Inspirací se mu stala cibetková káva. Tu začali vyrábět Indonésané s pomocí kávových zrnek, které pozřely šelmy cibetky, aby je v zažívacím traktu nafermentovaly enzymy. Když se následně vyberou zrnka z exkrementů, jsou zbavená kávové hořkosti, mají výraznější čokoládovo-karamelové aroma.
Experiment s natrávenou kávou se v Japonsku rozhodli posunout ještě o něco dál. V pivovaru Sankt Gallen (evropského názvu společnosti se nelekejte, pivovar se jménem Svatého Havla ve skutečnosti stojí ve městě Acugi na ostrově Honšú) nabídli, poprvé to bylo v dubnu 2013, limitovanou edici svého „čokoládového stoutu“. Nazvali ho Un, Kono Kuro, zkráceně Unko. A to v Japonsku znamená prostě výkal.
Co vyjde ze slona?
Základním chuťovým prvkem piva Unko jsou totiž kromě nezbytného ječmene, chmele, sladu a vody kávová zrnka vylovená z trusu. Nikoliv ovšem cibetek, jako v případě indonéské luxusní kávy. O průběh trávení a fermentace kávy se tu starají sloni.
Extrémní gastronomieV našem seriálu jsme vám již představili: |
Což je trochu problém. Zažívání tlustokožců totiž není tak selektivní, kávovou frakci přijímanou v potravě tráví výtečně. Na každých 33 kilogramů zkrmené kávy tak na druhé straně slona získáte necelý kilogram silně natrávených zrnek. Tím to ale nekončí. U cibetek stačí natrávená kávová zrnka jen lehce promýt, stavba jejich trusu je v podstatě dána maximem objemu nestrávených plodů. U slonů lovíte jednotlivá zrnka v desetikilogramových kašovitých hroudách zbytků jiné potravy.
„Proto tomu říkáme ‚černá slonovina‘,“ prozrazuje sládek pivovaru Sankt Gallen pan Sato. „Pětatřicet gramů natrávené kávy potřebné k výrobě jedné láhve piva nás stojí 104 dolarů,“ dodává.
Sloní trus obohacený kávou navíc nepochází přímo z Japonska, výrobce si ho nechává dovážet z Thajska. Tam jsou totiž úřady benevolentnější, pokud jde o využívání zvířat k „průmyslové produkci“ surovin do nápojů a jejich hygieně.
Kvalita je přesto pro japonský pivovar na prvním místě. Výrobce prý důsledně dohlíží na to, aby byla zpracována jen zrnka, nikoliv kávovou sedlinou prosycená hmota trusu. Byť by to bylo levnější.
Štěstí v lahvi
Po uvedení na trh bylo pivo Un, Kono Kuro vyprodáno v řádu minut. Pivovar Sankt Gallen od té doby připravil několik dalších limitovaných edicí, které se staly mezi milovníky piva sběratelskou raritou.
K popularitě specifického piva přispěla ještě jedna věc. V Japonsku se na tuhý výměšek zažívání pohlíží kulturně dočista jinou optikou.
„Je to symbol štěstí. Jen v roce 2006 se tu prodalo 2,7 milionu malých pozlacených přívěšků ve tvaru zatočeného hovínka,“ píše o japonském kulturním fenoménu server Gizmodo: „Je to něco hezkého a radostného, milého.“ Proto se tu na pivo Un, Kono Kuro, vyrobené z trusu, pohlíží jako na tekuté štěstí.