Přestože kouřové signály byly doménou indiánů, daleko od nich nemají ani Pražané. Vždy na podzim řada z nich pálením listí nebo posečené trávy dává najevo, že nechtějí platit za odvoz přírodního materiálu. V budoucnu by se pohled na podzimní město mohl obejít bez kouře ze zahrad.
„Zvažujeme, že lidem ve čtvrtích rodinných domů nabídneme popelnice na bioodpad a jejich odvoz zdarma,“ říká radní pro životní prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN). Inspirací jí je rakouská Vídeň, kde tato praxe už funguje.
Nejdřív kompost, pak popelnice
Než dá město lidem hnědé popelnice, je třeba vybudovat více kompostáren – míst se zpevněným povrchem a odvodněním, kam se budou dávat spadané listí, tráva a jiné přírodní materiály. Osoba, která tam přiveze odpad, dostane za pět kilogramů poukaz na kilogram vzniklého kompostu vhodného na záhonky.
Zatím má hlavní město jednu kompostárnu ve Slivenci. Otevřelo ji před měsícem a zatím není plocha šesti tisíc metrů čtverečních zcela zaplněna. Což by se mělo změnit, protože dosud tam mohou vozit odpad jen jednotlivci, do konce roku by mohly i firmy.
Celkem by Praha chtěla na svém území čtyři až pět kompostáren. Problém je však pro ně najít vhodné pozemky. Jednou z vhodných lokalit by podle Plamínkové mohl být areál dnes již bývalé ďáblické skládky. Dosud však město nenašlo shodu s přilehlou městskou částí Březiněves. Plamínková preferuje severní část areálu, která je však blízko zmíněné Březiněvsi. „Kompostárna není žádná voňavá záležitost, a proto je vhodnější západní část, která je daleko od zástavby, kde bydlí lidé,“ míní březiněveský starosta a předseda magistrátního výboru pro životní prostředí Jiří Haramul (ANO).
Což by však vyžadovalo provést změnu územního plánu. Zároveň už na místě byly vysázeny stromy a vede jím stezka pro cyklisty. Podle starosty jde však jen o polní cestu, která by šla posunout. V jakém místě areálu by nakonec mohla plocha pro kompostování být, tedy dosud není vyjasněno.
Hnití hned za spalovnou
Větší šanci na úspěch tak má kompostárna na Praze 14. „Chtěli bychom, aby vznikla v tamní průmyslové zóně za malešickou spalovnou, kde je pro to už určená plocha v územním plánu,“ popisuje Plamínková. „Zatím nám přišel na radnici jen obecný záměr tohoto projektu, v němž není třeba vůbec řečeno, jakou kompostárna přinese dopravní zátěž. Pokud by však sloužila jen pro naši a okolní městské části, tak to podporujeme,“ uvádí starosta Prahy 14 Radek Vondra (TOP 09).
Naopak je proti, aby se na místo svážely zbytky jídel z restaurací z celé Prahy. „Nechceme, aby tu vznikl druhý průmyslový provoz,“ doplnil starosta. K tomu by podle Plamínkové nemělo dojít. Takový odpad by se měl nadále likvidovat ve spalovně.
Praha kromě Ďáblic a Malešic zvažuje ještě dvě lokality, které by mohla využít pro kompostování. Magistrát jednal o využití částí už existující soukromé kompostárny, která patří firmě ve Vinoři, ale dohoda zatím není na obzoru. Druhé zvažované pozemky v Dubči jsou zase příliš úzké.
Ve slivenecké kompostárně se má ročně zpracovat až sedm tisíc tun odpadu. Vyšla na 11,3 milionu korun, dalšími 20,6 milionu magistrát přispěl na pořízení techniky. Celoroční provoz vyjde na pět milionů korun.
