První skupina zahrádkářů, zastánci recyklace, vzniklý zahradní odpad kompostují, drtí či jinak ekologicky likvidují, a to třeba odvozem do sběrných dvorů nebo kompostáren. Druhou skupinou jsou ti, kteří ho raději pálí na svém pozemku, a to k nelibosti sousedů, poukazujících na zamoření kouřem. I tato metoda odstranění odpadu je však při dodržení určitých pravidel v pořádku a neodporuje zákonům České republiky.
Pálení má svá pravidla
Pálení odpadů upravuje zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, že v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami.
Pět pravidel pro správné pálení odpadu na zahradě
|
Všechny ostatní materiály se nesmí spalovat. Pokud je listí, vyřezané klestí a další bioodpad mokrý, pálit se nesmí a tomu, kdo tak činí, hrozí pokuta ve výši 500–150 000 Kč.
Zákon tedy mluví jasně, do hry však vstupují i obecní vyhlášky. Obce a města mají totiž ve své pravomoci upravovat pálení biologického odpadu (například pokud hrozí nežádoucí znečišťování ovzduší, obtěžování okolí atd.). Závaznou vyhláškou si tak mohou stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů podle § 50 odst. 3 písm. a), nebo jejich spalování zakázat.
Jestliže obec či město k zákazu přistoupí, musí zajistit jiný způsob odstranění zahradního odpadu. Nejčastěji zbudují shromaždiště ke spalování. Při takové likvidaci opadu musí být vždy přítomny prostředky na prvotní hasební zásah a osoba starší 18 let, která po celou dobu dohlíží na hoření.
Obce vyhlašují palné dny
Na základě statistik lze vysledovat, že nějakým způsobem upravuje pravidla pálení alespoň desetina z celkového počtu 6 258 českých obcí. To potvrzují také údaje ze služby Mobilní rozhlas.
„V posledních dnech jsme zaznamenali zvýšený počet odeslaných SMS a e-mailů informujících občany o pravidlech pro pálení listí. Zatímco některé obce pálení nezakazují a upozorňují pouze na rizika spojená se založením požáru, jiné připomínají obecní vyhlášku a radí, kam mají občané odpad svážet. Ve většině případů to jsou sběrné dvory či kompostárny,“ říká Ondřej Švrček, zakladatel projektu Mobilní rozhlas.
Palné dny nebo shromaždiště
Obce si čím dál častěji stanovují i takzvané palné dny, kdy likvidaci odpadu povolují pálením, a to nejen v podzimních měsících. Tyto vyhlášky obce a města svým občanům a zejména chatařům připomínají zasíláním informačních SMS.
Pokud je pálení zcela zakázáno, využívají tento komunikační kanál k informování o zbudování shromaždiště, na nějž lze bioodpad v předem stanovených dnech a hodinách vyhazovat. Některé obce poukazují i na to, že za přivezený bioodpad si občané mohou na oplátku odvézt přiměřené množství kompostu zdarma.
O tom, kdy mají mít sběrné dvory otevřeno, často rozhodují i sami občané. Starostové, kteří využívají systém Mobilního rozhlasu, totiž stále častěji provádějí takzvaná minireferenda. Díky nim mohou získat od občanů okamžitou zpětnou vazbu.
Výhodou je, že do hlasování se mohou zapojit také chataři a chalupáři. Stačí, aby se zdarma přihlásili do systému mobilního rozhlasu. „Hlasovat o tom, kdy bude sběrný dvůr otevřen, lze jednoduše stiskem tlačítka na mobilním telefonu. Je to ta nejrychlejší a nejjednodušší možnost, jak zjišťovat vůli a přání svých obyvatel,“ vysvětluje Švrček.