Tehdejší předseda Akademie věd (AV) Jiří Drahoš se setkal se Zemanem pracovně pouze jednou a to krátce po jeho inauguraci v roce 2013. Přátelsky si spolu popovídali o vědě a Drahoš dostal nabídku, aby hlavě státu radil ve vědeckých otázkách.
Ta nabídka nakonec vyzněla do ztracena. Komise pro životní prostředí Akademie věd totiž nepříznivě zhodnotila prezidentův vysněný projekt, kanál Dunaj-Odra-Labe. Byť to nebylo stanovisko celé instituce, stačilo to podle Drahoše k tomu, aby už se s ním prezident nechtěl bavit. Drahoš později - v roce 2016 pro server Novinky.cz - přiznal, že kdyby k tomu nedošlo, tak by funkci v hradním poradním sboru vzal.
Z možného rádce se nakonec stal Zemanův vyzyvatel v boji o prezidentský post. Už dva roky před volbou ho lidé z okolí i politiky přesvědčovali a vyzvídali, zda by chtěl kandidovat na post hlavy státu ve druhé přímé volbě.
Kandidaturu na prezidenta Drahoš ohlásil koncem března 2017 krátce poté, co ukončil osmileté působení v čele AV. Už před koncem druhého mandátu v čele této instituce ale připustil, že o kandidatuře seriózně uvažuje.
Drahoš se sice narodil 20. února 1949 v Českém Těšíně, vyrůstal však v nedalekém Jablunkově, kde také odmaturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole. A také tam oznámil, že jde do klání o Pražský hrad.
Do té doby byl široké veřejnosti poměrně neznámý, šance na zvolení mu však dodával fakt, že vedl prestižní akademickou instituci. Drahoš je zároveň spoluautorem 14 patentů, vydal na 60 prací v odborných mezinárodních periodikách.
Stal se trnem v oku pro osazenstvo Hradu
Jeho kandidaturu přivítali lídři KDU-ČSL, hnutí STAN a TOP 09. Zeman už předtím řekl, že nebude na své protikandidáty o prezidentský post útočit, což se však nejspíš netýkalo jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka.
Hradní úředník označil Drahoše za kandidáta médií a umělý produkt PR. Během kampaně ho pak označoval za fíkus, který by vyhovoval politickým stranám. Během kampaně byl pak Drahoš kritizován částí veřejnosti za nejasné názory a časté používání slova „nevím“.
I tak v prvním kole prezidentské volby uspěl a postoupil do druhého kola, kde se rozhodovalo mezi ním a Milošem Zemanem, který obhajoval funkci hlavy státu. Přestože většina neúspěšných kandidátů akademika do druhého kola volby podpořila, nakonec slavil vítězství Zeman.
„Nezvítězili jsme, ale neprohráli jsme. Ta energie nezmizí, zůstane,“ řekl Drahoš, když uznal porážku a pogratuloval vítězi voleb. Zároveň loni v lednu po oznámení výsledků slíbil, že neodejde z veřejného života.
Úspěch překazily lživé zprávy
Jeden z neúspěšných prezidentských kandidátů Michal Horáček, který ve finálním kole Drahoše podpořil, letos v lednu v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že ve vítězství bývalého šéfa AV moc nevěřil.
„Čím víc plynul čas, tím spíš jsem viděl, že to asi nevyhraje. Možná, že do druhého kola se dostanete s programem, že nad lží a nenávistí má zvítězit nic a nevím. Prezentace toho, že nebude dělat ostudu, jak často říkal, že to je jeho programem, nestačilo,“ popsal Horáček.
Drahoš viděl naopak za svým neúspěchem slabší vystupování v televizních debatách. Nedávno uvedl, že o jeho prohře rozhodly řetězové e-maily se lživými zprávami, které během zhruba 10 lednových dnů putovaly k asi půl druhému milionu adresátů. Lidé si tak mohli kupříkladu přečíst, že je Drahoš iluminát, který do severních Čech pustí 800 tisíc migrantů.
Svou kandidaturu na prezidenta nakonec Drahoš zužitkoval jinak. Loni na podzim byl hned v prvním kole senátních voleb zvolen do horní komory Parlamentu.
„Jako dlouholetý vysokoškolský pedagog a člověk, který se zabývá vzděláváním, vidím jako svou prioritu v Senátu určitě vzdělávací systém v České republice. A to nejenom systém základní, střední a vysoké školy, ale celoživotní vzdělávání, zlepšení finanční a mediální gramotnosti populace, vzdělávání seniorů. Všechno to beru jako potřebnou věc,“ řekl po svém zvolení do Senátu.
Zároveň dosud nevyloučil, že se v roce 2023 znovu nepokusí kandidovat na Hrad.
„Budu zvažovat, jestli ano, nebo ne. Podle situace. Bude mi 70 let, takže bych to teď nekomentoval, nechal bych to otevřené,“ uvedl v lednu v České televizi.
Od té doby zvedl určitou vlnu nevole, když MF DNES přišla se zprávou, že už coby pražský senátor inkasoval zhruba 80 tisíc korun na senátorských náhradách určených pro dopravu.
20. března 2018 |
