Podle statistik portálu CenovaMapa.org, který analyzuje reálné prodejní ceny, vzrostla sazba za metr čtvereční v novostavbě v Praze od loňského roku o 38,4 procent. Pětašedesátimetrový byt v developerském projektu tak v prvním čtvrtletí letošního roku stál v průměru 5,7 milionu korun. Panelák o 1,7 milionu korun méně.
Novostavby v Brně zdražily za rok o 14,3 procenta. Byt stejné velikosti se tam prodával za 3,7 milionu korun. Není proto divu, že kolem Prahy a Brna rostou jako houby po dešti nové rodinné domy, ale i developerské projekty. Stavět se totiž smí vzhledem ke složitým podmínkám primárně jen na okrajích hlavního města a za jeho hranicemi.
Jako Vídeň nebo Mnichov
Podle odborníků je zabírání krajiny ekonomicky i ekologicky nevýhodné. Jako mnohem výhodnější řešení předkládají zahušťování měst. To se ale nelíbí stávajícím obyvatelům, kteří nechtějí přijít o zelené plochy a prostranství.
„Výstavba za Prahou je spojena s mnoha problémy, jako je růst automobilové dopravy, nedostatečná kapacita parkování pro dojíždějící nebo nutné investice do infrastruktury,“ říká Pavel Kliment z KPMG. Poukazuje na to, že aktuální hustota v Praze se pohybuje okolo 2 600 obyvatel na kilometr čtvereční. To je výrazně méně než ve Vídni, Mnichově nebo Berlíně, kde se hustota pohybuje nad úrovní 4 tisíc obyvatel na kilometr čtvereční.
O ekonomické nevýhodnosti rozšiřování měst do krajiny svědčí také výzkum Pavla Hniličky a dalších autorů z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) a ČVUT. Vyplývá z něho, že roční náklad na údržbu a provoz veřejných prostranství v zástavbě rodinných domů činí 5 900 korun na osobu. V blokové zástavbě typu pražských Vinohrad je to přitom 1 283 korun na osobu za rok, tedy 4,6krát méně.
I když je zahušťování již existující bytové výstavby ekonomicky výhodnější, stávající obyvatelé městských čtvrtí, kterým zahuštění hrozí, jsou většinou proti. Svědčí o tom například březnová reportáž České televize, podle které se proti němu začali bouřit obyvatelé sídlišť v Horních Měcholupech, v Ďáblicích nebo v Kamýku. Petici podepsalo přes dva tisíce lidí.
Lidé jsou proti
Se zahušťováním zásadně nesouhlasí také místostarosta Prahy 13 Petr Zeman. „Zájmy nových obyvatel by rozhodně neměly být uspokojovány na úkor těch stávajících,“ říká Zeman a podotýká, že v Novém Metropolitním plánu, se kterým vedení městské části Praha 13 zásadně nesouhlasí, pociťuje vliv developerů. „Úplně se výstavbě samozřejmě zabránit nedá, město je totiž živý organismus, který se neustále rozvíjí. Musí to mít ale logiku a nemělo by to být v rozporu se zájmy stávajících obyvatel,“ dodává. Řešením, které se zamlouvá developerům, urbanistům i většině Pražanů, mohou být takzvané brownfieldy. Tedy místa, která se nacházejí na v minulosti zastavěném území, která nejsou v současnosti efektivně využívaná. Fakticky to jsou bývalé tovární areály v širším centru města.
Výstavbu bytů na brownfieldech schvaluje podle průzkumu, který zadalo Sdružení pro architekturu a rozvoj agentuře Ipsos, více než polovina z 500 dotázaných Pražanů. Za ideální místo k výstavbě je označilo 51 procent dotázaných. Praha má takových prostor téměř tisíc hektarů. Na tyto pozemky by se vešlo přibližně tolik nových obyvatel, jako má Brno.
Dalších 26,3 procenta tázaných by namísto brownfieldů preferovalo spíše rozšiřování města do krajiny a výstavbu na okrajích metropole. Celkem 12,6 procenta by nestavělo vůbec, naproti tomu osm procent by stavělo, kdekoliv to jen jde.
