Věří, že registrace všech indonéských ostrovů u OSN jí pomůže lépe své rozsáhlé území a jeho bohatá rybářská loviště chránit, píše zpravodajský server BBC News.
Podle Dohody OSN o mořském právu (UNCLOS) je ostrov definován jako přirozeně vytvořený kus pevniny obklopený vodou, který je patrný i na vrcholu přílivu. Jméno ostrova může být oficiálně uznáno, pokud je známé nejméně dvěma místním lidem.
Tisíc je málo
Indonésie zaujímá území o rozloze 1,9 milionu kilometrů čtverečních, takže spočítat veškeré ostrovy, které odpovídají kritériím OSN, není nijak snadný úkol.
Kupříkladu u pobřeží metropole Jakarty je takzvaných Tisíc ostrovů, kde obyvatelé hlavního města s oblibou tráví víkendy. Ani v této frekventované oblasti ale nikdo skutečný počet ostrovů nezná.
Ostrov Flores
Množství ostrovů uváděné v dokumentech z roku 1996 je pouze odhad, nikoli údaj ověřený na základě kritérií OSN. Na poslední konferenci OSN o standardizaci geografických jmen v roce 2012 indonéská vláda nechala zaregistrovat 13 466 ostrovů, které přesně lokalizovala a pojmenovala.
Sčítací tým z ministerstva pro námořní záležitosti a rybolov BBC sdělil, že ke zmíněnému potvrzenému údaji plánuje přidat na příští konferenci OSN v srpnu nejméně 1 700 nových ostrovů.
„Takový je v tuto chvíli náš seznam, ale toto číslo se pravděpodobně ještě zvýší, protože ověřujeme existenci dalších ostrovů a budeme v tom pokračovat až do konce července,“ prohlásil představitel ministerstva Balok Budiyanto, který sčítací tým vede.
„Musíme každý z těchto ostrovů navštívit a zaznamenat jeho souřadnice, jméno, význam jeho jména, dějiny území a musíme také popsat jeho krajinu a geografickou historii. To vše dokumentujeme velmi detailně a údaje pak předáváme centrálnímu týmu,“ vysvětlil.
Cílem snahy o spočítání všech ostrovů a registraci jejich jmen je ochrana indonéského území a zdrojů. Pokud OSN uzná existenci odlehlých ostrovů, mohlo by to Indonésii pomoci nárokovat si také okolní vody, na něž si dělají nároky i sousední země.
Indonéská vláda uvádí, že kvůli nelegálnímu rybolovu ve vodách, které podle ní patří Indonésii, přichází země ročně o miliardy dolarů.
Susan Herawatiová z nevládní organizace Kiara, která bojuje za práva rybářů, BBC řekla, že „60 procent ostrovů v Indonésii nemá jméno či právní status, takže se jich snadno může zmocnit jiná země“.
Spory o kus země v moři
Podle Herawatiové ale nejde jen o územní spory s dalšími zeměmi. Po registraci u OSN nebude u těchto ostrovů „hrozit takové riziko, že je zabere nějaká soukromá firma,“ říká.
Ostrov Lombok
Jako příklad uvádí ostrůvek, který leží nedaleko populárního turistického ostrova Lombok a z něhož se stalo soukromé letovisko. „Z této oblasti bylo vyhnáno 109 rodin kvůli výstavbě zařízení pro turisty,“ řekla Herawatiová, podle níž rodiny nedostaly žádné odškodné.
V roce 2002 Indonésie přišla o dva ostrovy, které připadly Malajsii poté, co Indonésie prohrála územní spor u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), připomněl server BBC News.
Bojovníci za ochranu životního prostředí navíc varují, že Indonésie by mohla ztratit tisíce svých ostrovů, pokud hladiny moří budou kvůli klimatickým změnám dále stoupat.
Naopak jiné ostrovy „nově vznikají při zemětřeseních a sopečných erupcích“, říká Budiyanto.
