Analýza ukazuje, že se během krátké doby dramaticky proměnily podmínky na trhu i vnímání uhelné energetiky. V polovině minulého desetiletí bylo výstavbě nových uhelných elektráren nakloněné politické klima v Německu, Polsku či Nizozemsku. Potřeba nových uhelných zdrojů tehdy navíc vycházela z předpovědi prudkého vzestupu poptávky po elektřině kvůli ekonomickému růstu a z poklesu cen uhlí.
Svět ustoupí od spalování uhlí. Globální teplotu má udržet slunce a vítr |
Jenže v roce 2008 přišla ekonomická krize, poklesla spotřeba elektřiny a zároveň díky podporám rychle stoupla kapacita obnovitelných zdrojů. A stavět tolik čoudících komínů už nebylo potřeba. O nových „uhelkách“ se nyní nahlas mluví z významných evropských zemí už jen v Polsku.
Jak ukazuje aktuální zpráva Mezinárodní energetické agentury, podíl uhlí na výrobě elektřiny prudce klesá také v celosvětovém měřítku. Postupně ho nahrazuje zejména zemní plyn a také obnovitelné zdroje.
Zelené energie na vzestupu
A to nejen ve vyspělých zemích OECD, kde už se podíly uhlí a zemního plynu srovnaly, ale také například v Číně, která dosud pálí polovinu světové spotřeby uhlí. Říše středu loni vytěžila meziročně o devět procent méně této hořlavé černohnědé horniny.
Obnovitelné zdroje, včetně hydroelektráren, se v zemích OECD podílejí na výrobě elektřiny už téměř čtvrtinou. Růst je tažen zejména větrnými a fotovoltaickými elektrárnami. Agentura si všímá, že průměrné meziroční tempo růstu za poslední čtvrtstoletí je u větrných elektráren 21 procent, a u fotovoltaických dokonce 43 procent.
Uhlí ale ještě není zcela mrtvé, čoudící komíny budou mizet pomaleji. A v některých zemích dokonce ještě vzniknou nové. Třeba v Německu, které vykročilo na cestu k zelené energetice, nyní dokončují uhelnou elektrárnu o výkonu půlky Temelína. Elektrárna Datteln poblíž Dortmundu o výkonu 1,1 gigawattu má být spuštěna v první polovině příštího roku.
Němci se ale soustředí hlavně na odchod od jaderné energetiky, až ve druhém sledu přišla dekarbonizace. A přestože ústup od uhlí slibují, zřejmě to bude ještě několik let trvat.
Stagnující uhelná renesance?
Ostatně ani německá kancléřka Angela Merkelová o snižování podílu uhlí ve své předvolební kampani nijak nemluvila. Němci nyní pokrývají elektřinou z uhlí zhruba stále 40 procent své spotřeby.
Zatímco nový německý Datteln představuje v Evropě spíše výjimku, projekty uhelných zdrojů jsou v běhu po celém světě. Ve velkém se stavějí především v Asii, včetně Číny a Indie. A uhelnou renesanci slibuje Američanům rovněž prezident Donald Trump.
Uhlí zažívá v EU renesanci. Jaderné odstávky ve Francii šroubují ceny![]() |
A jak je na tom Česko? V uplynulém roce trochu překvapivě podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v národním energetickém mixu klesl z 11,8 procenta na 10,1 procenta. Naopak podíl fosilních zdrojů v českých podmínkách hlavně uhlí, zemní plyn tu nemá ve výrobě elektřiny silnou pozici – stoupl z 55,1 procenta na 59,5 procenta. Mimo jiné i kvůli nahrazení výpadků výroby v jaderných elektrárnách.
„V Česku poslední roky čisté zdroje stagnují. Loni tu vzniklo pouze pár stovek malých střešních fotovoltaik a tři biomasové výtopny. Větrná elektrárna se tu nepostavila už od roku 2014. A když si odmyslíme pár výjimek, tak se obávám, že i příští dva roky budou stagnovat dál,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.