Meziročně se počty poražených zvířat tímto způsobem zvýšily o 6,4 procenta. Košer způsobem bylo loni poraženo 3 383 zvířat. Vyplývá to z údajů Státní veterinární správy.
Rituální porážkaIslám kromě pravidel, co smí muslim konzumovat, také určuje, jakým způsobem má být jídlo připraveno. S tím je i spojena rituální porážka. Zvíře by při ní mělo být položeno na zem směrem ke Kábě a zabito podříznutím hrdla, a to jedním tahem nože, při kterém dojde k přetnutí tepny, jež zásobuje mozek krví. Po podříznutí pak zvíře v některých případech může být pověšeno za zadní nohy kvůli důslednému vykrvácení (krev je pro muslimy nečistá). V případě, že dojde k usmrcení zvířete jinak než podříznutím, či pokud zvíře uhyne před vykrvácením, je maso považováno za znehodnocené. Zdroj: Wikipedia |
Výrazem halal se označují potraviny, které muslimové smějí konzumovat. Košer se zase v gastronomii označuje jídlo splňující soubor židovských předpisů a stravovacích návyků. Současné znění zákona na ochranu zvířat proti týrání umožňuje halal i košer porážky používat, a to na základě povolení ministerstva zemědělství.
Osm rituálních jatek
V Česku je osm jatek, která mohou zvířata rituálně porážet. Většinou jsou pro ně rituální porážky ale pouze okrajovou záležitostí.
Halal certifikát má i několik tuzemských výrobců, třeba mlékárny spadající pod Agrofert. Podle mluvčího společnosti Karla Hanzelky ale v posledních letech žádné výrobky s touto certifikací nevyráběly.
Například podle majitele pražské prodejny Farah Food Shedida Bessissa poptávka po halal mase roste a ve srovnání s předchozími lety je zhruba o 30 procent vyšší, hodně zákazníků je i mezi Čechy. Nejžádanější je jehněčí a kuřecí maso nebo mix hovězího a jehněčího (mergazy, kebaby, makanek, salámy či klobásy).
Kromě masa mají zákazníci zájem také o další halal potraviny. „Většinou se to týká všech masných výrobků, salámů, másla, přepuštěného másla, dochucovadel, instantních polévek, konzerv a veškerých potravin, které neobsahují vepřové maso,“ uvedl Bessisso.
