Ústecký magistrát se vyhlášením bezdoplatkové zóny snaží zamezit příchodu dalších nepřizpůsobivých, migraci těch, kteří už v Ústí bydlí, a eliminovat takzvaný obchod s chudobou, kdy spekulanti parazitují na sociálně slabších lidech tím, že jim pronajímají byty za přemrštěné ceny a na doplatcích vydělávají.
„Bezdoplatková zóna má signalizovat okolí: Nestěhujte se sem, netrpte přehnanými představami,“ zdůvodnil zavedení tohoto opatření před časem ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO).
„Naší snahou je, aby se lidé dostali z ghett a hlavně z ubytoven, kde jsou nevyhovující hygienické podmínky. Je zřejmé, že tam nelze zajistit zdravý vývoj dětí,“ doplnil primátor.
Loni v březnu zavedl ústecký magistrát bezdoplatkovou zónu ve 22 lokalitách. Jednalo se podle něj o oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kde se pohybují lidé pod vlivem alkoholu a drog nebo tam jsou ohrožovány děti.
Podle zástupce ředitele městské policie Jana Novotného zatím nelze určit, zda opatření přineslo kýžený výsledek a situace se tam změnila. „Zatím jsme se tím nezaobírali, nedělali jsme součty přestupků,“ uvedl Novotný.
Kritici opatření i bez toho tvrdí, že nefunguje, ba dokonce že škodí.
Jednou z lokalit, kde opatření obecné povahy začalo platit už dříve, je problémové sídliště Mojžíř, jež spadá pod městskou část Neštěmice. Starostka obvodu Yveta Tomková (Vaše Ústí) patří ke kritikům bezdoplatkové politiky, protože nevidí, že by přinášela efekt, prý naopak.
„Byli jsme nejprve z toho opatření nadšeni, protože jsme si mysleli, že konečně máme v ruce nástroj, který zamezí skupování bytů spekulanty a migraci problémových lidí,“ uvedla Yveta Tomková.
„Musím ale konstatovat, že se situace nezlepšila, dokonce se zhoršuje. Rozhodně to nezastavilo příliv nepřizpůsobivých z jiných měst a lokalit, toto opatření na ně nemá žádný vliv,“ popsala své zkušenosti Tomková.
„Chápu, že se město snaží najít berličku, která by mu v tomto ohledu pomohla, protože situace je tristní, ale myslím, že dokud se nezmění legislativa, nic se nezmění. Mám obavy, že toto opatření dopadne hlavně na lidi, kteří pracovali, ale dostali se do těžké situace. Na ně to dopadne mnohem tvrději než na ty, kteří nedodržují zákony a zneužívají systém,“ dodala starostka .
Množí žádosti o potravinovou pomoc
Podle pracovníků Člověka v tísni navíc opatření pro mnohé sociálně slabé znamená existenční problémy, protože na nájem musí sehnat peníze vždycky.
„Deklarace města, že toto opatření je pro boj vůči obchodníkům s chudobou, protože oni sníží nájmy, je mylná. Lidé hradí nájem z jiných příspěvků a dávek a nezbývá jim na život,“ souhlasil s Tomkovou Vít Kučera, ředitel ústecké pobočky Člověka v tísni.
„Mám zprávy, že se množí žádosti o bydlení v azylových domech a o potravinovou pomoc. Zatím to tedy dopadá spíše na ty chudé než na pronájemce,“ zdůraznil Kučera.
Nová situace se netýká těch obyvatel krajského města a Trmic, kteří již doplatek přijímají, a objektů s registrovanou pobytovou sociální službou, jako jsou azylové domy, krizová centra či domy pro seniory.
Omezení vyplácení doplatků už v kraji zavedli i v Mostě, Děčíně, Bílině či Litvínově, vždy ale jen v konkrétně vymezených lokalitách.
