Afrika chce překonat své technologické zaostávání a EU mimo jiné neskrývá naději, že pozvednutí afrických ekonomik pomůže zmírnit migrační tlak na starý kontinent. Jednání v rakouské metropoli proto otevřou témata jako eGovernment, eCommerce a fintech v Africe, přístup k udržitelné energii, zemědělství 4.0 a investice do start-upů.
Setkání se zúčastní šéfové Evropské i Africké unie (AU) spolu s evropskými a africkými hlavami států a vlád. Chybět nebudou ani zástupci investorské komunity, rozvojových agentur a občanské společnosti.
„Budu tam mít i bilaterální schůzky, je to pokračování našich aktivit, máme být aktivní v exportní diplomacii hlavně mimo Evropu, protože naše závislost na exportu do Evropské unie je velká,“ prohlásil Babiš před odletem.
„Chceme pomáhat českých firmám, letí se mnou několik podnikatelů. Chci iniciovat perspektivně nějaké naše ekonomické mise, abychom se mohli dostat ještě víc na trhy Afriky,“ dodal.
Významnou část fóra vyhradili organizátoři pro schůzky představitelů firem. Na webu této sekce bylo v pondělí dopoledne nahlášeno 1026 účastníků z 63 států. Nejvíc z Evropy a Afriky, ale také z USA, Kanady a Hong Kongu. Nejpočetnější zastoupení má Rakousko (494 účastníků). S velkým odstupem následuje Maďarsko (73), Polsko (39), Německo (34) a Nigérie (30). Česko je s 27 účastníky šesté a předčilo tak i Francii (22), kterou přitom pojí s Afrikou i díky koloniální minulosti tradičně úzké vztahy.
V Africe se rodí kontinentální zóna volného obchodu
Na slavnostním zahájení fóra v úterý v 10:30 vystoupí dosluhující předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ten v říjnovém projevu v Evropském parlamentu hovořil o potřebě rovnocenného partnerství EU s Afrikou, které by jednou mělo vyústit až ve společnou mezikontinentální zónu volného obchodu.
Hostitelské Rakousko zastoupí kancléř Sebastian Kurz. Pro Rakousko jde o poslední velkou akci v rámci jeho předsednictví v Radě EU. V novém roce předá žezlo rotujícího předsednictví Rumunsku.
Pětapadesátičlennou AU bude ve Vídni reprezentovat její současný předseda, rwandský prezident Paul Kagame. Podle řady pozorovatelů se genocidou rozdrásaná Rwanda mění pod Kagameho vedením v prosperující moderní „africké Švýcarsko“.
Kagame podporuje rozvoj jednotného afrického digitálního trhu. Ve rwandské metropoli Kigali podepsaly letos v březnu čtyři desítky afrických států dohodu o vytvoření celoafrické zóny volného obchodu (CFTA).
Babiš se v úterý ráno sejde s českými podnikateli. V poledne se zúčastní pracovního oběda šéfů států a vlád s rakouským prezidentem Alexanderem Van Der Bellenem. Na odpoledne má naplánované dvoustranné jednání s nigerijským viceprezidentem Yemim Osinbajem.
Babiše doprovází náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. Česko chce posílit svou přítomnost v Africe, Černínský palác oznámil záměr otevřít v příštím roce novou ambasádu v Mali. Babiš také na začátku prosince navštívil Maroko.
Nové dělení Afriky
Důraz vídeňského fóra na digitální ekonomiku navazuje na závěry loňského summitu EU a AU v Pobřeží slonoviny. Podle Evropské komise zůstává EU největším obchodním partnerem Afriky a největším zahraničním investorem v Africe.
Zejména v subsaharské Africe se však stále více prosazuje Čína. Ta také financovala výstavbu sídla AU v etiopské metropoli Addis Abebě. Letos v září otevřela AU v Pekingu své zastoupení.
Rakouský deník Wiener Zeitung zveřejnil v pátek k fóru analytický článek, v němž dal prostor i kritickým hlasům. Angela Dziedzom Akorsu z univerzity v Ghaně řekla, že v Africe jsou naléhavější problémy než digitalizace. Většina obyvatel kontinentu podle ní musí stále bojovat o holé přežití.
Německý ekonom Robert Kappel uvedl, že EU s Afrikou nemůže vytvořit rovnocenné partnerství. Na to zůstávají vzájemné hospodářské a mocenskopolitické rozdíly příliš velké.
Článek ukazuje, jak EU donutila Keňu k přijetí dohody EPA o volném obchodu. V něm ale afričtí producenti obvykle nedokážou konkurovat evropským dovozům. Obzvlášť se to projevuje u potravin, na které farmáři v EU dostávají štědré dotace.
„Evropa hledí hlavně na sebe. Chce přístup na africký trh, investiční příležitosti pro své firmy a přístup k (africkým) surovinám,“ postěžovala si poradkyně ugandské vlády Jane Nalunga.
