Zúčastněné státy ze střední a východní Evropy již schválily ambiciózní investiční projekt nové Hedvábné stezky. Tento projekt u některých klíčových členů EU vyvolal obavy z rostoucího politického a ekonomického působení Číny v tomto regionu.
Devět let vylhaného růstu. Čína přifukovala statistiky, tvrdí studie |
Čína ve střední a východní Evropě už investovala miliardy dolarů do různých plánů na rozvoj infrastruktury. Vedoucí západní politici si dělají starosti, že další investice ve státech, které jsou členy EU - nebo které se jimi chtějí stát - by mohlo vést k nižším ekologickým i jiným standardům, než jaké platí ve zbytku unie.
K citlivým problémům patří nerespektování pravidel hospodářské soutěže platných v EU, možné nadměrné zadlužení některých států, kvalita staveb a bezpečnostní obavy spojené s technologií vysokorychlostních sítí páté generace 5G poskytovanou čínskými společnostmi.
Vysocí čínští činitelé se snaží zmírnit obavy EU z nekalé soutěže čínských společností kontrolovaných státem, které těží z finanční podpory vlády. Čínský prezident Si Ťin-pching při nedávné návštěvě Paříže souhlasil s tím, že bude společně s čelnými evropskými představiteli pracovat na spravedlivějších pravidlech pro mezinárodní obchod.
Ze 16 účastnických zemí - Albánie, Bosna, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko - je 11 členem EU a zbylých pět se jím chtějí stát.
Čínou vedené velké infrastrukturní projekty v regionu zahrnují plánovanou vysokorychlostní železniční trať spojující maďarskou metropoli Budapešť se srbským hlavním městem Bělehradem. Má zajistit spojení s řeckým přístavem Pireus, který kontroluje Čína jako vstupní bod pro čínské zboží určené pro střední a východní Evropu.
Pod drobnohledem EU
Projekt podrobně zkoumá EU, protože ho mají financovat čínským státem vlastněné banky a čínské společnosti mají dodat technologii a také zajistit samotnou stavbu. To je v rozporu s unijními pravidly, jež požadují, aby veřejné práce byly rozděleny do segmentů dostatečně malých na to, aby přilákaly více zájemců.
Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vládě je často vytýkána protidemokratická politika, říká, že vztahy s Čínou by měly být založeny na vzájemném respektu. Maďarsko ale loni nepodepsalo zprávu EU kritizující Čínu za stav lidských práv v zemi a za její obchodní politiku.
V Srbsku, které chce do EU, čínské firmy staví mosty a dálnice. Budují i velkou uhelnou elektrárnu, ačkoli sama Čína se doma snaží snížit znečištění zaváděním projektů obnovitelných energetických zdrojů a omezováním spotřeby lignitu, což je zdaleka nejvíce znečišťující fosilní palivo.
Čínská ekonomika zadrhává, komunisté znervózněli. V sázce je loajalita mas |
Potenciální kandidát členství v EU Bosna je s unií ve sporu kvůli státní garanci za úvěr ve výši 600 milionů eur (přes 15 miliard korun) od čínské exportní a importní banky, určený k rozšíření největší uhelné elektrárny v zemi. Brusel varoval, že tento krok by mohl ohrozit záměr Bosny připojit se k EU, protože porušuje unijní pravidla, jež se týkají ochrany životního prostředí a poskytování subvencí.
Čínské společnosti jsou také zapojeny do konstrukce Pelješackého mostu za 380 milionů dolarů (8,6 miliardy korun), který spojí části jadranského pobřeží Chorvatska. Účastní se i stavby dálnice spojující černohorské pobřeží se Srbskem.
V České republice Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) po vzoru amerických úřadů varoval před použitím technologií čínských společností Huawei a ZTE. To však nezměnilo pozitivní postoj českého prezidenta Miloše Zemana ke společnosti Huawei. Zeman NÚKIB veřejně kritizoval, když řekl, že úřad poškodil české obchodní zájmy, protože jeho varování by mohlo nepříznivě ovlivnit záměr Huawei investovat 370 milionů dolarů do sítí 5G v ČR.
