„Je to věc, která se tu omílá už delší dobu. S Kanceláří architektury města jsme probírali smysluplné využití, možnosti rekonstrukce a spočítání nákladů na případnou opravu. Máme několik scénářů, jak prostory využít. Kromě Anifilmu a ZUŠ také například zvažujeme, že by tu sídlil úřad, protože v aktualizovaném prohlášení města máme, že chceme opustil budovy Syneru,“ vysvětluje náměstek primátora pro územní plánování a majetkoprávní záležitosti Adam Lenert.
„Nabídku na odkup zámku jsme dostali od majitele už oficiálně a dohodli jsme se, že ji můžeme i publikovat,“ podotkl a dodal, že město zaplatí za zámek v případě souhlasu zastupitelů 80 milionů korun a další milion přidá za jeho vybavení.
Transakce proběhne ve třech ročních splátkách. Letos radnice zaplatí 40 milionů, příští rok 30 milionů a v posledním roce zbylých 11 milionů korun.
 |
Liberecký zámek se skládá ze starého Redernského a Nosticova křídla a Nového zámku. Vznikl v 16. století, už v roce 1615 ho ale s výjimkou zámecké kaple zničil požár. Redernové zámek následně vystavěli znovu, svou klasicistní podobu získal v 18. století.
Po druhé světové válce zámek patřil státním lesům a také Vysoké škole strojní a textilní. V 80. letech památku poté získal a přestavěl Skloexport a po jeho krachu koupil zámek za necelých šedesát milionů korun dnešní vlastník, společnost Ústí Development ze skupiny MEI.
„Liberecký zámek představuje pro dějiny města mimořádně cennou stavbu. I přes – z dnešního pohledu poměrně brutální, avšak dobově obvyklou památkovou rekonstrukci ve druhé polovině osmdesátých let 20. století – si uchoval mnoho ze svých kulturně-historických hodnot. Jeho reaktivace je z památkového hlediska vítaná a žádoucí,“ je přesvědčený Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu v Liberci.
„Spojení úřadu, vzdělávání a muzejní činnosti je u městských panských sídel poměrně běžné a osvědčené. Za všechny zástupce tohoto osvědčeného modelu uveďme třeba Benátky nad Jizerou,“ zamýšlí se.
Myšlenka na odkup není nová
S návrhem odkupu liberecké památky přišel již před několika lety bývalý primátor města Jan Korytář. Zámek, tehdy v hodnotě přesahující sto milionů korun, navrhoval koupit na splátky nebo pomocí úvěru. Chtěl zde udělat turistické lákadlo prezentující česko-německou minulost. S jeho nápadem ale nesouhlasilo zastupitelstvo, primátor Tibor Batthyány a nakonec ani občané, kteří se dostavili k referendu jen ve velmi malém počtu, a hlasování tak nebylo platné.
„Je to taková malá satisfakce. Těší mě, že město památku koupí, protože to je důležitý objekt v centru města, který může mít skvělé využití a není tu žádný soukromý investor, jenž by zámek oživil. Jsem rád, že se ukázalo, že to byla tehdy dobrá myšlenka,“ říká bývalý primátor Jan Korytář.
„Ale využití takové památky, tak klíčového objektu v centru města, jako místa, kam přestěhují úředníky, nevnímám jako dobrou cestu. Ten zámek může být turistický magnet, něco, co přispěje k dalšímu oživení centra,“ nezastírá zklamání z jedné z možných variant.
