Vyplývá to ze zprávy, kterou vytvořila poradenská firma McKinsey & Company pro Světové ekonomické fórum. Česko studie hodnotí jako lepší průměr (podrobnosti níže).
Autoři studie zevrubně analyzovali energetické systémy 114 zemí po celém světě. Hodnotili je podle 40 ukazatelů, kterým přiřadili speciální kategorie. Z výsledků poté sestavili žebříček, který hodnotí vývoj energetické transformace v jednotlivých zemích.
Německo mezi premianty nezařadili, nejsilnější ekonomika EU skončila až na šestnáctém místě.
TOP 10 nejpokrokovějších zemí s pozitivními energetickými vyhlídkami(počet bodů ze 100 možných) 1. Švédsko - 75,8 2. Norsko - 75 3. Švýcarsko - 72,9 4. Finsko - 72,4 5. Dánsko - 72,4 6. Nizozemsko - 69,3 7. Británie - 69 8. Rakousko - 69 9. Francie - 68,5 10. Island - 67,8 |
„Pro někoho je možná bolestné zjištění, že Německo se nedostalo do první globální desítky,“ komentoval žebříček tamní list Die Welt. Především v Evropě si z ekologického pohledu lépe vede celá řada zemí: všechny skandinávské, ale také Švýcarsko, Rakousko, Británie a Francie.
Uhlí jako problém
Nelichotivé pořadí Německa zhoršuje především kategorie zprávy nazvaná Struktura energetického systému. Spolková republika je podle tohoto kritéria až na 110. místě ze 114 zkoumaných zemí. „Jde především o závislost Německa na uhelných elektrárnách, které se stále podílejí na celkové výrobě proudu 42 procenty,“ konstatuje studie.
V důsledku toho je Německo až na 61. místě i podle hodnotícího kritéria Životní prostředí a ochrana klimatu. Hlavním důvodem jsou vysoké emise oxidu uhličitého dosahující 906 milionů tun ročně. Jejich objem se navíc od roku 2014 v Německu nemění. Přitom jsou země, kde to jde. Studie uvádí příklady Dánska, které během uplynulých deseti let omezilo svoji závislost na uhelných elektrárnách z 91 na 28 procent, a Británie, kde došlo k poklesu ze 65 na devět procent.
Obě země současně zvýšily pružnost dodávek elektřiny větším využíváním plynu a vodní energie. Dánsko k tomu uvádí do provozu nejvíce větrných kapacit v přepočtu na obyvatele, Británie zase sází na jádro.
Německo si podle analýzy nevede dobře ani pokud jde o výkonnost vlastního energetického systému. Toto kritérium vyjadřuje, jakého pokroku bylo během přeměny energetiky dosaženo například v ochraně klimatu, hospodárnosti (výši nákladů) a také v bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny. Spolková republika je na tom v tomto ohledu hůř než třeba Paraguay, Slovensko nebo Indonésie.
Jedním z důvodů je vysoká cena elektřiny pro domácnosti dosahující v průměru 30,8 centu za kilowatthodinu (82. místo na světě) i cena pro menší průmyslové zákazníky (110. místo).
Česko obsadilo lepší průměr
Pořadí v indexu dalších vybraných zemí(počet bodů ze 100 možných) 16. Německo - 64,3 |
Česko v celkovém indexu energetické transformace získalo 56 ze sta možných bodů a umístilo se na 51. místě žebříčku, což ho řadí na konec skupiny zemí, které podle zprávy dosahují velmi dobrých výsledků. V hodnocení výkonnosti energetické soustavy Česko získalo 60 bodů, ale v připravenosti na její transformaci jen 52 bodů.
Mezi vyspělými evropskými ekonomikami tak Praha zaujímá předposlední místo. Česko ale předstihlo Chorvatsko, Maďarsko, Turecko, Polsko, Černou Horu, Bulharsko, Srbsko a Bosnu a Hercegovinu, které zpráva řadí mezi rozvíjející se evropské ekonomiky.
Odborníci z McKinsey při sestavování indexu přihlíželi také k tomu, kolik energie ta která země spotřebovává na jednotku hrubého domácího produktu, kolik emisí oxidu uhličitého produkuje v přepočtu na jednoho obyvatele a do jaké míry se je daří snižovat. Vzali v potaz rovněž náklady na dovoz energie, státní dotace k cenám paliv a četná další kritéria.
