letu vypadají celé černé, spolehlivě je ovšem poznáte podle typického tvaru ocasu a klouzavého letu. A nejen sedící, dokonce i letící vlaštovky se neustále ozývají svým typickým štěbetáním. 

Na severní polokouli tráví léto a vyvádějí mláďata, na podzim se pak vydávají na dalekou cestu na jižní polokouli, cestují tam za potravou.

Od velmi podobných jiřiček (ty nemají červené hrdlo, zato kratší ocas a bílou dolní část zad) vlaštovky poznáte podle vzhledu a způsobu stavby hnízd. Hnízda vlaštovek jsou totiž miskovitá a vystavěná většinou uvnitř budov, v chlévech, stodolách i v průchodech. A na nějaké podložce, kterou může být i obyčejná žárovka. Zato hnízda jiřiček jsou uzavřená a umístěná vně budov.

Vlastní vlaštovčí hnízdo tvoří směs slin a bahna vytvarovaná do drobných kuliček, které ptáci postupně nalepují na místo budoucího hnízda. Miskovité, shora otevřené hnízdo je navíc zpevněno stébly trav, senem či jiným materiálem, který často visí z hnízda.

Shodou okolností byla právě vlaštovka v roce 1992 zvolena Ptákem roku hned v prvním ročníku této tradiční ankety.