Dánská vojska krále Valdemara IV., která se vylodila na západním pobřeží ostrova, nevěštila nic dobrého. Sešli se v nich zkušení žoldáci z Dánska a Německa, vycvičení z konfliktů mezi německými a skandinávskými panovníky. Mezinárodní složení mělo i obyvatelstvo města Visby, žili v něm lidé s původem na Kyjevské Rusi, v Německu, Dánsku.
Jenže úroveň vojenských znalostí, dovedností, zkušeností byla docela odlišná. Bitva u Visby proto 27. července 1361 žádné překvapení nepřinesla. Proti sobě při ní stálo až 2 500 Valdemarových profesionálů, včetně bojovníků na koních, a asi dvě tisícovky obránců z řad místních rolníků. S podstatně horší zbrojí i zbraněmi. Valdemarovo vojsko je rozmetalo.
O tragické porážce ostrovanů vypovídají masové hroby, první odkryl v roce 1905 Oscar Wilhelm Wennersten. Vyzradily, že třetinu armády obyvatel Visby tvořila mládež a staří lidé. Ti, co přežili, je po bitvě ukládali do země ještě ve zbroji, což archeology zaskočilo, popíralo to tehdejší zvyklosti. Vysvětlení však věda má, za kvapné pohřbívání mohlo obrovské množství mrtvých těl a horké počasí, které hrozilo nákazou. John Keegan označuje naleziště za „jedno z nejstrašlivějších odhaleních o středověkých bitvách“.
Rolnická oběť profesionáních válečníků
Doklad o krvavé řeži má masovou podobu mnoha koster, ale též velmi individuální, konkrétní tvář. Mexický 3D umělec, grafický expert a designér Cícero Moraes dal totiž obličej jedné z ostrovanských obětí masakru. Lebka nebohého muže vypovídá velmi sdělně o tom, jak ze světa odešel. Je poznamenána hlubokou prasklinou, vede od levé části spodní čelisti k místu, kde byl kdysi nos. Síla úderu, který lebku prolomil, muže zbavila několika zubů. Tak kruté zranění z boje mohlo být způsobeno jedinou možnou cestou, mocnou ranou sekerou do tváře, popisuje server Live Science.
Krásnější tvář jsem nerekonstruoval, říká o středověké ženě expert |
„Ze všech zbraní, které připadají v úvahu, se sekera zdá být nejpravděpodobnější,“ souhlasí Moraes, který z lebečního nálezu rekonstruoval obráncovu tvář. Proto mužovu hlavu ztvárnil i se zaseknutou hrozivou zbraní. Víc však o nešťastníkovi, který se se svými rolnickými druhy snažil bránit nájezdníkům, nevíme.
„Mnozí gotlandští bojovníci byli nezkušení místní a dánskou armádou byli zmasakrovaní. Její řady se skládaly z dobře vycvičených žoldáků. Spousta mrtvol byla pohřbívána oblečená, to archeology, kteří prováděli první vykopávky, zaskočilo,“ líčil Moraes.
OBRAZEM: „Upír“, Máří Magdaléna, vladaři. Díky 3D ožívají lidé minulosti |
Naleziště však překvapuje i hrozivými zraněními, jejichž stopy kostry nesou. Muž s rozťatou lebkou není rozhodně jediný, jehož ostatky zdobí děsivé stopy boje. „Mnohé, mnohé ostatky mají velmi hrozná poranění na lebkách a nohou,“ popisoval Moraes.
Jeho úkolem bylo vrátit tvář bojovníkovi, který inkasoval úder sekery. Ovšem nejen ten, kromě něj nesla lebka stopy rány nad levým okem a na levé lícní kosti, vypočítává server ATI. Podle Moraese neměl muž s ohledem na zranění šanci přežít. Padl, stejně jako 1 800 jeho druhů z řad obránců. Nájezdníků bitvu nepřežilo zhruba tři sta.
Rekonstruovaná tvář podle Moraese nemá být pouze vzpomínkou na jednu z obětí invaze. Má být též výpovědí o hrůze válek. „Dnes se ve světě odehrává několik konfliktů,obvykle je sledujeme zdálky, netušíme, co se odehrává s těmi, kdo bojují. Představme si, jaké to je pro toho, kdo takovému násilí čelí,“ říká.