Týden před smrtí Mamu navštívil profesor Jan van Hooff, emeritní profesor behaviorální biologie na univerzitě v Utrechtu. Znali se od roku 1972. Starou šimpanzici, která už jen ležela schoulená do klubíčka a nechtěla přijímat potravu, návštěva profesora velmi potěšila, jak zachytila kamera.
Nejenže svého dávného lidského přítele poznala, ale vyloženě ho vítala radostnými výkřiky, hladila ho po hlavě a s velkým potěšením ho láskyplně objímala. Týden nato uhynula přirozenou smrtí. Bylo jí už 59 let.
Mama bývala vedoucí samicí skupiny šimpanzů žijících v arnhemské zoo Royal Burgers, což je hodně neobvyklé. Skupinám lidoopů totiž většinou šéfuje nejsilnější a nejzkušenější samec (podobně je tomu i u goril).
Profesor Jan van Hooff zakládal šimpanzí skupinu v zoo v Utrechtu v 70. letech a šimpanzice Mama tehdy do zoo přišla z volné přírody. A protože byla velmi dominantní, velice schopně šéfovala celé šimpanzí skupině.
„Byla výjimečně silnou a dominantní osobností,“ řekl o ní pro Independent odborník na chování primátů Frans de Waal, který s Mamou pracoval. „Nikdo ze skupiny se přes ni nemohl dostat k moci. Zvládala řešit i napětí nebo konflikty ve skupině.“
Vědec také přiznal, že mu Mama bude bolestně chybět. „Tak obdivuhodná povaha se zřídka vidí jak u lidí, tak u lidoopů.“
