V roce 2007 se podařilo úspěšně dokončit průzkumný vrt do hloubky 2 111 metrů a ověřit, že v místním podloží jsou pro tento projekt velmi příznivé podmínky (psali jsme o tom zde).
Geotermální energie
|
Oblast Litoměřic je ideální v tom, že se tam kříží dva tektonické zlomy – proto by měla být energie z hloubky posílená i o sálavé teplo z hlubších, magmatických vrstev.
Navíc do jednoho kilometru pod povrchem sahají zhruba 100 milionů let staré sedimenty, které fungují jako „deka“ izolující žulové podloží, takže teplo moc neuniká k povrchu země.
„Nyní je potřeba vyzkoumat, co je v hloubce pěti kilometrů, kde potřebujeme vytvořit geotermální výměník. Dále bude nutné vybudovat soustavu dvou až tří vrtů do hloubky pěti kilometrů,“ říká Antonín Tym, manažer geotermálního projektu města Litoměřice.
Jeden vrt je takzvaný vtlačovací, tím proudí voda dolů, a další, ve vzdálenosti zhruba 500 metrů, je vrt jímací, kterým horká pára odchází nahoru. V horkém žulovém podloží vzniknou tlakem vody a rozdílem teplot mikrotrhliny a těmi pak bude vtlačená voda proudit a zároveň se ohřívat zhruba na 150 stupňů.
„Poté bude sama hledat cestu ven a tu jí poskytne druhý vrt,“ vysvětluje Tym.
Velká roční úspora oxidu uhličitého
Pokud by se projekt podařil, mohly by Litoměřice výrazně omezit výrobu tepla v centrální výtopně a ušetřily by odhadem až desítky tisíc tun CO2 ročně. Voda z hlubin by mohla ohřívat nejen Litoměřice, ale i okolní obce.
Město má projekt na celkovou revitalizaci distribuční sítě, která by mohla pokrývat až sto procent města. „Navíc se počítá s uzlovými body, kde bude možné napojit okolní obce, například Mlékojedy, Žitenice, Trnovany a Miřejovice,“ líčí Tym.
„Jedná se o systém petrotermální, to znamená, že voda se ohřívá od horké suché skály. V současné době je tento systém v provozu na jediném místě na světě, a to ve Francii v Alsasku v lokalitě Soultzsous-Forets. Dnes tam funguje elektrická turbína. Je plně funkční a běží už řadu let,“ popisuje Tym.
Petrotermální systém je účinnější
Unikátní petrotermální systém, o kterém se v Litoměřicích uvažuje, je mnohem účinnější než dosud běžné systémy hydrotermální, tedy ohřev za pomoci zdrojů teplé podzemní vody, využívané například v Děčíně či v ústecké zoo.
„Mělké zdroje se vyskytují v celém pásmu Podkrušnohoří až do Karlových Varů. Pro účely energetické mají však minimální význam,“ podotýká Antonín Tym.
Geotermální projekt v Litoměřicích se letos posunuje do další významné fáze. V areálu bývalých Jiříkových kasáren vznikne vědecko–výzkumné centrum.
Projekt zaměřený na výzkum využití geotermální energie získal více než stomilionovou dotaci z evropských fondů. Stavba budovy s laboratořemi a technickým zázemím bude zahájena během několika měsíců.
„Dále jsme podali žádost o dotaci na výzkum na hluboký vrt. Tento projekt za bezmála 900 milionů nyní postoupil do druhého kola. Výsledek bychom měli znát na podzim,“ předestírá Tym.
„Hluboký vrt má ale mnohem větší hodnotu než jen pro geotermální výzkum. Získané informace naleznou uplatnění v oborech geotechniky, geochemie, hydrogeologie i v petrochemickém průmyslu a důlním inženýrství, například při zakládání staveb tunelů a přehrad,“ doplňuje.
