Máte italského přítele. Mluví vůbec česky?
Ne, nemluví. Jenom italsky a anglicky. Takže to tak společně mícháme. Vždycky když někde pracuju, tak mu posílám fotky, on je totiž totální workoholik, takže ho těší a má radost, když někde pracuju.
K těm jazykům. Vy jste anglicky mluvila, už když jste natáčela Návštěvníky. Teď jste se ještě doučila italštinu?
Učím se italštinu, vždycky se mi líbila. Je to krásný libozvučný jazyk.
Máte ještě nějaký další jazyk v zásobě? Němčinu, ruštinu?
Slabě německy, ruštinu jsem studovala devět let na škole. Jinak jsem hrála představení i v turečtině.
Když jste natáčeli se Zdeňkem Svěrákem, Ladislavem Smoljakem a Josefem Abrhámem film Vrchní, prchni!, tušili jste, že to bude takový trhák?
Strašně se mi líbil scénář, který vznikal velmi krátce, a já věřila, že to bude úspěšný film. To jsem ještě netušila, že budu hrát i v Trháku.
Oba tyto filmy jsou z roku 1980. Na Trháku spolupracoval i Zdeněk Podskalský. Kdo byl větší autorita? Podskalský, nebo Smoljak?
Smoljak se Svěrákem měli svoje představy a Zdeněk Podskalský jim to trochu narušil. Něco se jim líbilo, něco míň, ale nakonec z toho vznikl krásný film.
Vy jste byla v obou rolích tak trochu za mrchu. A pak přišly role úplně jiného ražení. Vedle pořadů pro děti třeba Návštěvníci, kde postava Káti byla romantická vědkyně.
Ano, Emilie Fernadez byla vědkyně, která byla neustále ve sporech se svým nadřízeným Josefem Bláhou, který se nejdřív jmenoval akademik Filip a potom se musel přejmenovat na akademika Richarda. Protože paní, která tenkrát podala žalobu na Českou televizi, byla manželka akademika Filipa a ten byl Josefu Bláhovi podobný.
Jak se v Návštěvnících dělaly holé, plešaté hlavy?
Rozpustí se mýdlo, vlasy se obtočí kolem hlavy. Pak se ty vlasy tou mýdlovou vodou zafixují, nasadí se pleš a zatře se to latexem. Trvá to asi tři a půl hodiny. Když máte pět natáčecích dnů, je to docela utrpení.
