„Chceš-li být šťasten jeden den, opij se. Chceš-li být šťasten jeden rok, ožeň se. Chceš-li být šťasten celý život, založ si zahradu,“ praví staré čínské přísloví, jehož poselství následují v Česku statisíce lidí.
Neobvyklé plodiny, kterými zaručeně trumfnete své sousedy, vybral pro čtenáře týdeníku 5plus2 zahradník z Hané Marek Kvapil, který je zároveň sám pěstuje a prodává semínka na webu www.permaseminka.cz.
„Paprikookurka“ ačokča
Plody podobné kříženci mezi paprikou a okurkou se jmenují ačokča a na zahradě si můžete vysadit klasickou nebo jejich vzácnější gigantickou odrůdu. „Ačokča, zvaná též paprikookurka, je bujně rostoucí liána s plody, které chutnají jak po okurce, tak po paprice. Na rozdíl od okurky plodí později a netrpí tolik plísněmi,“ vysvětluje zahradník.
Ačokča je nenáročná na podmínky, kromě toho je velice plodná. „Z jediné rostliny sklidíte až sto plodů,“ dodává k liáně, která pochází z Jižní Ameriky.
Plody se sklízejí nedozrálé, kdy ještě nemají tvrdá semena. Semínka se vysévají na dobře prosluněná místa v dubnu, sazenice až koncem května či v červnu. Liána ráda obrůstá ploty, zdi, zídky a šplhá i na stromy. „Opora není nutností, může se plazit i po zemi, potom však zabere každá rostlina dost místa, nároky na prostor má srovnatelné s dýněmi.“
Rajče třikrát jinak
Koho už nebaví klasická rajčata, může zkusit malé rajčátko liči.
„Je to druh botanicky příbuzný s rajčaty, přesto dosti odlišný. Je odolnější vůči některým chorobám a dokonce zvládá mírné mrazíky. Mám vypozorováno, že na podzim, když první mrazíky odrovnají běžná rajčata, liči rajčátka to přežijí a rostou dál,“ vysvětluje Marek Kvapil.
Zajímavé je pěstování liči rajčat v zeleninových polykulturách, tedy tam, kde je na jednom záhoně několik druhů rostlin, které si navzájem pomáhají. Třeba před škůdci.
„Liči rajčátko funguje jako biologická ochrana před háďátky,“ doplňuje zahradník. Stejně jako klasická rajčata i liči rajče potřebuje oporu dřevěné tyčky.
SOUTĚŽ: Naše krásná zahradaPošlete fotografie své zahrady a jednoduše popište alespoň na 30 řádcích (cca 1 800 znaků) její příběh. Minimálně 6 až 8 fotografií a popis zahrady posílejte až do středy 12. září 2018, 12:00 hodin, na e-mailovou adresu redakce soutez.hobby@idnes.cz. Do předmětu zprávy uveďte „Naše krásná zahrada“, velikost e-mailu by neměla mít přes 5 MB (případně - ideálně šířkové snímky - zašlete přes www.uschovna.cz). Ceny do soutěže v hodnotě 100 000 Kč věnoval výrobce Fieldmann. |
„Opora a vylamování bočních výhonů zajistí větší plody a snadnější přístup při sklizni. Stonek i listy jsou obrostlé pichlavými trny a při sklizni se neobejdete bez rukavic,“ dodává zahradník.
Dalším zajímavým rajčetem je „divoké rajče“. „Je velmi lahodné, nenáročné na pěstování a částečně odolné proti plísni bramborové. Vyznačuje se neuvěřitelně bujným růstem,“ vysvětluje Kvapil s tím, že není potřeba ani vylamovat výhonky, ani přidat podpůrnou tyčku.
Naopak tyč potřebuje další druh rajčátek, takzvané Indigo rajče. „Tato fialově zbarvená rajčata obsahují antokyany, které najdeme například v borůvkách a jsou důležité pro zdravou výživu. Chuť je sladkokyselá, perlivá a svěží,“ uzavírá Kvapil s tím, že plody musejí být plně vyzrálé, aby byly dobré.
Kavkazský špenát
Vyzkoušet můžete také zvláštní rostlinu původem z Velkého a Malého Kavkazu, tedy zejména z Ruska, Gruzie a Ázerbájdžánu. Je to kavkazský špenát, který v těchto zemích roste divoce zejména ve smrkových a bukových lesích mezi balvany, ve stržích a podél řek v nadmořské výšce 900 až 2100 metrů a preferuje stín.
Marek Kvapil na své zahradě
Protože rostlina nemá svůj český název, pojmenoval ji Marek Kvapil „vytrvalý špenát“. „Také mě napadlo spojit slova ‚špenát‘ a ‚plazivý‘ do poněkud nepěkného slůvka ‚šplazát‘, což vystihuje jeho podobu, chuť i kulinářské použití s klasickým salátem,“ vysvětluje zahradník.
„Je to nenáročná trvalka, kterou nemusíte každý rok vysévat znovu jako klasický špenát či salát. Jednou ji vypěstujete ze semen, vysadíte, věnujete péči a odmění vás opakovanou sklizní po dobu mnoha let,“ doplňuje.
Šplazát je popínavá rostlina dorůstající výšky dva až tři metry. „Má výživné jedlé listy bez hořkosti, ideální jsou jak syrové do salátů, tak i vařené v polévce. V českých podmínkách přezimuje bez problémů a nevymrzá. Kromě jídla může zdobit zahradu i jako dekorace,“ uzavírá.
