Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVáclav Bělohradský v Rozstřelu řekl, že nejen česká společnost je rozdělená, ale například i v USA se velká část obyvatel vymezuje proti prezidentovi Trumpovi. Americká společnost je podle Bělohradského rozdělena ještě mnohem více než u nás.
Někteří lidé protestující proti dnešním politikům se podle něj chovají podobně, jako se za minulého režimu chovali disidenti vymezující se proti komunismu. Lidé na dnešní politiku aplikují tzv. „měřítko pravdy a lásky“ a mnoho z nich se jednoduše nedokáže ztotožnit s politiky jako jsou Miloš Zeman, Václav Klaus nebo nejaktuálněji Andrej Babiš.
Zásadní vliv na nálady ve společnosti mají podle Bělohradského internet a média, kde jsou všechny informace zkratkovité. Lidé jsou zvyklí taková sdělení konzumovat. „Zvykli jsme si na nepozorné čtení,“ poznamenal, snadno se také podle Bělohradského zvedne velká vlna odporu nejen proti politikům. Proti němu samému se například zvedla vlna nevole, když vystoupil na sjezdu hnutí ANO, přestožre v minulosti promlouval i na setkáních ODS či ČSSD. Lidé mu vyčítali, že tímto „legitimizuje“ existenci ANO, což sám považuje za velké přehánění. Podle Bělohradského vlády legitimizují hlavně standardní politické procesy, nemají to dělat intelektuálové nebo aktivisté.
Bělohradský v roce 2006 neúspěšně kandidoval do Senátu Za ČSSD. Sociální demokracie podle něj již skončila, a to nejen u nás, ale i celosvětově. Levicovou politiku ve velké míře přebraly ostatní politické strany. „Neexistuje demokracie, která by nebyla sociální,“ myslí si Bělohradský.
Václav BělohradskýPochází z Prahy, zde také vystudoval filozofii a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1970 žil v Itálii, po roce 1989 působí i v Česku, později sem přesídlil. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. Roku 2016 neúspěšně kandidoval v Praze 6 do Senátu za ČSSD a Stranu zelených. |
V dnešní společnosti je také podle Bělohradského těžké stát se výraznou osobností jako byli známí političtí vůdci ve 20. století. „Věk velkých osobností je definitivně za námi,“ říká. Velké osobnosti se spíše než v politice podle něj objevují v občanské společnosti a do politiky ani jít nechtějí. Sám oceňuje např. Zdeňka Svěráka, který se kromě umělecké činnosti angažuje i v charitě. Čím méně velkých osobností bude v politice, tím více se jich podle Bělohradského objeví v občanské společnosti.
Letošní výročí 17. listopadu provázela od začátku vyhrocená atmosféra. Státní svátek, kterým byl Den boje za svobodu a demokracii, hlavně v Praze poznamenaly protesty proti Andreji Babišovi. Demonstranti po premiérovi žádali demisi kvůli kauze Čapí hnízdo. „To, co je skandál, je nerovnost mezi světy,“ naráží na země, které jsou dnes rozbité válkami jako například Sýrie nebo státy v Africe. Po rozpadu SSSR a konci studené války podle Bělohradského mělo být prioritou řešení problémů třetího světa, kde tisíce lidí umíraly hlady. „Nerovnost v naší společnosti je problém jen relativní,“ poznamenal na závěr Bělohradský.
