„Takhle nahuštěný program jsem ještě nezažila. Tentokrát to bylo hodně náročné. Hlavně cestování po finále Českého poháru,“ říká ke shonu, který nastal po vítězství v Brně. „Všechny nás mrzelo, že jsme to spolu nemohly po finále prožít víc. Rozjely jsme se hned domů vyprat a balit,“ popisuje „oslavy“. V pondělí už měly Hanačky ve 4.30 ráno odjezd do Prahy, odkud zamířily letecky do Bukurešti. Tím cestování neskončilo.
Po příletu na ně už čekal autobus, aby je dopravil do dějiště úvodního čtvrtfinálového utkání Poháru CEV v Bacau. Hanačky do něj o den později nastoupily nebojácně, ale náročný program se na nich při porážce 2:3 podepsal.
„Dolehlo na nás cestování a napětí, které jsme měly po prvním vrcholu sezony v podobě Českého poháru. Fyzická únava, ta prostě už byla vidět. Přesto si myslím, že jsme se s tím porvaly dobře,“ přemítá Sokolová před dnešní (18.15) odvetou ve Sportovní hale Univerzity Palackého na Lazcích. Rumunsko už Olomoučanky v ročníku jednou zažily.
„Atmosféra nebyla až tolik bouřlivá. Sice diváci občas pískali do výměn, ale s Albou Blaj to bylo horší,“ vzpomíná na neúspěšný boj o Ligu mistryň. „Měly jsme spíš rozepře s rozhodčími a Julča Kovářová dostala žlutou kartu.“
Olomouc potřebuje nad Bacau vyhrát a v případně vítězství 3:2 ještě zvládnout zlatý set. „Byly dost vysoké a nehrály rozhodně špatný volejbal. Myslím si, že ten bod je pro nás hodně důležitý po psychické stránce. Samozřejmě víc by bylo lepší, ale je důležité, že jsme tam dokázaly uhrát dva sety po náročném programu,“ cení si. „Doufám, že nás diváci poženou k postupu.“
