Hodnotit počítačové hry není nic snadného a ať děláte, co děláte, nikdy se nemůžete zavděčit všem. Objektivní kritika je ze samotné podstaty těchto slov nemožná a žádný univerzálně správný názor prostě neexistuje. Jenže podle čeho se pak člověk může v nepřehledné džungli virtuální zábavy orientovat? V podstatě má dvě možnosti. Buď si najde nějaké oblíbené médium, jehož vkus je mu dlouhodobě blízký (tím samozřejmě myslím Bonusweb), nebo se spolehne na uživatelská hodnocení.
Podle hodnocení uživatelů by to mohlo vypadat, že si Call of Duty nikdo nekupuje.
Jenže zatímco u lidí, kteří za psaní kritiky dostávají peníze, existuje předpoklad, že hraní berou alespoň trochu vážně a snaží se k tématu přistoupit profesionálně, uživatelskou recenzi může napsat úplně každý. A také to tak dělá.
Proto jsou také stránky typu Metacritic znehodnoceny tzv. review bombingem (viz náš starší článek), kde převládají emoce nad skutečnou kritikou. Obzvláště silné značky jako Call of Duty dostanou vždy na frak bez ohledu na skutečné kvality hry. Nedej bože když si nějaký výrobce her dovolí projevit politický názor.
Dota 2 prý může za to, že ještě nemáme Half-life 3.
Z tohoto hlediska jsou pak nejzajímavější hodnocení na Steamu. Tam totiž alespoň člověk musí hodnocenou hru skutečně vlastnit, navíc je hned patrné, kolik času v ní strávil. Od loňského roku je zde navíc možnost sledovat hodnotící trendy v průběhu času.
A právě uživatelským recenzím na Steamu se věnuje vědecká práce studentů kanadské Queen’s University. Její autoři sesbírali data z téměř 11 milionů uživatelských recenzí (zdrojové údaje pocházejí z roku 2016, od té doby samozřejmě obsah prudce narostl) a zjistili mnoho zajímavých věcí, které vrhají na uživatele Steamu pozitivní světlo.
Tak třeba průměrný čas strávený ve hře před napsáním recenze je 13,5 hodiny, což je podle mě u většiny titulů dostatečná doba pro vytvoření kvalifikovaného názoru. Přitom platí, že negativní recenze lidé píší dříve než ty pozitivní, ale zase jsou většinou o něco delší.
Překvapivá jsou data, která jsou věnována samotnému obsahu recenzí. Použitý jazyk prý odpovídá věku amerického osmáka (což je 13-14 let), přičemž 42 % recenzí obsahuje nějakou skutečně podnětnou informaci, ze které si autoři hry mohou něco odnést. Možná to tak nevypadá, ale vzhledem k obecné úrovni anonymních internetových diskusí, je 42 % opravdu hodně. Ty negativní recenze navíc obsahují více informací než ty pozitivní.
Spousta uživatelských recenzí jsou jen výkřiky do tmy.
Naopak vcelku zjevné je, že hry, které jsou v základu zdarma, mají kratší recenze než ty, za které musel hráč zaplatit. K takovým prostě člověk necítí takové pouto.
Navzdory obecnému přesvědčení si lidé příliš nesstěžují na nejrůznější technické bugy. Zmiňuje je pouze 8 % recenzí, zatímco připomínky k designu nebo hratelnosti obecně zmiňuje celkem 32 %.
Ve výsledku tak lze říct, že uživatelské recenze na Steamu mají docela slušnou vypovídající hodnotu a minimálně jako jeden z faktorů při zvažování případné koupě hry byste je měli brát v potaz.
