Čím větší příjmová nerovnost ve společnosti, tím blíže je revoluce, dalo by se s nadsázkou říct. Spojené státy jsou na tom zvlášť špatně. Propast mezi chudými a bohatými je nyní v USA na nejhorší úrovni od 20. let minulého století, a dokonce už i američtí miliardáři se hlásí, že by měli platit vyšší daně.
Odezvu nacházejí u politiků z Demokratické strany, kteří se ve slibech předhánějí o to, kdo zdaní bohaté víc.
Pro zvýšení daní bohatým Američanům se v posledních týdnech opakovaně vyslovil třeba zakladatel Microsoftu a druhý nejbohatší muž světa Bill Gates. „Po lidech v mém postavení by vláda měla požadovat výrazně víc peněz,“ prohlásil minulý týden ve vysílání CNN.
Dlouhodobým zastáncem vyššího zdanění je rovněž investor Warren Buffett, kterému v žebříčku nejbohatších lidí světa momentálně patří bronzová příčka.
Podobně jako Gates však upozorňuje na to, že vláda by se u boháčů měla zaměřit na zvýšení daně z kapitálových výnosů. Ta je totiž v současnosti nižší než daň z příjmu, a někteří miliardáři toho využívají.
Například roční mzda šéfa Facebooku Marka Zuckerberga nebo zakladatele Googlu Larryho Page je jenom jeden dolar a jejich příjmy primárně tvoří zisky z cenných papírů.
Trump své bohatství nevybudoval, ale zdědil. Navíc podvodem, tvrdí deník |
Většina Američanů míní, že tamní multimilionáři a velké korporace platí příliš nízké daně, vyplývá z průzkumů Gallupova institutu a dalších organizací.
„Já sám bych měl platit vyšší daně a všichni bohatí Američané by měli platit férový podíl. Myslím, že na tom se všichni shodneme,“ uvedl začátkem února miliardář Howard Schultz, bývalý šéf Starbucksu, v projevu na Purdueově univerzitě v Indianě.
Vlastenečtí milionáři versus Donald Trump
Američtí boháči volající po vyšších daních se v posledních letech sdružují v organizaci Patriotic Millionaires.
Členové spolku založeného v roce 2010 se scházejí se zákonodárci, promlouvají ke Kongresu nebo finančně podporují kandidáty, kteří prosazují vyšší míru progresivního zdanění. Členy jsou například praneteř Walta Disneye Abigail Disneyová nebo dědička farmaceutického impéria Merck Friedrike Mercková.
Skupinu tvoří více než 200 lidí, jejichž roční příjem přesahuje milion dolarů nebo vlastní majetek v hodnotě přes pět milionů dolarů. Kromě vyšších daní usilují o zvýšení minimální mzdy.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa však zatím kráčela spíš opačným směrem. Na konci roku 2017 prosadila jeho Republikánská strana zásadní daňovou reformu, která osekala daně nejenom velkým firmám, ale výrazně pomohla také bohatým obyvatelům.
Před schválením reformy zaslalo na čtyři stovky amerických milionářů a miliardářů Kongresu dopis, ve kterém zákonodárce žádali, aby jim daně nesnižovali. Mezi podepsanými byli například Steven Rockefeller či George Soros.
Téma zdanění bohatých v posledních týdnech rezonuje v opoziční Demokratické straně, jejíž kandidáti postupně naskakují do kampaně před prezidentskými volbami v roce 2020. Elizabeth Warrenová navrhuje dvouprocentní roční daň pro domácnosti, jejichž majetek přesahuje 50 milionů dolarů.
Bernie Sanders chce nejbohatším výrazně zvednout dědickou daň. Kamala Harrisová by Trumpovu daňovou reformu úplně zrušila.
Patrně s nejradikálnějším opatřením přišla newyorská kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, která však na prezidentku nemůže kandidovat ještě minimálně šest let. Podle Cortezové by měl být roční příjem nad 10 milionů dolarů daněn 70 procenty.
Bill Gates představil novou futuristickou toaletu, nepotřebuje vodu |
Podle analytiků velká část voličů na tyto sliby slyší, jelikož nerovnost bohatství je v USA dlouhodobým problémem. „Majetek desetiny procenta nejbohatších Američanů je velký jako majetek dolních 90 procent dohromady, to je gigantická propast. Kdybych byl prezidentem, musel bych to označit za stav nouze,“ prohlásil nedávno americký investor Ray Dalio patřící mezi stovku nejbohatších lidí na světě.
Příjmy bohatých Američanů navíc nadále rostou násobně rychleji než příjmy chudých. Studie World Inequality Report to dokládá daty z let 1980 až 2014, z nichž vyplývá, že zatímco průměrný příjem 50 procent nejchudších obyvatel stagnoval, u procenta nejbohatších vzrostl trojnásobně.
„Průměrný nezdaněný příjem 0,001 procenta nejbohatších vzrostl v tomto období o 636 procent,“ uvádí studie.
4. září 2013 |
