Pěstujete květiny? Máte doma fíkus?
Kytky pěstujeme, ale fíkus doma nemáme.
Jistě víte, proč se ptáme. Kvůli estrádě na TV Barrandov, kam si prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček přinesl v narážce na vaši nepřítomnost fíkus v květináči…
A já myslel, že se ptáte, protože víte, že se pod fíkovníkem narodil Buddha a že fíkus je rostlina, která je jedovatá pro ovce a dobytek. Já už o fíkusu vím leccos.
Nicméně Jiřímu Ovčáčkovi se jeho vtip docela povedl. Minimálně pro část lidí jste teď fíkusem. Jak vnímáte, když taková přirovnání slyšíte?
Vůbec si toho nevšímám. Jak jste možná viděli, tak otázku fíkusu jsem si už zodpověděl vyfotografováním fíkusu v botanické zahradě v pražské Troji a následným vědeckým srovnáním mě s fíkusem. Není tam žádná podoba, ale víc to panu Ovčáčkovi opravdu nemám zapotřebí vyvracet. Pokud mě pan Ovčáček k fíkusu přirovnává, tak znovu opakuji, že tato rostlina může otrávit dobytek i ovce.
V politice nejspíš zůstanu, říká prezidentský kandidát Topolánek |
Jak vůbec nesete, když se vás někdo třeba po stopadesáté zeptá, jak je to s tím, že nosíte brýle bez dioptrií? Na internetu si z vás kvůli nošení falešných brýlí dělají dost legraci…
Také už jsem si k tomu své řekl. Odmalička jsem byl krátkozraký, dotáhl jsem to až na minus deset dioptrií. Nevím, jestli si umíte představit, co to je. Když sundáte brýle, tak nevidíte vůbec. Při operaci šedého zákalu mi profesor Filipec, šéf kliniky Lexum, řekl, že mi tam mohou dát čočky. Ty by mi to sice nesrazily na nulu, ale byla by tam plus minus jedna dioptrie. Čili potřebuji brýle na řízení a třeba na čtení drobných textů. Toť vše. Kromě toho je manželka zvyklá mne vídat s brýlemi, tak nevím, proč to lidé pořád řeší. Už mě to ani nerozčiluje, spíš mi to připadá jako hloupý vtip.
V neposlední řadě se v souvislosti svámi dokola opakuje, že na vše odpovídáte „ano, ale“, případně „na jedné straně, ale na druhé straně“. Tedy že na vše odpovídáte dost obecně a k máločemu zaujmete jednoznačné stanovisko. Dokonce i vaši bývalí kolegové z Akademie věd vzpomínají, že jste tam vystupoval razantněji než teď. Nepokládáte to za chybu?
Chápu, že to takto třeba kolegové z Akademie mohou vnímat. Když jste ředitelem ústavu nebo kandidátem na prezidenta, je to samozřejmě úplně jiná situace. Srovnávat, jak jsem byl razantní, jasný a průrazný ve funkci ředitele ústavu, s tím, jak se vyjadřuji ve volební kampani na prezidenta republiky, je úplně mimo. Také už to beru jako jakýsi folklór živený zejména těmi, kteří mě zrovna nemusejí. Protože já opakovaně říkám, že klíčové otázky zodpovídám naprosto jednoznačně a konzistentně. Od jara se o Evropské unii, o NATO, o migraci vyjadřuji naprosto jasně. Obávám se však, že řada lidí má raději, když se rychleji mluví, než myslí. Já nejsem ten typ. Vím, že je řada otázek, které se prostě nedají zodpovědět: ano, ano, nebo ne, ne. Tam mohu někomu připadat málo razantní, ale těch otázek tolik není.
Doba je ale přece taková, že lidé chtějí slyšet jednoduchá sdělení a recepty na řešení problémů, ne?
Ne všichni. Na debatách mi spousta lidí říká, že mě budou volit, a cení si mne právě proto, že se nevyjadřuji populisticky jednoduše. Že nenaskakuji na politickou vlnu, že je za všech okolností nutné odpovídat na každou otázku razantně. Třeba hloupě, ale ano, nebo ne. Nemyslím si, že složitější odpovědi lidem vadí, dokonce si ani nemyslím, že to vadí většině lidí. Faktem je, že spousta lidí tuto tezi záměrně přiživuje.
