„Naše obchodní vztahy s Afrikou hodnotím jako nedostatečné, obrat s jednotlivými zeměmi je malý a je tam velký potenciál,“ prohlásil Babiš. „Uděláme si strategii na jednotlivá mimoevropská teritoria. Na základě rozhovorů ve Vídni připravíme mise členů vlády do jednotlivých zemí,“ dodal s tím, že důležité jsou pro Česko hlavně Nigérie, Egypt a Etiopie.
Premiéra doprovázel náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa a ředitel odboru České exportní banky František Šindler. „Je to ve fázi, kdy jednání už probíhají,“ řekl Šindler o příležitostech, které se čeští podnikatelé snaží využít v Angole, Senegalu a Ghaně.
Pětapadesátičlenná Africká unie je jediná celoafrická mezinárodní organizace. Své sídlo si postavila z čínských peněz v etiopské metropoli Addis Abebě. Původně měl Babiš jednat s Yemim Osinbajem, viceprezidentem Nigérie, která je největší africkou ekonomikou. Ze schůzky ale sešlo kvůli změnám programu afrických státníků.
Kagame se doma i v zahraničí těší velmi dobré pověsti. Podle řady pozorovatelů se totiž genocidou rozdrásaná Rwanda mění pod jeho vedením v prosperující moderní „africké Švýcarsko“. Ve rwandské metropoli Kigali podepsaly v březnu čtyři desítky afrických států dohodu o vytvoření celoafrické zóny volného obchodu (CFTA). Kagame podporuje rozvoj jednotného afrického digitálního trhu.
Těžké váhy Afriky reprezentovali na fóru i etiopský premiér Abiy Ahmed a egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. S ním se Babiš ve Vídni osobně seznámil. Podle premiéra Sísí souzní s názorem, jaký má na migraci Visegrádská čtyřka. „Chápe problém ilegální migrace a dělá vše pro to, aby jí zabránil,“ uvedl Babiš o Sísím, jenž v roce 2013 svrhl prvního demokraticky zvoleného prezidenta Egypta, islamistu Muhammada Mursího.
Sponzor afrických škol a modernizátor tamního zemědělství
S premiérem odletělo 12 představitelů českých firem, na místě se k nim přidalo dalších devět. Mezi přítomnými českými podniky byly například Imeco, Group4Solutions, Ylia, Infra Waste, Big Terra, Lesprojekt služby a EGO Zlín.
S Babišem odletěl i Roman Baláž, obchodní ředitel společnosti Infra Waste, která nabízí moderní technologii na likvidaci komunálního odpadu. „Toto fórum je pro nás velmi dobrým místem pro prezentaci a nalezení partnerů v jednotlivých zemích. Pevně věříme, že se nám to podaří,“ sdělil Baláž s tím, že jednal s podnikateli z Keni, Tanzanie, Etiopie i Jihoafrické republiky.
„Přes EGAP budeme mít pojištění na exportní trhy včetně Afriky a Blízkého východu, kde jednáme o dodávkách v řádech desítek milionů eur,“ doplnil exkluzivně pro iDNES.cz. Balážova nadace Roman Wildlife Foundation pomáhá zachraňovat gepardy v Keni a lvy v Tanzanii. Přispívá také na stravu v tanzanských školách.
Exkluzivní vyjádření poskytl iDNES.cz také Pavel Juruš, zakladatel start-upu Big Terra, který se zabývá využitím satelitních dat pro řízení zemědělství. „Pro nás je to skvělá příležitost, jak se potkat se zástupci firem, a to nejen těch afrických, ale i evropských, které jsou v Africe aktivní,“ napsal s tím, že jednal s podnikateli z Ugandy a Nigérie i s Rakušanem zastupujícím norskou firmu.
„Pro nás je klíčová proměna zemědělství, které se rychle digitalizuje a automatizuje. Chceme být jedněmi z těch, kteří se budou podílet na transformaci zemědělství směrem k efektivitě, udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí – a to nejen v Africe,“ dodal. Big Terra se rozvíjí v pražské pobočce sítě podnikatelských inkubátorů Evropské kosmické agentury.
Prosperitou Afriky zastavíme migraci
Fórum se zaměřilo na prohloubení spolupráce Evropy a Afriky zejména v oblasti digitalizace a inovací. Kancléř hostitelského Rakouska Sebastian Kurz představil novou cenu za inovace, kterou v příštím roce poprvé dostane vybraný africký inovátor. Cena je spojena s milionem eur a nese název po bývalém ghanském generálním tajemníkovi OSN Kofi Annanovi.
„Růst v Africe dává (tamním) mladým lidem jinou perspektivu než migraci,“ prohlásil Kurz. Redaktor deníku Kurier Walter Friedl ale napsal, že migrace zůstane dominantním tématem i v nadcházejících letech. A to i z důvodu neutuchajícího populačního boomu v Africe. Nyní žije na kontinentě přibližně 1,2 miliardy lidí. V roce 2050 jich má být přes dvě miliardy.
„I když migrace poklesla o 90 procent, stále je to problém,“ uvedl Babiš s tím, že řeč byla například o migraci z Maroka do Španělska přes enklávu Ceuta. „O to víc je africký kontinent pro nás důležitý, abychom pomohli hlavně z hlediska vzdělávání, investic a hospodářské spolupráce, aby těm zemím se dařilo,“ doplnil.
Fórum poznamenala neúčast nejvlivnějších západoevropských státníků. Nepřijela německá kancléřka Angela Merkelová ani francouzský prezident Emmanuel Macron. Paříž přitom pojí s Afrikou tradičně úzké vazby a to i v důsledku koloniální minulosti.
Dorazili však šéfové několika významných nadnárodních korporací jako Siemens, BMW, Vodafone a Nokia. Nechyběla ani výkonná ředitelka Světové banky Kristalina Georgievová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ten v říjnovém projevu v Evropském parlamentu hovořil o potřebě rovnocenného partnerství EU s Afrikou, které by jednou mělo vyústit až ve společnou mezikontinentální zónu volného obchodu.
V roce 2020 vyprší dohoda z Cotonou, která upravuje obchodní vztahy mezi EU a africkými, karibskými i pacifickými zeměmi. Kurier upozornil, že o nástupci dohody vyjednává EU s jednotlivými africkými státy. Tedy nikoli jako dříve s celou Africkou unií. To podle listu hrozí zvětšit nerovnosti mezi EU a Afrikou.
Imperialisté pryč z Afriky
K dočasnému omezení dopravy vedl v pondělí večer hlasitý protestní pochod, který skončil za hotelem Arcotel na Wagramer Strasse, kde bydleli někteří delegáti úterního fóra. Demonstraci svolala skupina levicových, ekologických a prouprchlických organizací. Účastnilo se jí přibližně 100 převážně mladších lidí.
„EU, Čína, USA, ruce pryč od Afriky,“ skandoval dav, který je přesvědčen, že západní i asijské velmoci Afriku nadále vykořisťují. „Imperialisté pryč z Afriky“ a „Stavte mosty, ne zdi,“ hlásaly některé z transparentů.
Mezi protestujícími byla i 33letá sociální pracovnice Judith z organizace Lidská azylová politika (Menschliche Asylpolitik). Pro iDNES.cz uvedla, že její sdružení žádá rovnoprávný dialog s africkými zeměmi a odmítnutí snah o izolaci Evropy.
